Mohylník, archeologické stopy - Škvořetice (zajímavost) [41569]

Lokalita se nachází ca 1 km JZ od obce Škvořetice. V 80. letech 19. století zde bylo prokopáno údajně až 500 žárových hrobů krytých plochými kameny. V Čechách jde o jedno z největších pohřebišť přelomu starší a mladší doby železné.

Pohřebiště leží v nadmořské výšce 480 – 500 m na mírném J svahu klesajícím od návrší Hradiště (kóta 542,4 m) k bezejmennému přítoku Škvořetického potoka. V 80. letech 19. století zde bylo prokopáno údajně až 500 žárových hrobů krytých plochými kameny, hrobové jámy o průměru 0,5 – 1 m byly hluboké asi 1 m. Existenci dlážděné cesty vedoucí k destruované kamenné komoře nelze vzhledem neodbornému vedení výzkumu potvrdit. První nálezy na pohřebišti získal v roce 1883 majitel pozemku F. Prošek ze Škvořetic, který zde vykopal dvě bronzové nádoby s popelem a kostmi. Objev přivedl na pohřebiště barona Kollera, který roku 1887 nechal z pole plošně odstranit ornici, pod níž nalezl pravidelně rozložené kameny kryjící hroby. Pod nimi se nacházely žárové hroby uložené v kuželovité konstrukci z menších kamenů. Keramika z hrobů byla později vyhozena a zachráněny byly pouze bronzové a železné předměty. K nim patří 7 hráněných náramků, bronzová zdobená deska, šperk tvořený 68 bronzovými knoflíky, bronzový koflík a zlomky dalších nádob. Z železných předmětů to byla tři koňská udidla, dva hroty kopí, nože a dýka. Všechny nálezy jsou v současné době nezvěstné. Udávaný počet 500 prozkoumaných hrobů je zřejmě silně nadsazený.

Ploché žárově pohřebiště u Škvořetic je příkladem velkého pohřebního areálu, který byl využíván v pozdně halštatském fázi na přelomu starší a mladší doby železné. S několika sty prozkoumanými hroby se jedná o jedno z největších pohřebišť tohoto období v Čechách. 

Poloha

přidat fotografie