Čtyřkoly (obec) [4007]

Obec Čtyřkoly (tj. dnešní úřední název, lidově se říká Čtyrkoly nebo Štyrkoly) nebyla dlouho samostatnou obcí nebo ve feudálním řádu samostatnou poddanskou jednotkou. Patřila ke Lštění, které patřilo ke knížecímu hradu nad Lštěním, a proto se dlouho obec jmenuje Lštění jako městečko. O hradišti Lštění mluví již kronikář Kosmas, když vypravuje jak na přepevný hrad jménem Lescen dal odvézti Spytihněv II. manželku svého bratra Vratislava II. a věznil ji tam. Bylo-li něco na místě dnešních Čtyřkol, mohl to být jen mlýn, který patřil ke Lštění. Zpráv však o tom není. První zprávu o Čtyřkolech najdeme až v deskách zemských z roku 1549, kdy se mluví o dvou mlýnech, z nichž se popisuje jako „sstirkolský“. To ještě stále patřily tyto mlýny ke lštěnskému hradišti. Brzo nato r. 1554 se uvádí čtyrkolský mlýn v deskách zemských jako příslušenství k Mnichovicům. 

V 15. století patřila polovina Lštění ke Zlenicům, polovina k hradu Dubá, ke konci 15. století ke Komornímu hrádku. Brzo po třicetileté válce dochází k soupisu poddanské půdy (tzv. Berní rulla) a tu se mluví zase o „mlejnu cžtyrkolském" na řece Sázavě o třech kolách (tedy nikoliv o čtyřech) a o čtvrté stupě (vlastně stupníku na tříslo), při němž je taky volejna (pozn. k přepisu - volejny byly, stejně jako mlýny, v Čechách velmi rozšířeny, protože olej měl všestranné užití - svítilo se jím, mazalo i léčilo). V Berní rulle však není řeči o nějakých poddaných. Ve Čtyřkolech byl tedy mlýn nebo mlýny v panské nebo svobodnické režii. Rozhodně však kolem mlýna nebyly ještě chalupy jiných usedlých, leda těch, kteří patřili k mlýnu. Teprve roku 1742 se mluví o „Dorf (vesnice) Vierradl“. To se v té době asi již tvořila kolem mlýna osada. Topograf Sommer ve svém místopisu Čech píše dokonce: "Vierad", tedy tak, jako by se místo, kde dnes je obec Čtyřkoly, kdysi původně jmenovala Věrady, což by ukazovalo na starobylé české jméno. Rakouská nomenklatura se však zřejmě domnívala, že jméno Vierrad je překladem českého Čtyřkoly a po dobu rakouské monarchie při tom zůstalo a přešlo dokonce do speciálních map rakousko-uherského generálního štábu. Úředně se názvu Vierrad–Čtyřkoly užívá od roku 1854. (kráceno dle původního textu)

Ve druhé polovině 19. století začaly práce na trati Praha-České Budějovice. Úsek Praha Vršovice–Čerčany byl otevřen 14.12.1871. V roce 1994 vznikla na trati zastávka Čtyřkoly.

Sbor dobrovolných hasičů působí v obci již od roku 1909. Zakládací listinu podepsal zdejší továrník Suchý. Ten zde v roce 1904 postavil na místě bývalého mlýna továrnu na naftové motory s turbinou na elektrický proud, kterým zásoboval i obec. Nyní je továrna ve vlastnictví německé firmy Erwin Junker a nadále se zabývá strojírenskou výrobou.

V obci byl postaven po I. světové válce pomník padlým doplněný později o padlé v II. světové válce. Pomník byl kompletně obnoven v roce 1999.

V období první republiky vznikaly v převážně zemědělské krajině v okolí obce chatové osady, které zde stavěli obyvatelé Prahy. V té době zde byl postaven také penzion Javorník.

Do roku 1949, kdy byl postaven most, spojoval obce Čtyřkoly a Lštění přívoz. Most byl poskytnutý po válce ze zdrojů UNNRA a jde o originální britský skládací most Bailey Bridge. Slouží až do dnešních dnů bez jakýchkoliv zásahů do jeho konstrukce, s výjimkou betonového sloupu, kterým je podepřen.

V padesátých letech byla obec Čtyřkoly sloučena s obcí Lštění, k osamostatnění došlo v roce 1990. V roce 1961 si občané Čtyřkol vystavěli svépomocí budovu obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí. Hasičům zakoupil obecní úřad v roce 1993 starší hasičské auto.

V roce 1982 byla postavena prodejna potravin. Od roku 1990 je v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace a penzion.

Po prvních volbách v roce 1990 vedl obec starosta Pospíšil, od roku 1994 pan Berka, od roku 1998 pan Richard Buček, nynějším starostou je od roku 2006 pan Štěpán Benca.

Po roce 1989 proběhla plynofikace a výstavba ČOV. V obci panuje čilý stavební ruch. V posledních letech zde bylo zkolaudováno mnoho nových domů a další se stále staví. Nové obyvatele do obce láká zejména blízkost Prahy s dobrým spojením po nedaleké dálnici D1 a krásná poloha v údolí řeky Sázavy.

Poloha

přidat fotografie