Kostel Nejsvětější Trojice - Babice (kostel) [41015]

První zmínka o kostele v Babicích pochází z roku 1349, kdy Vilém z Babic postoupil půl vsi a půl patronátu kostela křížovníkům s červenou hvězdou v Praze. Patronát pak často měnil majitele, tak jak se střídali majitelé výše uvedené poloviny Babic, až se nakonec dostal do rukou majitelů lesonického panství. Kostel je znovu v pramenech připomínán k roku 1495, kdy Bohuš z Bolíkovic prodal Hynkovi z Bačkovic ves a tvrz Bolíkovice, ves Babice i s kostelním právem, lán, dva půllány a podsedek v Loukovicích a lán s tvrzí v Cidlině. Prvním historicky známým farářem byl Pavel, který byl též oltářníkem v Telči. Další zmínka o kostele v Babicích pochází z let 1506 a 1510, kdy babický farář Jan z Babic zažaloval majitele lesonického panství Jindřich Pintu z Ertišovic za to, že neprováděl opravy kostela a zkracoval kostelní příjmy. Opravy a i přestavby se kostel dočkal zhruba kolem roku 1530. V této době byl babický kostelík přestavěn na dvoulodní gotický kostel. Ke stavbě bylo pravděpodobně použito zdivo z opuštěné tvrze. Farář Jan, který zemřel roku 1555, byl posledním katolickým farářem v Babicích. Po jeho smrti přestoupila většina obyvatel farnosti (Babice, Lesonice, Cidlina, Bolíkovice a Martinice) na víru evangelickou či českobratrskou.

Tragický byl pro kostel i pro celou vesnici rok 1614, kdy vesnice, kostel i fara lehly popelem. Shořely všechny matriky a farní kronika, takže dnes už ani nevíme, kde před rokem 1614 stávala fara. Po požáru byl kostel znovu postaven. V místech, kde původně stály sloupy podpírající klenbu, byl kostel rozdělen příčkou na část severní a na část jižní. Severní polovina patřila katolíkům a byla zasvěcena Zvěstování P. Marie. Slavnost Zvěstování připadá na 25. března a dodnes je památka na toto zasvěcení v Babicích živá, připomíná ho tzv. malá pouť. Jižní část kostela pak patřila evengelíkům a zasvěcena byla Pozdvižení svatého Kříže. V roce 1626 zakázal majitel jaroměřického panství svým poddaným poutě do Babic. Důvodem bylo pravděpodobně to, že na babické faře stále seděl protestantský kněz. Dne 17. června však lidé z jaroměřického panství podnikli opět pouť do Babic. Od roku 1630 byla babická fara neobsazena.

K roku 1657 je zaznamenáno, že katoličtí farníci babičtí chodili do Rokytnice a v roce 1670 do Moravských Budějovic. Babickou farnost tehdy spravoval farář z Rokytnice, loucký premonstrát P. Jakub Kosař (
strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie