Kostel sv. Jana Křtitele - Hroznová Lhota (kostel) [40886]

Od počátku své existence patřila Hroznová Lhota pod veselskou farnost, kde se obyvatelé Lhoty účastnili základních náboženských úkonů. Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v roce 1654. Nechal jej postavit majitel ostrožského panství,  Gundakar z Lichtenštejna z materiálu získaného z kostelíka jednoty bratrské v Tasově. Vybavení kostela bylo velmi chudé. Kostel měl kamennou křtitelnici, několik málo stříbrných a mosazných kalichů, nádobek a svícnů. Většina jich byla zničena při požáru v roce 1807. Požár zničil boční oltáře sv. Kateřiny a sv. Barbory a zničil zvony, které pocházely ještě z tasovského kostela.  

V 19. století získal kostel oltář vyzdobený obrazy, jejichž autorem byl František Bsirský, novou mramorovou křtitelnici a nové předměty, potřebné ke mši. Hroznová Lhota patřila k veselské farnosti i na počátku 17. století. Lichtenštejnové se marně snažili o zřízení samostatné církevní správy ve Lhotě od roku 1670. Teprve v roce 1751 byla ve Lhotě zřízena lokální kurácie. V jejím čele stál lokální kaplan (prvním se stal Jan Daněk).

Až do roku 1784 nebyli kaplani uznáni za samostatné duchovní správce. Kolem roku 1790 byla postavena budova, která později sloužila jako fara a po požáru v roce 1807 v ní sídlila škola. Založit ve Lhotě farnost se podařilo až v roce 1844 a prvním hroznolhotským farářem se stal Ignác Navrátil , který zde působil v letech 1832 – 1846. Spolu s Hroznovou Lhotou do farnosti patřily i Kozojídky, Žeraviny a Tasov.  Povinnosti farníků byly stejné jako předtím: oprava fary a její příslušenství stavba a oprava plotu kolem farské zahrady odvádění části daní   Farář, kromě platu (tzv. kongrui), měl právo užívat farskou zahradu o velikosti jedné měřice, z níž mu byl přisouzen výnos ve výši tří zlatých. Vedle toho mohl nechat pást své krávy mezi sklepy v Hliníkách, ale většinou se kvůli tomuto právu dostával do sporu se „zlomyslnými“ hroznolhotskými občany.

V roce 1892 byly celkové příjmy faráře asi 800 zlatých ročně. Na konci 19. století přišla velká změna pro lhotskou farnost. Byla opravena farní budova a začal převládat názor, že je nutné opravit i kostel. V roce 1893 byl založen spolek pro přestavbu kostela, který především sháněl peníze na opravu. Z velké části byl rozpočet uhrazen dary Jana II. z Lichtenštejna. Na stavbu přispěl rovněž tehdejší olomoucký arcibiskup Theodor Köhn. V dubnu 1902 začala přestavba a byla   dokončena v říjnu téhož roku. Kostel byl slavnostně 23. listopadu 1902 vysvěcen farářem z Určic Mořicem Růžičkou.

V roce 1899 navštívila Lhotu jezuitská misie, která se setkala se značným úspěchem. Proto byl za podpory Lhoťanů u kostela vztyčen svatý misionářský kříž. V osmdesátých letech 19. století byl v Hroznové Lhotě založen chudobinský fond. Po smrti faráře Antonína Vaška bylo ve fondu 120 zlatých pro farní chudé. Peníze byly rovnoměrně rozděleny mezi chudé Lhoty, Tasova, Kozojídek a Žeravin. Ve Lhotě vznikaly i některé spolky, jako např. katolická Omladina (okolo roku 1909), Orel a charita Ludmila. První světová válka se dotkla i kostela sv. Jana Křtitele. Pro válečné potřeby byly zabaveny velké kostelní zvony a ponechán byl pouze jeden malý zvon. Po válce bylo nutné nechat vyrobit zvony nové. Tyto zvony byly na kostelní věž usazeny 15. července 1923 a zhotovila je firma Perner z Českých Budějovic.   

Na počátku 20. století se přistoupilo ke změně interiéru. Kostel byl vymalován freskami. Byl také pozlacen oltář a do oken byly dány mozaiky. Po únoru 1948 přišly těžké časy i na katolickou církev, což poznamenalo život obyvatel v městečku. Od roku 1950 byl zaveden jako povinný civilní sňatek, byly zakazovány poutě, procesí, zrušeno náboženství ve školách. Příslušnost k církvi znamenala diskriminaci v civilním životě nebo dokonce i vězení. Od roku 1981 spravují hroznolhotskou farnost Salesiáni,

Poloha

přidat fotografie