Vyhledávání lokalit (cílů)
Karlovarský kraj » okres Cheb » město, městys » Mariánské Lázně (město)

www.krasnecesko.cz/lokality/3981-marianske-lazne-mesto.html

Mariánské Lázně (město)

[ ID: 3981 ]         


HODNOCENÍ
93%
hodnotitelů: 4

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
značka cyklotrasa
2137 , 2284 ,


  Vlajka města

vlajka Mariánské Lázně (město)

Turistický cíl Mariánské Lázně (město)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Mariánské Lázně (město)
centrum (Kamler)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Historie Mariánských Lázní, i když sama velmi mladá, je úzce spjata s pradávným vývojem a dějinami celé této části západních Čech. Nejstarší stopy zdejšího osídlení zanechali po sobě srbští Slované. Na počátku našeho tisíciletí to byly již české kmeny usazené zde k ostraze strategicky důležité Chebské stezky vedoucí z Bavor do Čech. Český vladyka Hroznata založil v roce 1193 v nedaleké Teplé premonstrátský klášter a povolal sem české mnichy z pražského Strahova. O původním českém osídlení kraje svědčí i jména obcí v držení tepelského kláštera, uvedená v bule papeže Řehoře X. z roku 1273. Teprve v 15. století, po porážce husitského hnutí, dochází k rozsáhlému německému osídlování. Hlavní zásluhu na německé kolonizaci měl, tehdy už poněmčený, tepelský klášter. Český živel se však úporně udržoval na mnohých místech dál a přežíval celá staletí.

Zatím již od nepaměti vyvěrají z rašelinišť na místech dnešních Mariánských Lázní i v okolí desítky pramenů prosycených kysličníkem uhličitým z hlubin Země a bohatých na minerální látky. Odnepaměti tu vyvěrá kysličník uhličitý v podobě četných mofet - “suchých” vývěrů ze země i z močálů.

Nevíme, kdy zdejší lidé poprvé poznali a začali využívat léčivé moci pramenů. Jisté je, že to bylo dávno předtím, než se Ferdinand, z Boží milosti král český, uherský atd. pokoušel v roce 1528 o využití zdejšího (dnes Ferdinandova) pramene k výrobě soli. Neméně jisté je, že již na počátku 17. století předepisoval doktor J. M. Horník, chebský krajský fyzikus, svým pacientům koupele ve vodě z Mariina pramene. Již dlouho sem přicházejí nemocní ze širého okolí, noří se do léčivého bahna močálů, statečně popíjejí neuvěřitelná množství léčivé vody a ještě si ji odnášejí s sebou domů. Zvěsti o zázračných účincích pramenů se šíří a význační vědci té doby provádějí první chemické rozbory jejich vod.

Koncem 18. století přichází na naši scénu první velká osobnost mariánskolázeňské historie - doktor Josef Jan Nehr, rodák z Teplé, promovaný doktor lékařství na pražské Karlově univerzitě a lékař tepelského kláštera. Když se přesvědčil o léčivých účincích pramenů, zasvětil celý zbytek svého života jejich využití, léčení nemocných a výstavbě lázní. Nejprve získal pro své plány nedůvěřivého, zato osvíceného opata Trautmannsdorfa a když po jeho smrti nenalezl v klášteře pochopení, postavil u Křížového pramene vlastní dům, v němž začal léčit první pacienty. Zájem nemocných byl tak veliký, že klášter nakonec přece jen postavil lázeňský dům u Mariina pramene a skromná osada dostala své jméno Mariánské Lázně. Stalo se tak v roce 1808.

O deset let později byla obec Mariánské Lázně úředně uznána za lázeňské místo.

V roce 1813 převzal opatství tepelského kláštera vzdělaný a pokrokový člověk - Karel Kašpar Reitenberger. Od samého počátku podporoval úsilí dr. Nehra a věnoval na výstavbu lázní značné částky z klášterních prostředků. Reitenbergerovi odpůrci v klášteře jej obviňovali, že utápí řádové jmění v bažinách a po různých intrikách i obvinění z urážky císařského majestátu dosáhli jeho odstoupení a vyhnanství v Tyrolích.

Ještě za svého působení v klášteře Reitenberger povolal do Mariánských Lázní vynikajícího zahradního architekta Václava Skalníka. Skalník vypracoval velkorysý plán terénních a sadových úprav a dokázal jej proměnit ve skutečnost během šesti let. A tak byl lámán kámen, odvodněny močály a bažiny, zasypány prohlubně a navezeno obrovské množství zeminy. Václav Skalník změnil úplně reliéf krajiny a její tvář. Jeho dílo - překrásné parky a sady s desítkami vzácných druhů dřevin - je dodnes chloubou města a českého zahradnictví.

Píše se rok 1824. V Mariánských Lázních je už více než čtyřicet výstavních domů a město, vyrostlé doslova z bažin, se stává jedním z nejkrásnějších lázeňských míst.

V roce 1865 Mariánské Lázně dostaly statut města a nastává další velké období jejich výstavby a rozvoje. S touto dobou je spojena osobnost dr. Augusta Herziga, pokrokového, prozíravého starosty města. Za jeho vedení bylo ve městě vybudováno mnoho velkých staveb a zařízení - lázně a lázeňské domy, radnice, nemocnice, údolní přehrada, elektrárna, kanalizace, pouliční osvětlení.

První vlak přijel do Mariánských Lázní roku 1898 z Karlových Varů a hned rok nato je zaznamenána rekordní návštěvnost lázní - přes 20 tisíc lázeňských hostů a více než 100 tisíc návštěvníků města. Pobývají zde mocní vládcové velkých říší, císařové a králové, pašové a šáhové, politici a diplomaté - anglický král Eduard VII., rakouský císař František Josef I., pruský král Bedřich Vilém IV., řecký král Oto I., arcivévoda Maxmilián, pozdější mexický císař, saská královna Karola, egyptský paša, perský šáh, francouzsky ministerský předseda,, ruský ministr zahraničí ... Mezi léty 1907 až 1913 neklesl roční počet hostů pod 30 tisíc a v roce 1911 dosáhl tehdy rekordní výše 34 509 osob.

Období rozkvětu a pohody bylo náhle přerušeno první světovou válkou. Trvalo ještě řadu poválečných let, než se lázeňský život dostal opět do svých kolejí. Mariánské Lázně se zase pomalu stávají tím “velkým světem v kapesním vydání”, jedním z nejvýznamnějších středisek světového lázeňství, společenského, politického i kulturního života.

V roce 1929 byl dokonce zaznamenán dosud nejvyšší počet hostů - přes 41 tisíc.

Za druhé světové války byly Mariánské Lázně vyhlášeny lazaretním městem.

Proslulost Mariánských Lázní založily především jejich minerální vody. Na nevelké ploše města vyvěrá na čtyřicet pramenů a v okolí jejich přes stovku. Všechny vody jsou chladné přírodní kyselky s vysokým obsahem volného kysličníku uhličitého a téměř všechny jsou bohaté na železo. Nejznámějšími a nejvíce užívanými prameny jsou Křížový, Ferdinandův, Rudolfův, Lesní, Karolínin, Mariin a prameny Ambrožovy.

Minerální vody slouží k pitným kúrám a k uhličitým koupelím, vývěrů kysličníku uhličitého se využívá k léčbě plynovými koupelemi a plynovými injekcemi. Ke komplexní lázeňské léčbě patří ještě slatinné zábaly a koupele, vodoléčba, elektroléčba, světloléčba, léčebný tělocvik, masáže, inhalace, výplachy, dietní léčebná výživa, zdravotnický výchova, všechny formy pohybu. K nejčastějším indikacím náleží choroby ledvin a vývodných cest močových, choroby horních cest dýchacích - chronické bronchitidy, astma a jiné alergie, rehabilitace u nervových chorob a poúrazových stavů, choroby výměny látek - otylost, lehčí typy cukrovky, dna.

Mariánské Lázně mají mimořádné bohatství přírodních léčivých zdrojů, krásné životní prostředí a okolí, čistý a zdravý vzduch, velké plochy parků a sadů. Není divu, že se jim dostalo od zahraničních hostů přezdívky “Riviéra v lesích”. Není divu, že mnozí se sem vracejí tak rádi.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Mariánské Lázně (město) Cheb

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze