Rájec-Jestřebí (město) [4225]

Rájec má velmi dlouhou historii a patří k nejstarším obcím. Původní majitelé byli olomoučtí biskupové a právě na listině jednoho z nich, Jindřicha Zdílka / 1080 – 1150 /, z roku 1131 je první zmínka o Rájci. Je však pravděpodobné, že osada tohoto jména existovala již předtím.

O významu Rájce té doby svědčí jeho dva někdejší hrady. První stával v místech, kde se dnes říká „Na Hradisku“ a druhý někde v místech později vybudovaného renesančního zámku. Podoba hradů není známa. Zanikly pravděpodobně v dobách rozbrojů mezi moravskými markrabaty Joštem / 1354 – 1411 / a Prokopem / 1355 – 1405 /. Tehdy patřilo rájecké panství pánům z Rájce. V roce 1570 vybudoval Bernart Drnovský z Drnovic z hrádku v Rájci renesanční zámek, na jehož stavbu byly patrně použity kameny ze zbořených hradů. Dalšími významnými majiteli Rájce byli Roggendorfové, za jejichž vlády došlo k přestavbě gotického kostela do barokní podoby. Roku 1756 rájecký zámek vyhořel a krátce nato / roku 1763 / odprodali Roggendorfové rájecké panství rodu Salmů. Prvním rájeckým Salmem byl Antonín Karel / 1728 – 1769 /. Salmové dali v letech 1763 – 1769 vystavět klasicistní zámek francouzského stylu, který můžeme v Rájci obdivovat dodnes. Stavbu provedl architekt I.M.A.Canevale / 1730 – 1786 /. Autoři malířské výzdoby jsou František Antonín Sebastini / zemřel roku 1789 / a Kajetán Schamberger, jinak neznámý, jeho jméno se objevuje pouze v poznámkách historika J.P.Cerroniho. V roce 1767 byl založen anglický park, který byl do dnešní podoby rozšířen v roce 1830. V roce 1811 se stal majitelem zámku Hugo František Salm. Byl významným vědcem, ekonomem a předním, vědeckým organizátorem. Založil celou řadu továren a také železniční trať. Stal se členem řady vědeckých institucí doma i v cizině. Své poznatky z cest aplikoval v praxi v Rájci, Blansku i v Brně. Založil první cukrovar, první přádelnu vlny a výrobu umělecké litiny. Byl sběratelem vzácných obrazů. Tato sbírka, pocházející z celého světa, zdobí interiér zámku a je velmi zajímavá. K reprezentačním prostorám se přimyká rozsáhlá empírová knihovna, obsahující 60 000 svazků knih mnoha vědních oborů. Zámecké interiéry se dnes využívají k různým příležitostem. Velmi oblíbené je dnes fotografování v interiéru i exteriéru zámku při svatebních obřadech. Od salmovských dob se v hlavním hudebním sále muzicírovalo. Dnes se zde konají koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae a Kruhu přátel hudby. Interiér zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie doplňuje výstava původních kněžských rouch a ornátů. V prostorách kaple se koná 1x ročně pouť, a to vždy v nejbližší neděli k 15.srpnu. V kapli jsou umístěny náhrobní kameny rodiny Roggendorfů, přenesené sem z farního kostela.

Jestřebí je poprvé zmiňováno v písemných dokumentech v roce 1371. Patřilo pánům z Bořitova, kteří zde založili vladycké sídlo, dvůr Svéslav, který v roce 1590 již patřil Rájci a jeho majitelem byl hejtman Václav Šubíř z Chobyně. Jestřebí, ač bylo blízko Rájci, náleželo do farnosti bořitovské a až do roku 1850 bylo součástí černohorského panství. Poté jsou již jestřebské dějiny více spojeny s Rájcí, což je definitivně potvrzeno vznikem dvouměstí v roce 1960. V městské části Jestřebí se nachází kaple Svaté Anny. Tato byla vybudována v roce 1866 po odstranění dřevěné zvonice z roku 1813. Z této zvonice byl do nové kaple přenesen zvon, nesoucí letopočet 1813. Tento památný zvon byl v roce 1942 snesen a určen k roztavení pro válečné účely. Po osvobození bylo zjištěno, že se tak nestalo a byl tedy znovu zavěšen do jestřebské kaple. Náhradní zvon z roku 1944 dnes slouží jako umíráček.

Rájec - Jestřebí je město v Jihomoravském kraji v okrese Blansko asi 30 km severně od Brna , rozloženo na obou březích řeky Svitavy , která tvoří předěl mezi Českomoravskou vysočinou a Drahanskou vrchovinou . Město je tvořeno čtyřmi částmi .

Rájec nad Svitavou se rozkládá na úpatí Drahanské vrchoviny na levém břehu řeky - první historická zpráva o Rájci pochází z listiny z roku 1131 . Tato oblast byla kolonizována činností olomouckých biskupů . Později byla vesnice v majetku mnoha vlastníků a posledními byl starohraběcí rod Salm - Reifferscheidt . Ti vlastnili zámek až do roku 1945 .

V době zrušení poddanství byla ves připojena k boskovickému okresu . V roce 1913 byla vesnice povýšena na městečko . Nejstarší známá pečeť pochází z konce 18. století a je na ní vyobrazení pluhu a krojidla . Jméno Rájec je odvozeno od slova - ráj - ve významu velmi krásné krajiny .

Jestřebí leží v předhůří Českomoravské vysočiny na pravém břehu řeky - prvně je Jestřebí připomínáno v roce 1371 . Později se stává majetkem panství Černá Hora a zůstává tam do roku 1850 , do zrušení poddanství , kdy je potom se sousední Rájcí začleněna do vzniklého boskovického okresu . Jméno Jestřebí je zřejmě odvozeno od staročeského výrazu - jest trebiti - ve významu je třeba vzdělávat , zúrodňovat půdu . Interpretace a asociace na dravého ptáka jestřába jsou o hodně mladší a jsou chybné . Pták se sice vyskytuje na nejstarší jestřebské pečeti , ale to není jestřáb , ale pták z erbu někdejších vlastníků obce rodu Drnovských z Drnovic .

Město Rájec - Jestřebí - vzniklo v roce 1960 spojením obou dosud samostatných celků . Od roku 1976 má město svůj městský znak , který kombinuje obrazy pečetí Jestřebí a Rájce .

Znak : horizontálně dělený štít , horní polovina červená se stříbrným rozkřídleným jestřábem , spodní polovina zelená na ní skřížené stříbrné krojidlo a stříbrný pluh . Obě poloviny odděluje stříbrný pás na spodní straně zubatý .

Význam znaku : Stříbrný jestřáb zastupuje Jestřebí - víme , že jde o chybný výklad jména , pluh a krojidlo jsou symboly zemědělské Rájce . Stříbrný pás odkazuje na průmysl ve městě - pila , šamotka , chemické provozy .

V roce 1980 byly k městu připojeny ještě obce Karolín a Holešín .

Holešín vyplňuje údolí říčky Holešínky na straně Drahanské vrchoviny - prvně je připomínán v roce 1349 a původními majiteli byli páni z Lipé . Pak se dostává do držení Voka II. z Holštýna . V roce 1564 se Holešín stává majetkem Bernarda z Drnovic a později se připomíná u panství rájeckého . Vesnice měla pečeť s obrazem ptáka a nápisem - Diedina Holesin . Znak obec nikdy neměla .

Karolín leží na západním svahu začínající zde Drahanské vrchoviny - první zmínka je z roku 1760 . Původní hraběcí statek Karoliny z Roggendorf se postupně přeměnil v osadu v roce 1892 . Není známo , že by osada používala pečeť a znak .

Dne 22.10.2008 byl rozhodnutím č. 39 městu schválen nový městský znak , který přesněji reprezentuje město a lépe odpovídá požadavkům heraldiky .

Znak : v horní zelené části je zlaté krojidlo křížem přes zlatý pluh , ve spodní části je stříbrný , rozkřídlený , zboku zachycený jestřáb . Obě pole odděluje stříbrný vlnitý pás . Význam znaku : Horní polovina symbolizuje rolnické tradice Rájce pluhem a krojidlem , stříbrný pták zastupuje Jestřebí , stříbrný vlnitý pás je symbolem Holešínky protékající obcí Holešín , zelená barva horní části znaku představuje bohatství lesů kolem Karolína .

Poloha

přidat fotografie