Kostelec na Hané (obec) [396]

Název Kostelec je odvozen od latinského slova castellum - zděný nebo dřevěný chráněný a opevněný kostelík. V dřívějších dobách mělo naše město postupně název Kostelec, Kostelec nad řekou Romží blíže města Prostějova a Kostelec u Prostějova. Svůj nynější název "Kostelec na Hané" získalo v roce 1912.

Znakem města je brána se třemi věžičkami, to znamená, že Kostelec byl od pradávna hrazeným místem (opidem) se třemi branami (vchody do města) a důležitým střediskem obchodu. Nejznámější doložená brána se nacházela v místech dnešního křížení ulic Gagarinovy a Bezručovy.

Kostelec patřil pod panství Plumlovské a jeho majiteli byly rody Kravařů, Pernštejnů a Lichtenštejnů. Nejstarší písemnou zprávou o Kostelci je jmenování vévody Mikuláše Opavského, syna Přemysla Otakara II., jako držitele panství Plumlovského a s ním i Kostelce z roku 1242. Jako městečko je uveden Kostelec na listině pana Adama z Konice a ze Stražiska z roku 1340 - Olomouckému biskupovi Janu V. Městečkem byl až do roku 1970, kdy 30. června 1970 získal statut města.

Osídlování města
Původní osídlení tvořil kostel, radnice, střed městečka a pořadí Rynk. Stály zde čtyři svobodné dvory. Dvůr Bezděkovský (z roku 1391 v místech dnešní ulice B. Němcové), Skrbenský ( z roku 1406 - dnešní ul. Na Dvorku), Ondrušovský (z roku 1646 - dnešní Jakubské náměstí) a Nedomanský (dnešní Bezručova ul.). V historii Kostelce se setkáme s hradbami, bránami do města, lázněmi, obecním pivovarem, podzemními chodbami a unikátní podzemní chaloupkou. Ke Kostelci patřily od roku 1391 vinohrady na Kosíři, které byly asi po 60 letech zrušeny a obnoveny až v roce 1558, a od roku 1773 vinohrady za Lutotínem.

K nejvýznamnějším památkám v Kostelci na Hané patří kostel sv. Jakuba. Základy stávajícího kostela byly položeny v roce 1740 za faráře Karla Bezdětského. Z původní stavby se uchovala pouze věž, která byla při nové stavbě nadstavena. Kostel se dostavěl za faráře Jiřího Prunéra a vysvěcen byl 18. října 1772 olomouckým světícím biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Je postaven podle plánů knížecího lichtenštejnského stavitele Antonia Martinelliho z Lucy. Patronem kostela byl kníže Lichtenštejn a kostel je zasvěcen sv. Jakubovi st. Původní je i dnešní krypta v kostele, ve které bylo pochováno 10 dospělých osob a 1 dítě. Veškeré války, které se v časech minulých uskutečnily, vždy poznamenaly kostel odnětím zvonů, které byly roztaveny a použity na válečné účely. Kovaná brána u kostela pochází z roku 1747 a zhotovil ji kostelecký kovář Pospíšil. Dnes je kostel sv. Jakuba památkově chráněn, je památkou 1. stupně.

Historickou budovou je i kostelecká radnice, jejíž nejstarší část - věž - pochází z roku 1771. Radnice se začala stavět v roce 1895. V severním křídle (dnes vedle pošty na Rynku) býval velký sál, kde se pořádaly taneční zábavy a hrávalo divadlo. Ve východní části budovy (dnešní obřadní síň) býval národní hostinec, dále pak v přízemí četnická stanice a později rolnická záložna. V patře se nacházely kanceláře.

V nedávné historii bylo v Kostelci na Hané vybudováno mnoho nových staveb pro občany - nákupní středisko Jednota, Sídliště Sport, kanalizace, plynofikace, vodovod, silnice, chodníky, mateřská škola Velox, nová základní škola a sportovní hala s rozsáhlým sportovním areálem, dostavba Sídliště Sport - ve východní části dostavěny dva bytové domy, soukromá výstavba rodinných domků v lokalitě Kozí brada a nejnovější stavbou je benzínová čerpací stanice.

Obyvatelé Kostelce na Hané mají ve svém městě zdravotní středisko pro děti i pro dospělé, zubní lékaře, lékárnu, mateřskou školu, základní školu, městskou knihovnu, kino, městskou policii, několik prodejen potravin a smíšeného zboží a obchody se spotřebním zbožím, restaurace a bary. Důležité jsou i časté vlakové a autobusové spoje, např. do Prostějova, kam hodně kostelčáků dojíždí do zaměstnání. Současní představitelé města myslí nejen na současnost, ale i na budoucnost. Připravuje se nový územní plán a s ním i další velké změny ve městě.

Poloha

přidat fotografie