Fotbalový klub Chmel - Blšany (fotbalový areál) [39783]

Historie FK Chmel Blšany

Psal se 18.leden 1946. Byl to takový obyčejný zimní den. Panoval studený a suchý leden. Dobový tisk právě toho dne rozebíral reakce na projev Jana Masaryka, který na půdě OSN řekl, že český uran nikdy nebude sloužit k přípravě jaderných bomb. Nebylo totiž ani rok po válce, mezinárodní situace napjatá po svržení atomových bomb v Japonsku. Taková to byla těžká doba. Těžko říci, jak toto mezinárodní dění vzrušovalo štamgasty v hospodě U Kováře v Blšanech. Ti seděli u piva a hráli svůj tradiční mariáš, když se jejich debata stočila k tématu fotbal.

Tehdy už byl fotbal všelidovou zábavou a po válce se mohl dále rozvíjet. A tak si místní chlapi řekli, že v Blšanech by měl mít fotbal také své místo. Debatovali nad půllitry a jasně potvrzovali rčení, že nejlepší nápady v Česku vznikají v hospodách. Ještě toho večera, 18.1.1946, mezi sebou vybrali 2700 Kčs. Ani jeden z devítky těch, kteří se na této sbírce podíleli, již dnes není naživu. Každopádně tehdy za získané peníze okamžitě nakoupili žluté dresy, modré trenýrky a štulpny, čímž vlastně vznikly klubové barvy. Prvním předsedou fotbalového oddílu SK Blšany se stal pan Otto Heinz. Tím se začala psát úspěšná historie fotbalu v Blšanech.

Padesátá a šedesátá léta byla v Blšanech ve znamení docela obyčejného vesnického fotbalu na těch nejnižších okresních úrovních. Růst úrovně fotbalu v Blšanech nastal zhruba v sedmdesátých letech. Na hřiště se poprvé dostala největší osobnost blšanského fotbalu, místní rodák František Chvalovský. Ten začínal jako brankář mezi dospělými v roce 1973 a končil na konci století v roli předsedy ČMFS…

V osmdesátých letech začal Franta Chvalovský působit v klubu i jako funkcionář. Začal přivádět do Blšan i známější fotbalová jména a klub zamířil na svou strmou cestu vzhůru. V roce 1988 vybojovalo mužstvo postup do divize, ale ani tam se tým neztratil. Už za dva roky je tu postup do třetí ligy, tou dobou je již po Sametové revoluci a Fantišek Chvalovský se později stává přesedou ČMFS. I když roce 1993 definitivně končí s chytáním v Blšanech, klub ze své vsi dále aktivně podporuje. Není žádným tajemstvím, že za svůj růst vděčí Blšany právě tomuto úspěšnému rodákovi, který ať už získával peníze jakkoliv, investoval je do rozvoje kopané v Blšanech. Z jeho práce se těží dodnes.

V roce 1993 postoupily Blšany do druhé ligy a v roce 1998 dokonce do první, kterou hrály 8 let. Nejúspěšnější sezonou se stala hned ta úvodní, když v ročníku 1998/1999 skončilo mužstvo na krásné a pro fotbalovou veřejnost šokující 6.pozici v tabulce! Další léta již byla poněkud hubenější, obvykle se bojovalo o záchranu ligy. I když bylo pro vesnický klub velice těžké udržet se mezi elitou, zvláště v době, kdy peníze hrají zásadní roli takřka ve všem, stále se to dařilo. Až v roce 60.výročí založení klubu, tedy v sezoně 2005/06, se to už nepovedlo. Tým skončil poslední, a tak přišel sestup do druhé ligy.

V sezoně 2006/07 hrály Blšany druhou ligu, jištěné spoluprácí s prvoligovým Mostem. Po podzimu sice skončily poslední, ale přes zimu výrazně posílily a výborné jaro vytáhl Chmel na konečné 8.místo. Bohužel, zadlužený klub nedostal po snčení sezony licenci na další ročnk druhé ligy, a tak musel administrativně do ČFL. Kádr se rozpadl a spoupráce s Mostem se zmenšila. V létě 2007 už prakticky neměli letní přípravu, tým musel být doplňován o dorostence. Výsledkem byl tragický podzim 2007, ve kterém mužstvo pod vedením trenéra Jana Štefka vykopalo jen 9 bodů v 17 zápasech a skončilo jasně poslední a následoval v roce 2008 pád do Divize. Na jaře si v klubu zahráli například Pavel Veleba či Dušan Tesařík.

Do Divize nastoupilo mužstvo na podzim většinou s mladými hráčí, kteří byly přeřazeni z dorostu a v této části sezóny za Blšany nastupovali např. Martin Vlk, Dan Podroužek, Pavel Korupa či reprezentační brankář Jakub Machynek, po podzimu byly Blšany poslední v tabulce.

Na jaře roku 2009 přišla nová Blšanská era. O zkomírající tým a Blšanský areál se začaly zajímat tři důležité osoby: Horst Siegl, Josef Němec a Jaroslav Janoušek. Na jaře hrálo divizi úplně jiné mužstvo. Mužstvo vedené touto trojicí zahájilo statečnou jízdu za záchranou. Která se bohužel nenaplnila, Blšany remizovaly v rozhodujicím zápase 3:3 na hrišti Chodova, kde ještě 20 minut před koncem vedly 3:0. Díky administrativnímu odpočtu 3 bodů ještě z podzimu následoval pád do Krajského přeboru.

V jarní sezóně za Blšany nasoupili internacionálové: Horst Siegl, Josef němec, Pavel Mráz, Zdeněk Svoboda, Michal Horňák, Jan Klíma, Radek Čížek a také sportovní redaktor Ondřej Lípa.

V Krajském přeboru působí tým již druhou sezónu a letos se opět snaží postoupit.

Existence malých Blšan ve vysokém fotbalu je trnem v oku mnoha fanouškům i svazovým funkcionářům. Likvidační kroky vedení ČMFS zatím klub vždy ustál. Přitom v této chmelařské vesničce už zažili část své fotbalové kariéry takové osobnosti, jako je Petr Čech či Jiří Němec, ale i další hvězdy domácí fotbalové scény- Gedeon, Šimák, Zelenka, Kincl, Vachoušek a v naposledy Jiří Novotý… Trénovali zde taková jména jako Cipro, Sčasný nebo Beránek, někdejší asistent trenéra české reprezentace Karla Brucknera. Právě v Blšanech se prosadil Michal Bílek a výrazně zde vrostl kredit trenéra Přemysla Bičovského.

Historie názvů klubu

Sokol Blšany (1946–66), TJ Sokol Blšany (1966–85), TJ JZD Blšany (1985–1990), FK Chmel Blšany-občanské sružení (1990–1993), FK Chmel Blšany spol s.r.o. (1993–1998), Fotbalový klub Chmel Blšany a.s. (1999–2009), FK Blšany (2009-???)

Poloha

přidat fotografie