Lestkov (obec) [3894]

Městečko nacházející se 11 km východně od Plané na silnici do Konstantinových Lázní. První zmínka je v listině z roku 1257 přimdského purkrabího Ratmíra z rodu Švamberků. V současné době sídlo obecního úřadu. Rozloha 3 876 ha, počet obyvatel s přilehlými obcemi 346, z toho samotné městečko má obyvatel 249.  K obci náleží osady Vysoké Jamné - počet obyvatel 26 (první zmínka r. 1208), Domaslav - počet obyvatel 26 (r. 1227), Stan - počet obyvatel 28 (r. 1355), Hanov - počet obyvatel 16 (r. 1367), Vrbice u Bezdružic - počet obyvatel 1 (r. 1367), Dolní Víska - počet obyvatel 0, pouze přechodně 2 (r.1654). Dále k obci náležely dnes již neexistující osady - Kopáčov, Tisvice, Křivoústy - zaniklé v 16. století, Domaslavičky, Milkov, Horní Víska - zaniklé v 50. a 60. letech 20. století. Dřívější názvy obce - v první písemné zmínce Lezchow, pozdější Lestcow, Lestkow, počeštěné Leskowie, Lestkowo, poněmčené Leskau, Leskow, za první republiky v německých dokumentech Leskau, v českých Leškov

Již při první zmínce o obci je Lestkov majetkem rodu Švamberků, kdy v listinách je často zmiňovaná Lestkovská linie rodu. Tito obývali lestkovskou tvrz,o níž je zmínka na listině z roku 1456. Avšak již na listinách z let 1546 a 1570 není o tvrzi ani zmínka. Proto místo bývalé tvrze lze jen přibližně umístit do míst za bývalou budovou radnice, jak naznačuje mapka městečka z roku 1793. Od Švamberků se vztahuje i erb městečka tvořící heraldicky kráčející labuť na třech zelených návrších v červeném poli. Kdy pahorky symbolizují tři linie Švamberků - Škviřín u Boru, Wolfstein a Švamberk. Přesný rok povýšení obce na městečko není znám, ale lze jej zasadit do poloviny 15. století.

Za majetku Švamberků městečku roku 1473 udělil Bohuslav právo svobodných odkazů a stěhování. K nejznámějším majitelům Lestkova patřil Jan Rulant z Lestkova a Švamberka, který byl hejtmanem plzeňského kraje. Vlastnil Lestkov od roku 1397 do husitských válek. Posledním Švamberkem byl Jan Bedřich, který zemřel r. 1659. Pak Lestkov vlastnili hrabata z Heisensteinu, která jej r. 1712 prodala knížeti Maxmiliánu Karlovi zu Löwenstein. Jejich rod vlastnil městečko až do roku 1945. Roku 1506 získalo městečko právo týdenního trhu. O rok později městečko vyhořelo a tak získalo r. 1508 právo svobodného obchodu a privilegium správy a výkonu soudnictví. Roku 1524 obdrželo městečko varné právo a r. 1527 povolení na dva jarmarky.

Ke kulturním památkám přímo v Lestkově lze přiřadit budovu špýcharu u čp. 84, dále sochu sv. Antonína Paduánského stojícího před budovou bývalé školy a sochu sv.Dominika v stromořadí na náměstíčku. K památkám v okolních osadách lze jistě přiřadit v současné době také opravovaný  kostel sv. Jakuba Většího v Domaslavi, smírčí kříž ve Vrbici u Bezdružic, kapličku ve Vysokém Jamném, boží muka za osadou Stan, křížek v Hanově a Dolní Vísce.

Poloha

přidat fotografie