Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Vysočina » okres Třebíč » kostel, kaple, synagoga » Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Březník (kostel)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Březník (kostel) [40607]

Kulturní památka (KP)

Březnický kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie je pro svou krásu a starobylost řazen k perlám mezi moravskými kostely. Jeho původ je odhadován na konec XII.století do období románského. Z románské budovy se zachovala čtyři podlaží hranolové věže a obvodní zdivo obdélné lodi. Stavba stojí na návrší a obklopuje ji hřbitov vyvýšený nad okolní terén a obehnaný kamennou ohradní a zároveň opěrnou zdí, postavenou v letech 1782 - 1783. Stěny lodi jsou vystavěny z hustě kladených kvádříků z permského pískovce, spáry mezi nimi jsou podřezány a vybíleny, takže stavba působí dojmem malé hmotnosti.

Mezi dvěma obdélnými okny v podélných stěnách se zachoval vždy jeden původní úzký zazděný okenní otvor, dovnitř se zužující. Lze předpokládat, že v románské době měla každá podélná stěna tři takováto okna a loď rovný dřevěný strop a dřevěnou emporu. Zadní nároží lodi člení předstupující lesény, které přecházejí pod hlavní římsou v jednoduchý obloučkový vlys s odtesanými konzolkami a zubořezem nad ním. Zdivo věže není zavázáno do zdiva lodi, což svědčí o dvou stavebních etapách. Věž však byla postavena záhy po dokončení lodi, jak dokládá mimo jiné materiál jejího zdiva.

Do jejího přízemí, které si podrželo původní valenou klenbu, se vcházelo dnes zazděným otvorem v západní zdi lodi. První patro věže je přístupno na západní straně po novějším schodišti. Další patra jsou oddělena pouze dřevěnými podlahami. Páté, zvonicové podlaží přistavěné v letech 1782 - 1783, je zděné z cihel a omítnuté. Pro datování kostela v Březníku je důležitý zubořez a neprofilovaný obloučkový vlys, podle kterých ho lze umístit do poslední čtvrtiny 12.století. Jelikož vstup do prvního pata věže nebyl dosažitelný ze země, lze předpokládat na západní straně kostela šlechtické sídlo, dvorec, z něhož byl kostel přístupný spojovací chodbou v úrovni patra.

Jméno Zaviše z Březníka na listině z roku 1237 skutečně dosvědčuje, že ves Březník byla šlechtickým majetkem a držitel zde měl své sídlo s vlastním kostelem. V následujících letech se připomíná v Březníku tvrz, v 16.století asi již zaniklá. Stavebníkem kostela byl některý přímý předchůdce Zaviše z Březníka. V roce 1304 prodělal Březník vpád nomanských kmenů Kumánů, při čemž utrpěl škody i kostel. Obnově a přestavbě došlo v roce 1338 Janem Ješkem z Náchoda a to již ve slohu gotickém. Tehdy dostal půdorys stavby podobu kříže. Byla vystavěna příční loď a presbytář s pěknými klenbami, žebry a svorníky.Zvláštní pozornost si zaslouží sedile v presbytáři proti vchodu do sakristie. Je trojdílná a je nejkrásnějším prvkem gotické části kostela. Poslední stavební úpravy, které vtiskly kostelu nynější vzhled, nemají umělecký význam. Byly většinou podniknuty v letech 1782 a 1783 nákladem hraběte Karla Haugwitze, majitelé náměšťského zámku. Úpravy připomíná pamětní deska vsazená do vnější zdi jižní předsíně.

Zvony a monstrance

Náš farní kostel Nanebevzetí Panny Marie se také honosí třemi historicky cennými zvony. Za pana Matěje z Březníka a Náchoda byl v roce 1491 zavěšen nejstarší ze zvonů. Jde o pozdně gotický zvon (průměr 95 cm, váha 896 kg), který nese na svém obvodu českou legendu: “Tento zvon byl ulit ke cti a chvále Pánu Bohu a Panně Marii do Březníka léta božího MCCCCLXXXXI“. K němu se o sedm roků později přidružil druhý zvon (průměr 80 cm, váha 560 kg). Na jeho obvodu je latinská legenda doplněná reliéfem, který znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem. Trojici uzavírá nejmenší zvon tzv. umíráček, který nese český nápis: “Tento zvon byl pořízen ke cti a chvále Pána Bohu a Matce Boží nákladem obcí Březník a Kuroslepy v roce 1559“. Navíc je po obvodu zdoben krásným květinovým ornamentem. Dnes se dá mluvit o malém zázraku, že se zvony bez větší úhony do dnešních dnů uchovaly. V minulosti byly vystaveny požárům, v posledních dvou stoletích válkám. Zvláště ve II.světové válce mnoho farností přišlo o zvony, které byly určeny k roztavení pro válečné účely a často z věží necitelně shazovány.

Pro březnický kostel byla také zhotovena v pozdní gotice (1522) jedinečná uměleckořemeslná zlatá monstrance. Vychází tvarově z gotické architektury. Spočívá na polygonálním dříku s bohatě zdobeným ořechem, který ústí do laločnaté nohy. Průhlednou válcovou schránku s lunulou, do níž se zasazuje hostie, obklopuje a završuje les sloupků a fiál, mezi něž jsou ještě vloženy plně plastické sošky sv. světců. Udivuje, jak mohla být tato složitá sestava vtěsnána do monstrance, jejíž výška se pohybuje kolem 75 centimetrů.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)