Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Vysoký Újezd (obec) [4185]



První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310, kdy byla ves označena jako statek Konrádův.Byl tím patrně míněn Konrád, syn Konráda, bývalého komořího královny Guty, manželky Václava II. Poprvé se s ním setkáváme v období kolem roku 1310, kdy asistoval a svědčil při vyměřování hranice lesů náležejících zbraslavskému klášteru. Tehdy ještě nepoužíval žádný přídomek. K tomu došlo až roku 1324, když 6. listopadu svědčil při dalším ověřování průběhu hranice lesů téhož kláštera v Brdech. Psal se již jako "Conrádus guondam Conradi regine cameraii de Vgest filius" tj. "Konrád z Újezdu, syn někdy konráda komořího paní králové".Zatím nejstarším doloženým majitelem vsi je Konrád, ale právem se můžeme dohadovat, že ves je daleko starší, ovšem najít další, starší písemný doklad nebude snadné, protože jméno Újezd patří k nejrozšířenějším v Čechách. V roce 1353 patřila největší část obce strahovskému klášteru, část vsi měl pronajatou arcijáhen bechyňského kraje Podiven a bratři Zdeněk a Lukáš z Kladna, kteří jej téhož roku "rozšafnému muži Markovi z Nové Vsi" podle práva zákupního za poplatek 6 kop grošů pražských pronajali. Statek měl 17 a 1/2  (jeden lán cca 21 ha) lánů polí, každý lán 64 strychy. Poplatek se odváděl pouze ze 16 lánů. Postupující držitelé věnovali občanům 1 lánu volného na pastviny zdarma, sedmnáctý lán darovali pronajimateli tak, že jej mohl i prodat.Rovněž pronajimatel Marek měl právo soudu, ale od vraždy, smilství, žhářství a křivého svědectví nesměl sám ničeho přijmout, od menších pří patřil mu třetí denár, dostal volnou krčmu, honitbu zajíců a krčmu. Měl však povinnost majitelům sloužiti s 1 koněm v ceně 1 a 1 kopy grošů vždy, kdykoliv by byla vyhlášena výprava v zemi nebo mimo zemi.Obyvatelstvo bylo od berní i roboty osvobozeno a muselo platit pouze berni královskou vždy, když bylo třeba. Soudním právem bylo právo užívané na Menším městě Pražském. Nedlouho potom vyskytuje se ves v držení kláštera svatého Jiří na Hradě pražském. Roku 1409 za Anny abatyše, byla tato ves vyměněna za polovičku vsi Podmokel u Městce na Chrudimsku a držitelem se stal klášter premonstrátů na Strahově. V té době patřil k Vysokému Újezdu  i Horní Roblín, označený jako porostlina. Nastaly náboženské bouře husitské. V nich opat Lvík zastavil ves Rousovi z Křešihlav, jehož synové ještě roku 1454 v držení této vsi se nacházeli. Později klášter na Strahově vesnici opět vyplatil, a soustředil celou držbu Vysokého Újezda do svých rukou. Roku 1581 opat Matyáš a převor Jan Lohel  prodali  Jakubu Berberovi z Kunvaldu, registrátoru a taxátoru  při kanceláři komory české za 975 kop grošů "ves řečenou Vysoký Oujezdec témuž klášteru přináležející a dvory kmetcí s platem, s dědinami" a dalším příslušenstvím. Nový majitel vytvořil ze vsi záhy po jejím získání samostatný statek. Byl ženat s paní Kateřinou rozenou Kašpárkovou z Palatinu, roku 1583 jí zapsal "na vsi Vysokým Oujezdci a dvořích kmetcích s platem, s kovárnou a krčmou vejsadní" věno ve výši 1200 kop českých grošů. S největší pravděpodobností to byl on, kdo nechal postavit tvrz, nevelké stavení z kamene postavené a šindelem kryté, obsahujíc v dolní části síni, světnici, klenutou tabulnici (kuchyni), spižírnu, dvě konírny a sýpku, v patře – síni, chodbu, pět světnic, dlouhou tabulnici a v podkroví dvě světničky. Roku 1598 prodal Jakub Berbek tvrz, dvůr a ves Vysoký Újezd Jiříku Pichlovi z Pichlberka na Chrustenicích. Jiří Pichl z Pichberka koupil statek 2.srpna 1598 za 7000 kop míšenských grošů. Jiří Pichl patřil ke starému rodu, který obdržel nový erb již od císaře Friedricha roku 1471, ale konečné polepšení znaku vydal císař Rudolf pro jeho příbuzné Daniela s Janem 11.června 1596. Od roku 1590 zastával Jiří Pichl nejdříve úřad registrátora při královské kanceláři, poté místo nejvyššího dvorského pošmistra. Kromě Vysokého Újezda vlastnil chrustenický zámek se stejnojmenným centrem, ležícím jen čtyři kilometry západně od Vysokého Újezda. Roku 1603 byl povinen platit zemskou berni z obou statků, sestávajících z dvanácti osedlých, ovčáckého mistra se třemi pacholky a třech mlýnských kol.   Do roku 1622 se v držení Újezdu vystřídalo několik dalších majitelů, v roce 1622 uvedeno v soupisu o prodeji: "tvrz Vysoký Aujezdec se starým stavením, při též tvrzi dvůr poplužní s poplužím, s dědinami ornými i neornými, se stěpnicemi zahradami, s vápenicí, s cihelnou, ovčínem, s lesy, háji a lomy kamene, s pastvištěm v Lipovci, s kovárnou a krčmou vejsadní, tudíž ves Vysoký Aujezdec s dvory kmetcími, s chalupami, s platy"   Prodávající byla Johanka Kateřina Homutová, která si ponechala pouze chrustenický statek, kdežto tvrz Vysoký Újezd prodala 18.listopadu 1622 Janu Menclovi z Kolsdorfu, radovi nad apelacemi, za 14000 kop míšeňských grošů.   Jan Mencl a jeho dědicové drželi statek až do roku 1682. 20.května 1682 kupuje statek Marie Markéta, provdaná Slavatová a rozená z Trutsonu a Falkensteinu.   Marie Markéta držela statek Vysoký Újezd 14 let. 14.září 1693 pak uzavřela kupní smlouvu s Františkem Josefem Šlikem z Holíče na Velíši a Kopidlně a za 15 100 zlatých rýnských mu postoupila vysokoújezdský statek, totiž "zámeček a k němu náležející ves s krčmou, poplužním dvorem, pivovarem a sladovnou, mastným krámem, cihelnou, lomem kamene a vápenicí" se všemi pozemky a dalšími součástmi. Historie Vysoký Újezd František Josef Šlik setrval v držení Vysokého Újezdu až do roku 1740.   Za  majitelů Šliků došlo k velkým stavebním zásahům, ti tu vystavěli, patrně  za použití některých konstrukcí ze starého sídla, nový zámek s kaplí sv.Jana.   Celkovou situaci po Šlikově přestavbě dobře zachytila katastrální mapa z roku 1840 a potom v roce 1894, kdy byl nakreslen nový plán na přestavbu .(pro zajímavost: tyto plány byly uloženy v Archivu Národního technického muzea a byly  silně poškozeny povodní v roce 2002, a náhodou bylo nalezeno, že tyto plány byly naštěstí už před tím překresleny panem Robertem Vejvodou několik dní před povodní).   Z toho se dočteme že, zástavba se rozkládala po stranách hlavní protáhlé návsi vedoucí ve směru sever – jih a na jižní straně zakončené velkým poplužním dvorem. Jeho východní křídlo tvořila zámecká budova, rozsáhlá obdélná stavba s přístavkem v západním (tj. dvorním) průčelí. Jižně a východně od zámku se rozkládala zahrada. Samotná stavba – zámek, byla obdélníková budova o jednom patře rozměrů asi 9x70 metrů. Přízemí tvořily místnosti řazené za sebou, zaklenuté valenými neckovými či plackovými klenbami, byly určeny pro provozní účely, pokoje v prvním patře pro majitele zámku.   Ve zprávě tachlovického faráře Jana Jindřicha Teplického z roku 1710 se praví toto: "V zámku jest soukromá kaplička osvíceného hraběte Šlika, který, když na panství přijede, dává si v ní ve dny všední sloužiti mši svatou od svého kněze".   František Josef Šlik, z majetku, k němuž patřily kromě Vysokého Újezda statky Veliš, Kopidlno, Staré Brusy, Bartoušov a Jičíněves, vytvořil tzv. fideikomis, tj. svěřenectví, které přecházelo jako celek  na potomky podle dědické posloupnosti. 3.října 1740 pak sepsal poslední pořízení, kterým odkázal veškerý majetek Františku Jindřichovi, jehož měla opatrovat až do plnoletosti a o majetek se starat jeho matka Anna Josefa, rozená Krakovská z Kolovrat, s dalším poručníkem, kterým byl podle zůstavitelova přání jmenován Ferdinand Bonaventura z Weissenwolfu.   Statek Vysoký Újezd poté tvořil ještě dvacet let součást šlikovského fideikomis. Posléze však z něho byl vyvázán a Anna Josefa jej smlouvou ze 16. dubna 1760 prodala za 20000 zlatých společně se statkem Makovice poblíž Prahy Josefu Quidovi z Weissenwolfu. Jelikož však nový majitel nesplatil požadovanou kupní cenu, Anna Josefa převedla oba statky zpět na sebe. Statek Vysoký Újezd pak prodala smlouvou ze dne 31.března 1762 Františku Matyášovi Jonákovi z Freyenwaldu za 19500 zlatých rýnských a 50 dukátů tzv. klíčného.   Nový majitel, který tehdy zastával funkci královského rychtáře na Novém Městě pražském, prodal statek smlouvou ze dne 30.prosince 1766 synovi Janu Jonákovi.   Jan Jonák i jeho otec František Matyáš však za nedlouho náhle zemřeli a po vyrovnání všech dědických nároků obdržel statek syn Jana  Jonáka  dne 13. května 1817 Jan Jonák mladší, správu statku řídil 4 roky, 22.října 1821 statek prodal v sumě 44000 zlatých Františku Dostálovi.   Nový majitel se také dlouho nezdržel a už 1.srpna 1825 jej prodal za 48236 zlatých Valburze Bergerové, dříve provdané Lacknerové, držitelce nedalekého statku Svatý Jan pod Skalou.   Valburga Bergerová poté držela oba statky společně s manželem, 4.března 1867 se stal majitelem jejich syn Karel Maxmilián Berger, který statek 7.ledna 1870 prodal za 200000 zlatých Heliodoru Františku Seidlovi. Následné období přineslo statku několik rychlých změn majitelů. Po Heiddlovi to byl Eduard Leutitz, František Nekvasil, který statek 20.dubna 1875 prodal za 170050 zlatých Jakubu Krásovi.   Jakub Krása vlastnil Vysoký Újezd následujících sedm let. Smlouvou ze 7.listopadu 1882 o smlouvě budoucí si zajistil předkupní právo Jan František Kreisl, který jej od něho koupil definitivní smlouvou ze dne 6.února 1883.   Jan František Kreisl řídil správu statku po dlouhá léta (45 roků). 25.ledna 1909 byl dokonce povýšen do šlechtického stavu s právem užívat přídomek "Adler von Kreisl".   Když byla ve Vysokém Újezdě prováděna v roce 1925 pozemková reforma, bylo jí podrobeno celkem 321 ha veškeré půdy, popkužní dvůr a zámek ve Vysokém Újezdě. Přídělový komisař Ing.F.Kolář s technickým úředníkem B.Urbánkem tehdy rozhodli, že drobným nabyvatelům bude přiděleno 58 ha půdy, kdežto velkostatek s dvěma sty třiašedesáti (263) hektary dostal zpět vlastník.   Jan František Kreisl řídil správu majetku až do sklonku svého života. Poslední vůlí z roku 1926 a dodatkem z 11.ledna 1928 pak odkázal majetek na polovinu svým dvěma synům, Janovi a Viktorovi.   Za Jana Františka Kreisla proběhla zřejmě poslední větší přestavba zámku, někdy kolem roku 1890. V přestavbě došlo ke stavební změně přízemí i prvního patra. Přízemí mělo být cele vyhrazeno provozním účelům. V jeho jižní části byla umístěna  konírna s obydlím kočího, v severní části  se pak rozkládal vinný sklep, obydlí správce statku a dvě kanceláře. Patro bylo vyhrazeno obytným účelům majitele a obsahovalo množství obytných pokojů a ložnic, nezbytný salón, hostinský pokoj a kuchyni. Největší změnou ve venkovní podobě budovy byla její celková úprava v novorenesančním slohu.   Bratři Jan a Viktor však již 11.května 1929 Vysoký Újezd prodali. Jeho kupci se stali  Václav a Irma Stomeovi, statek rozdělený na ideální poloviny drželi manželé do roku 1935, kdy jej prodali Jaroslavu a Vilemíně Heintzovým. Tito majitelé převedli vlastnické právo ke statku 31.října 1938 na dceru Marii, 19.února 1939 provdanou Šnajdrovou. Ta poté zůstala v jeho držení  do roku 1948. Teprve tehdy, v souvislosti  s tzv. revizí první pozemkové reformy, jí byl statek zabrán a předán do správy státu.     V roce 1948, poté co byl majitelům zabaven, byl předán do užívání různým organizacím. Jako první uživatel byl Československý státní statek, který zde měl kanceláře, byla zde zřízena kancelář národního výboru, z bývalého salónu byla zřízena obřadní síň místního národního výboru, byla zde zřízena jídelna a byty – převážně pro pracovníky státního statku.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Vysoký Újezd (obec) Benešov
obec, osada Vysoký Újezd (obec) Beroun
obec, osada Vysoký Újezd (obec) Hradec Králové



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)