Chocerady (obec) [4022]

Nejstarší zmínka o obci se váže k zápisu z roku 1250, kdy je zmiňován Bruno z Chocerad, nejspíše vladyka či majitel zemanského statku. O původu jména obce existuje více výkladů, z nichž nejpravděpodobnější je spojován s termíny „chotce raditi“, tj. chodcům raditi, či „kotce raditi (dělati)“ neboli starati se o pocestné ubírající se po staré zemské cestě z Prahy na Moravu, která vedla přes Hostivař, Říčany, Ondřejov, přes řeku Sázavu na Čakov, Divišov, Psáře a Humpolec až k moravským hranicím. Obec tehdy patřila ke kouřimské župě. Ze 14. století pocházejí zmínky o vladycích z Drachkova a z Chocerad.

Významná zmínka se váže k roku 1525, kdy bylo na základě rozhodnutí krále Ludvíka povoleno pánu ze Šelmberka postavit přes řeku dřevěný most na zděných pilířích. Další historie obce je těsně svázána s historiíí Komorního Hrádku. Zámek stojící jako výrazná dominanta nad Chocerady je datován jako Hrádek k roku 1412 a od roku 1525 se po majiteli a nejvyšším komorníkovi Českého království Jaroslavu ze Šelmberka nazývá Komorní. Od té doby náležely Chocerady k tomuto panství. Zámek prošel všemi stavebními slohy, od roku 1554 až do roku 1773 byl v držení Valdštejnů, z nichž poslední zde, František Josef, jej prodal knížecímu rodu rakousko-uherské monarchie Khevenhüller-Metsch. Ten jej vlastnil až do znárodnění v roce 1945. Státní zámek je v současnosti Školícím a výcvikovým střediskem ministerstva obrany a spolu s osadou Komorní Hrádek náleží k obci Chocerady.

Nedaleko zámku se nachází rozvaliny zaniklého hradu Čejchánov, který je doložen v pramenech od poloviny 14. století a jako sídlo lapků byl rozbořen ve století 15-tém. V blízkém okolí zámku nalezneme ještě zámeckou kapli Loretu a výklenkovou kapličku při lesní cestě na Bělčice. Z pamětihodností Chocerad je třeba zmínit především kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, původně gotický, renesančně přestavěný ve 2. polovině 16. století a barokně počátkem 18. století, od roku 1705 farní. Zmíněný dřevěný most vydržel do roku 1862, kdy byl stržen povodněmi a nahrazen  přívozem. V roce 1887 byl postaven nový ocelový most, na kterém se až do roku 1907 vybíralo mýtné a který sloužil do roku 1993. Jako nevyhovující moderním požadavkům na dopravu byl nahrazen mostem novým.

První jednotřídní školu na návsi nahradila v roce 1845 škola přestavěná z knížecího špitálu, která sloužila obci a okolí až do roku 1982, kdy byla postavena škola současná. Od roku 1901 jsou Chocerady spojeny posázavskou železniční dráhou se sítí drah k městům okresnímu i hlavnímu a od roku 1929 je z Chocerad do Prahy zavedena i pravidelná autobusová doprava. V roce 1904 byla v obci zřízena pošta, o rok později telegraf a od roku 1914 státní telefon. Z drobných pamětihodností je možné jmenovat kapličku 14 svatých pomocníků z 18. století, jejíž poslední podoba je z roku 1865. V obci se nachází ještě pískovcový morový svatý kříž s vytesaným letopočtem 1767 a rovněž pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z dílny žáků sochaře Brokoffa.

 Z jiných pozoruhodných staveb v obci je nutné zmínit faru založenou v roce 1705, starou školu, původně knížecí špitál z roku 1775, sokolovnu přestavěnou v roce 1922 z původního zájezdního knížecího hostince a statek se dvěma štíty provedenými ve stylu selského baroka z poloviny 19. století, dále původní českou chalupu z roku 1897 nejslavnějšího choceradského rodáka, sběratele lidových písní a tanců prof. Josefa Vycpálka, to vše v blízkosti návsi, jejíž neodmyslitelnou součástí je rybník v jejím středu. Dalšími zajímavými stavbami jsou mlýn při řece s historií spadající do středověku, jenž byl od roku 1902 v majetku Jana z hereckého rodu Vávrů, výstavní vila vystavěná v ruském slohu, barokní špýchar při původně knížecím dvoru Obora pocházející z poloviny 16. století, a léčebna, resp. sanatorium z roku 1910. Nepřehlédnutelnou budovou je hotel Ostende při řece a mostu přestavěný z původní, též knížecí vinopalny.

Od roku 1850 patřily Chocerady k politickému a soudnímu okresu Černý Kostelec, v roce 1868 připadly politicky k Českému Brodu, což platilo do roku 1949, odkdy náleží správně k Benešovu. Chocerady jsou ve své novodobé tradici zvláště známé jako vyhledávané letovisko.

Základní údaje obce : Chocerady leží na 49,87° severní šířky a 14,80° východní délky v nadmořské výšce 282 m při toku řeky Sázava v okrese Benešov u Prahy. Od roku 1960 patří do katastru obce okolní vsi Vlkovec s osadou Růženín, Vestec a Samechov. Celková rozloha katastru obce Chocerad je 17,84 km2, přičemž Chocerady s Komorním Hrádkem mají 6,69 km2 a jmenované osady dalších 11,15 km2. Celkový počet obyvatel dosahuje 1200, přičemž z toho samotné Chocerady s Komorním Hrádkem mají obyvatel zhruba dvě třetiny a evidováno k roku 2012 je 370 popisných čísel. Čísel evidenčních odpovídajících objektům k rekreačnímu pobytu je v celém katastru obce 630.

připravil Ivo Kořínek   

Poloha

přidat fotografie