Nezamyslice (městys) [422]

Haná patří k nejstarším sídelním oblastem moravským. V místech naší vesnice byla sídliště již v předhistorických dobách jak o tom svědčí řada archeologických památek - kamenná sekyrka nad nádražím, pohřebiště v Končinách s popelnicemi, v nichž byly bronzové dýky, kopí a jiné.

Kdy vznikla naše obec nevíme, ale podle dokladů se to stalo v pradávné době. Leží při vodním toku, název má podle knížete Nezamysla a její koncovka -ice je příznačná pro nejstarší sídla Slovanů.

První písemná zmínka o Nezamyslicích pochází z r. 1283, kdy se jejich držitel píše Bohuslav z Nezamyslic, který na nich zajistil své sestře , mnišce v klášteře sv. Jakuba v Olomouci, ročně dvě hřivny tak dlouho, dokud jí nesplatí věno 20 kop grošů. Ještě téhož roku prodal půl Nezamyslic, t.j. dvě popluží, jedenáct poplatných lánů, čtyři menší předsedky, dvě krčmy, mlýn a půl kostelního práva bratřím Janu a Drslavu z Kravař. Další část Nezamyslic prodali bratři Oneš, Jan a Matouš r. 1373 Ctiboru z Cimburka poplužní dvůr, šest poplatných lánů, čtyři podsedky a půl kostelního práva. Třetí část Nezamyslic patřila Adletě z Nezamyslic, která ji prodala Janu Skvárovi-šest poplatných lánů a jeden podsedek. Šest poplatných lánů držela Markéta z Nezamyslic. Po pánech z Kravař měl jejich část Beneš z Kravař a prodal ji r.1377 také Ctiboru z Cimburka. R.1385 Markéta, vdova po Janu Skvárovi prodala vše, co jí v Nezamyslicích patřilo Peškovi Puklici, který ještě téhož roku vše prodal agustiniánskému řádu kanovníků v Lanškrouně. Tento řád koupil již v r. 1383 celou část Nezamyslic patřící Ctiboru z Cimburka a tak se stal jediným pánem celých Nezamyslic a podržel je 400 let.

Řád augustiniánský se za husitských nepokojů přestěhoval do kláštera všech svatých v Olomouci a byl Nezamyslickou vrchností až do r. 1784. V tomto roce byl zrušen a Nezamyslice s Osičany, Kovalovicemi a Teteticemi se staly státním komorním statkem. Jeho výnos plynul do náboženského fondu na podporu nových farních seminářů a kněžský plat. Když stát potřeboval peníze, prodal Nezamyslice 13. října 1813 hraběti Segurovi za 76000 zlatých. Ten sem občas jezdíval a hraběnka byla asi štědrá, když za klínek hanáckého vdolku darovala do č.2 klín pole velikosti tří měřic a do č.9 půlkruh pole za půl vdolku. Hrabě prodal Nezamyslice již 28.ledna 1819 rakouskému arciknížeti Ferdinandu d´Este. Ten byl poslední Nezamyslicku vrchností. R.1848, po zrušení roboty, přestává poddanství a osud obce přechází do rukou jejich obyvatel. Jen vrchnostenská půda zůstává majetkem dřívějšího držitele. Nezamyslické panství po smrti arciknížete koupil 10. listopadu 1861 Jan svobodný pán Mundy, který ho 7.září 1871 olomouckému arcibiskupovi Bedřichu Fürstenberkovi pro katolický podpůrný spolek olomoucké arcidiecéze. Ta ho prodala 13. února 1885 olomouckému arcibiskupství, jemuž náležel až do parcelace. Zámek propůjčil arcibiskup Fürstenberk k bezplatnému užívání německému řádu sv. Hedviky r.1876.

Po rozpadu zůstal v obci z panství zbytkový statek s majiteli J. a K. Budinovými, který pak získal zdejší občan Jaroslav Soušek. Měl rozlohu 38,5 ha.

strana 1