Odranec (osada) [40224]

Odranec byl založen někdy na přelomu 14. a 15. století na kolonizačním území pánů z Pernštejna. První písemná zpráva o Odranci je z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna zajistil své první manželce Barboře z Valdštejna věno na některých svých vsích. Mezi nimi je jmenován i Odranec.
Další zpráva je až z roku 1564, kdy Odranec patřil ji k novoměstské části pernštejnsého panství a je uváděn mezi vesnicemi, které dal Vratislav z Pernštejna Novému Městu do zástavy. Od této doby zůstal Odranec již trvale u novoměstského panství. 
Druhý rok po vypuknutí třicetileté války se nad moravskou obcí Wodranec udál podivný případ. Stalo se tak přesně v úterý před sv. Vítem 11.6.1619 na moravských statcích Viléma Dubského z Třebomyslic. spadly v okolí Odrance 3 meteority - jeden ve vsi, druhý za humny a třetí v lese. Meteority byly dobyty ze země a byly odebrány tehdejšímu majiteli novoměstského panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Jeden se dostal do soukromé sbírky v Telecím. Všechny meteority se však později ztratily. Šebestián ze Želechova o této události také sepsal kramářskou píseň a vydal ji u Adama Graudence v Litomyšli. Písnička Novina o zázraku, který se stal v dědině Vodranci měla 49 slok. Novodobě byla tato událost použita jako námět pro film.
Vlastní pečeť osada dostala roku 1749, ve znaku má dvouocasého lva s korunkou. Nebyla zde postavena rychta.    Obec spravoval věcovský rychtář. Několikrát se stalo, že z obce odešla většina obyvatel, protože kraj byl velice chudý a o obci se několik desítek let neuvádějí žádná fakta. Děti chodily do školy do Věcova jen v létě. Po Školských reformách došlo ke změně, do roku 1860 docházel učitel 2x týdně do obce, kde vyučoval v místnosti, kterou pronajímala obec. Odranec byl ke konci 2. světové války také místem působení partyzánského oddílu Jermak . Na návsi stojí pomník partyzána M.V. Barjačného.

Poloha

přidat fotografie