Ošelín (obec) [3899]

První známé zmínky o obci Ošelín pochází z roku 1379 kdy obec vlastnil rytíři Ulrichu von Oschelin neboli rytíři Oldřichu z Ošelína, k tomuto vlastnictví mu náležily ještě tři další obce. Rytíř Oldřich z Ošelína byl v létech 1380 až 1402 spolupatronem kostela v Meclově. O Ošelín přišel ještě za života a to před rokem 1413 kdy obec Ošelín přešla do vlastnictví pana Habarta z Malenic a po něm následně na pana Petra maldšího Kováře ze Strhař, který byl pán na Ošelíně v letech 1419 až 1425 kdy přešel majetek na jeho potomky.

O tvrzi, která byla pravděpodobně později přestavěna na zámek, se hovoří až v létech 1497. Tvrz v těchto letech odkoupil Jan Lejtolt z Ebrnic, po jeho smrti přechází majetek na jeho potomky. V roce 1545 byl Ošelín rozdělen majetkově na dvě poloviny, kdy jednu polovinu získal Lejlolt a druhou Jáchym. Ke sjednocení Ošelína došlo znovu až léta 1585 a to pánem Kašparem z Kečova, jež jednu půlku zdědil a druhou půlku tvrzi odkoupil od paní Maruše z Ebrnic.

Po smrti Kašpara z Kečova zdědila statek a tvrz Anna z Kečova která se provdala za pana Jana Bartoloměje Širntyngara ze Širtynku ktery byl protestantské víry, z tohoto důvodu došlo k tomu, že mu roku 1622 byl majetek konfiskován, Ošelín zůstává nadále v majetku jeho ženy Anny. Rok na to Jan Bartoloměj umírá. Oba jsou pohřbeni v Ošelínském kostele. Po její smrti přechází Ošelín na jejich potomky.

Za zmínku stojí Jindřich Zikmund jež byl léta 1717 povýšen do stavu svobodných pánů. Jindřich skonal roku 1719 a je pochován v kostele v Ulicích. Po jeho smrti zdědil Ošelín pan Rudolf Jindřich Schirnding, který léta 1722 požádal Pražské arcibiskupství o udělení povolení k opravě chátrajícího Ošelínského kostela. V té době byla vybudována krypta rodu Schirndingů. Po jeho smrti jeho potomci Ošelín prodaly a Ošelín tak putoval od jednoho majitele k druhému.

V roce 1798 se dostal Ošelín do majetku rodu Bigatto, kde Josef von Bigatto spojil Ošelínské panství se Svojšínským. Bohužel byl Josef bezdětný a tak jeho majetek zdědil jeho příbuzný Karl Anton svobodný pán von Juncker, který nadále užíval přízvisko Bigatto. Bigattové vlastnili zámek Ošelín do roku 1935 poté zdědil zámek doktor Klement Podevile.

Co se dělo se zámkem během drůhé světové války bohužel nevíme, po roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu, který jej využíval pro obecní účely. Ze státu přešel zámek na Státní statky. Typrovedly na zámku v roce 1971 opravy. Nyní vlastní zámek soukromá osoba. Za zmínku také stojí to, že již v roce 1925 byla na zámku umístěna česká menšinová škola. Jako škola byl ze začátku využíván i po válce. Poté byl zámek využívan jak statky tak úřadem. Nyní není využíván.

Obec se nachází v 478m nadmořské výšky, kousek od obce, protéká řeka mže kde se nachází dětský tábor a železniční zastávka. Asi 2 km západně od Ošelína stávala na mokřinaté louce obklopené lesem ve středověku ves Kozlov. První zmínky o ní jsou z r. 1379, kdy náležela k Ošelínu. Od 16.století je připomínána jako pustá. Později zde bylo vystavěno několik chalup, z nichž 2 přetrvávají dodnes.

Poloha

přidat fotografie