Babice nad Svitavou (obec) [40999]

Obec Babice nad Svitavou leží v Jihomoravském kraji v okrese Brno - venkov asi 13 km severovýchodně od Brna ve střední části Moravského Krasu (více na ), oblasti nazývané také Moravské Švýcarsko a je jednou ze vstupních bran do krasové pokladnice Moravy. Je rozložena v nadmořské výšce 375 - 502 metrů nad mořem a má asi 1 011 obyvatel. Obec tvoří pouze jedna část, není zde evidována žádná ulice a platných adres je 450.

První písemná zmínka o obci je uložena v moravských zemských deskách a pochází z roku 1365. Ves vznikla patrně spolu s tvrzí někdy ve 13. století. Tvrz následně zanikla někdy během válek. Roku 1365 se stává ves majetkem pana Čeňka Krušiny z Lichtenburka. Před tímto rokem byly Babice pravděpodobně příslušenstvím hradu Obřany (více na ). Po roce 1604 podléhají správě v Pozořicích.

Během 30. leté války byly Babice několikrát vypleněny. Při obléhání Brna (více na ) švédskými vojsky v roce 1645 byla ves zpustošena a vypálena. Na pokyn vrchnosti se do vylidněných Babic začali roku 1648 stěhovat noví osadníci. Obec uprostřed lesů byla převážně stavěna ze dřeva a proto jsou popsány velké požáry v letech 1807, 1824 a 1850.

Babice mají svoji železniční zastávku na trati Brno - Česká Třebová, ale ta leží v údolí řeky Svitavy mimo obvod obce. Schází se k ní po lesní strmé cestě. U zastávky se nachází penzion Pod Ronovem (hrad Ronov na ) postavený mezi světovými válkami. Protože toulky lesy v okolí patří k očistným kůrám fyzickým i duševním bylo zde postaveno ve 20. letech 20. století plicní sanatorium. Jeho budovy nyní slouží Fakultní nemocnici Brno a je zde umístěna léčebna dlouhodobě nemocných. Při jižním okraji obce byly prokázány nálezy slovanského železářství. Severně pak jsou v lesích četné stařiny po dolování železných rud, z nichž nejznámější je Malá Macocha. Dolování rud je historicky, doloženo až do roku 1556. Na zalesněném svahu nad Kanicemi se nachází přírodní rezervace Čihadlo.

Obcí prochází několik turistických značených cest do Křtinského údolí a do údolí Svitavy. Za vhodného počasí jsou ze strání Babic vidět rakouské Alpy. Asi 2 km severně leží na plochém vrchu skalnaté ostrožny poměrně dobře čitelné zbytky hradu, jehož jmého a účel zůstávají dodnes tajemstvím, protože k této lokalitě nejsou žádné historické listiny. Vznikl snad někdy v době 12. nebo 13. století, tedy v době kolonizace kolem řeky Svitavy. Tyto fortifikace nebyly ve velké většině budovány jako panská sídla, ale jejich využití bylo spíše jako strážní a správní body. Protože je Babicím nejblíže za všech obcí v okolí, označuje se jako hrad či hrádek Babice. Hrádek leží na prastaré dálkové trase spojující brněnskou kotlinu s jihovýchodními okraji Drahanské vrchoviny.

Mezi Babicemi a Adamovem je na svahu nad řekou Svitavou postavena od roku 1888 kamenná rozhledna založená rakouským turistický klubem. Byla nazvána podle největšího propagátora této stavby Alexandra Suchánka. Vrchol Alexandrovy rozhledny slouží jako místo telekomunikačních anténních systémů. Stavba není v dobrém stavu a v současné době není z rozhledny žádný výhled. Dříve poskytovala pohledy do údolí Svitavy, na Adamov a směrem na Brno. Během roku 2009 má dojít k její rekonstrukci a k úpravě vzrostlého porostu zastírajícího rozhled za vhodného počasí až na Pálavu.

Pod Babickým paloukem pod současnou silnicí stojí kamenný klenutý most po němž vedla od středověku až do roku 1897 vozová cesta z Kanic do Babic. K mostu nevede žádná turistická značka, není na mapách, ale stojí za krátkou návštěvu. Je postaven z vápencového kamene přes erozní rýhu kudy odtéká voda při tání nebo velkých deštích. Rozpětí půlkruhové klenby činí 3 metry a šířka mostu je 5 metrů. V roce 1992 byl most opraven na náklady Školního lesního podniku Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Znak obce: v modrém štítě snížený zlatý hrot s modrým tlapatým procesním křížem, provázený vpravo vztyčeným zlatým dubovým listem, vlevo vyrůstajícím zlatým smrkem s černým kmenem. Význam symbolů: Smrk a list dubu jsou připomínkou nejstarších dob, hustých lesů. Heraldická figura zlaté špice - hrotu má spojitost s polohou obce ležící na stráních kopce. Hůl zakončená křížkem je atributem kostela, v tomto případě i atributem sv. Jana Křtitele, jemuž je kostel v Babicích zasvěcen. Znak byl obci udělen rozhodnutím Parlamentu České republiky v listopadu 2003.

Poloha

přidat fotografie