Roku 1822 křtinské panství koupil Mořic Teuber. Otec Mořice Teubera, narozený v Broumově v Čechách přišel roku 1820 do Brna jako chudý tkalcovský tovaryš. Později založil vlastní podnik. Pro zásluhy na poli hospodářském a průmyslovém byl r. 1873 povýšen do stavu šlechtického. Teuberova dcera Adelína se provdala za Edvina Offermanna, okresního komisaře v Jihlavě, později místodržitelského radu. Po Mořici Teuberovi se stal majitelem křtinského panství za 495 000 zlatých roku 1894 kníže Jan II. z Liechtensteina (5. říjen 1840 - 11. únor 1929).
Vraťme se do Březiny a Proseče. Správu obcí před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. Přísaha rychtářská zněla: “Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí."
Posledním rychtářem v Proseči byl Karel Ševčík, č. 25, v Březině Pavel Černohlávek, č. 16. Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.
Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Březině byl zvolen roku 1850 Pavel Šebela a v Proseči Ferdinand Ludl. Obecní správa se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Ve finančním hospodaření Březiny v letech šedesátých minulého století příjmy obce plynuly z obecního lesa, nájmu polí, z příspěvku usedlíků a z příspěvku velkostatku z jeho lesa v katastrálním území obce. Obecní příjem v té době činíval celkem 250 až 300 zlatých. V Proseči býval obecní příjem přibližně o 50 zlatých menší.
Na základě zákona č. 266/190 Sb. byly k datu 1.1.1949 obce Březina a obce Proseč sloučeny do jedné. Vyhláškou Ministerstva vnitra ze dne 7.12.1950 čís. 708/50 ve smyslu ustanovení zákona čís. 266/1920 Sb., pak bylo ustaveno jednotné jméno "Březina" a z obvodu správního a soudního okresu Brno-venkov byla přikázána do správního a soudního okresu Blansko.
< zpět | strana 2 | přidat fotografie