Trstěnice (obec) [3988]

Z nejstarších záznamů byly vybrány některé následující údaje. V roce 1660 se píše o naší obci jako o Trzenicze , latinsky Striniz, německy Strenitz a česky Střenice a někdy také Třenice. V roce 1893 se zdejší učitel Jaroslav Klika zasadil o to, aby se obec jmenovala Trstěnice. Obec připadla r. 1347 celá i s důchodem 18 kop kapitule, též r. 1398. Mlýn náležel k pitanci kapitulní. Rychtu tu dal biskup kapitule r. 1380. Prvním známým rychtářem o kterém se dochovaly záznamy, byl Řehoř v roce 1421, který vlastnil i krčmu. Lubenský a Poličský les náležel kapitule, Janštorfský biskupovi. K jejich ochraně byli panští hajní. ej.GIF (1231 bytes)rchív muzea Litomyšl byl kdysi celý prodán do starého papíru a proto se dochovaly pouze porůznu nalezené knihy. Jedná se většinou o převody nemovitostí, prodej a koupi usedlostí, jako je např. Registra Purkrechtní. Nejstarší zápis týkající se poddanských povinností naší obce je “Urbář”, čili soupis jmění panství Litomyšlského z roku 1548, kde se praví: “Ves Tržtienicze platí úrok sv. Jirský, sv. Havelský, oves, slepice. Mají vésti drva ke kuchyni na zámek a chodí na robotu. Ve vsi není rychtář výsadní, spravuje ji rychtář volený (vrchností). Jsou zde tři hajní a spravují a prodávají v lesích: dva v Kališťském, jeden U hájku. Pařezy mají za práci, oves a slepice, což kdo platí. Když lidé koli roboty kuchynné, mají z těch lesův bráti zlomky, vývraty, souše, které robotě i sobě, což by se nedostalo k kuchyni, mají sobě k tomu stěti, což jim hajný vykáže. Též kdož v těch lesích žíhali, ctí moci se hajných zeptati. Další “Urbář” z roku 1610, kde se praví:Ves Tržtienicze jest od města Litomyšle 2 míle a osedlých všech 75. Z toho jest rychtář toliko jeden volený, sedlákův jest 48 a zahradníkův (menší usedlosti) 26. Vychází od nich úrok při sv. Havle, platu sv. Jánského, platu při sv. Jiří, ovsa ouročního při sv. Havle a medu ouročního. Mají psané roboty, kuchynná drva na zámek vézti ze spolku 86 for. Ve vsi je kostel založený sv. Kříže, též mlýn selský o dvou moučných kolách. K cihelni a vápenici jsou též drva voziti povinni. Vožení na zámek dříví krátkého z lesův jak potřeba káže, vozívají a jak se jim poroučí. Ke dvoru Litomyšlskému pomáhají též “Vlkov” vorati. Pro povinnosti k vrchnosti sloužily “Urbáře”, ale pro povinnosti ke státu byly zřízeny “Katastry”. První katastr, čili berní rula, byl sdělán roku 1654. Poněvadž na české země se stále uvalovaly nesnesitelné platy a vrchnost se tomu bránila, byly katastry stále opravovány. Další zachovalý katastr, je přepis berní ruly z r. 1674. V katastru Josefském z r. 1785 měřili půdu rychtáři, pozemek byl popsán a označen číslem. Z roku 1713 pochází katastr “Tereziánský”. Končí panství Kostků z Postupic na Litomyšlsku, přívrženců husitů a Jednoty Českobratrské. S příchodem Pernštejnů dochází k rekatolizaci a pronásledování nekatolíků. V Litomyšli působí Piaristé. V roce 1651 8.160 nekatolíků a 165 katolíků, v roce 1653 už 9.066 katolíků a nekatolíků toliko 400 duší. zet.GIF (940 bytes)a panství Trautmansdorfů od r. 1649 do r. 1753 byla stále větší bída a poddanský útisk. Bída byla zaviněna nejen válkou třicetiletou a morovou epidemií v letech 1643 a 1646, ale především zvyšováním robotních povinností. Na Litomyšlsku započítáno 13 dvorů. Lid ze Střenice chodil robotou do Litrbach, kde vystavěn dvůr r. 1652. Po jeho vypálení za selských bouří r. 1680 se jezdilo robotovat na dvůr “Fridrichův” (nynější Pohodlí). Lid byl zatížen velkými daněmi. Sedláci utíkali ze zadlužených gruntů, mnohá stavení vymřela morem. Ve Střenici zběhl r. 1663 Václav Rožek od “Jeníčků” čp. 52, Beneš Václavků od “Šeců” čp. 62, r. 1682 Václav Hrout(Žrout) od “Rousků” čp. 119. Selského povstání na Litomyšlsku, vedeného Lukášem Pakostou z Újezda, se ze Střenice zúčastnil Lukáš Žrout 50ti letý, byl 25.4.1680 zvolen do poselstva k hraběti. 29.4. se vypravili a dostali od vrchnosti pas a od sedláků každý 5 zl. na cestu. Měli jet do Prahy, msti vrchnosť však zastihli v Pečkách. V květnu, když začali předáky věznit, byla vyslána opět deputace k hraběti, nevyřídili však nic. Z Němců nebyl nikdo vězněn a také v této deputaci nebyl žádný Němec. Když ale nic nevyřídili, odhodlali se Němci vyslati poselstvo do Pardubic k císaři. Mezi těmito dvanácti posly byl jediný Čech ze Střenice Jiří Štěpán, zvaný Štěpánek. Třetí účastník vzpoury Jiří Vejda, byl odsouzen od c.k. komise na zámku na dva roky za to, že střílel proti hejtmanovi v průvodu vojska.