Obora (obec) [4216]

Obec Obora leží mimo hlavní silniční trasy mezi Bořitovem a Doubravicí asi 9 km jihozápadně od Boskovic . Katastr obce je bohatý na nálezy prehistorických zkamenělin, které jsou označovány pro svoji ojedinělost jako Oboria. Jsou zde paleontologická naleziště.

První záznam o obci pochází z roku 1360 , kdy ji vlastnil Filip z Letovic . V historii obce se pak dále objevuje mnoho majitelů, např. zde sídlila ve 14. století ( zmínka z roku 1379 ) stará moravská rodina, která měla přídomek Vít Sipík z Obory (znakem této rodiny byl stříbrný štít s černou hlavou). Počátkem 15. století zde měli majetek páni z Kunštátu a později od počátku 16 století náležela obec k boskovickému panství. Ve své historii užívala obec dvě verze pečetí , v jedné verzi byl v pečetním poli symbol radlice, ve druhé verzi leží v pečetním poli figura vzrostlého ovocného stromu. V obci je rovněž tradice včelařství, která se dále rozvíjí.

Na návsi obce Vás upoutá zvonice s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého, o kousek dál je kulturní dům, který byl postaven po 2. světové válce a postupně byl v padesátých letech rozšiřován. Za výstavbu kulturního domu se zasadil mimo jiných také spisovatel Jaromír Tomeček, autor knihy Lovy beze zbraní. V prostorách kulturního domu bylo uvedeno do provozu pohostinství, které prošlo mnoha přeměnami až do dnešní podoby, rekonstrukce probíhala ve vnitřních prostorách v roce 2000, následně byla provedena i fasáda a zhotovena předzahrádka s příjemným posezením venku.

Na začátku vesnice směrem od Jabloňan Vás zaujme pomník padlým občanům oborským, legionářům, kteří v různých zemích hájili čest našeho národa. Pomník byl odhalen 25. září 1921. V základním kameni jsou uloženy různé listiny, připomínající světovou válku , tabačenky, cukřenky a jiné.

K obci Obora přísluší i osada Hutě sv. Antonie, její název pochází ze 17. století, kdy se v této oblasti těžil ledek a uhlí. Pozůstatkem jsou haldy, porostlé březovým hájem. Z Hutí je to už kousek ke Chlumům, oborskému i bořitovskému, oba jsou pozoruhodné. Jsou pozůstatkem druhohorního moře, kdy na sebe nasedaly naplavené vrstvy a vytvořily neobvyklé vrstvení písku a kamení, ve spodních vrstvách se usadil písek a v horních kamení. Oborský ( Malý ) Chlum se zdvihá v nadmořské výšce 488 m, dají se zde nalézt zkameněliny ? amonity (druhohorní obtisky a jádra), nejznámější je již zmiňovaný Oboria, který je vystaven v Mineralogickém muzeu v Brně. Na tomto kopci stojí nová rozhledna . Na její výstavbě se podílely obce svazku "Svitava" a Jihomoravský kraj. Jedná se o dvoupatrovou, 10 metrů vysokou dřevěnou konstrukci se zastřešeným ochozem a návštěvníkům nabízí krásný výhled na Blanensko, Svitavsko i Moravský Kras. Rozhledna je volně přístupná a z červeně značené cesty mezi Lysicemi a Oborou k ní vede odbočka.

Bořitovský ( Velký ) Chlum je vyjímečný pískovcovými sochami, které zde vytvořil sochař amatér Stanislav Rolínek ještě předtím, než se v letech 1929 - 1931 pustil do tesání umělé pískovcové jeskyně Blanických rytířů poblíž Rudky u Kunštátu.

Během druhé světové války plánovali němečtí inženýři , že touto oblastí povede dálnice . Pozůstatky jsou nedaleko odtud dodnes vidět, při její stavbě však měly být Chlumy srovnány se zemí. Toto se naštěstí neuskutečnilo. Z obou Chlumů je nádherný výhled do širokého okolí.

Obec Obora má v současné době 277 obyvatel, musíme ale bohužel konstatovat, že počet obyvatel je stále nižší, mladí odcházejí za prací do měst, dětí se rodí málo. Ale to je samozřejmě problém celorepublikový . Je zde činný Sokol , dobrovolní hasiči a jako vyjímka na okrese zde pracuje Český červený kříž . Díky výhodné poloze na vrcholu táhlé vyvýšeniny zde pracuje solární elektrárna .

V roce 2001 zastupitelstvo obce odsouhlasilo vytvoření grafického návrhu heraldického znaku a vlajky obce, tento návrh pro obec zpracovával pan Mgr. Dalibor Res. Návrh znaku vychází z těchto motivů: Základem je znak původní moravské rodiny z erbu Víta Sipíka z Obory , stříbrný štít s černou hlavou. Ve stříbrném poli leží vzrostlý ovocný strom na reliéfu krajiny charakteristickém pro okolí. Zelená barva pozadí vyjadřuje zemědělský charakter obce a jsou zde znázorněny Chlumy . Pata znaku je vyplněna figurou včelí plástve, která je symbolem stále živé a rozvíjející se tradice včelařství. Ústředním motivem znaku i praporu je strom převzatý z dochované obecní pečeti . Dekret k užívání znaku a praporu převzala starostka obce dne 13. února 2003 z rukou předsedy Poslanecké sněmovny pana Lubomíra Zaorálka.

strana 1