Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Ústecký kraj » okres Louny » kostel, kaple, synagoga » Kostel sv. Jakuba - Černčice (kostel)

Kostel sv. Jakuba - Černčice (kostel) [38912]



Nachází se v západní části obce a spolu s věží, jako nejstarší stavby, tvoří historický základ obce. Kdy a kdo jej postavil, není přesně známo. Předpokládá se ale, že se tak stalo v průběhu 14. století, kdy Černčice měli v držení páni z rodů Kouniců z Talmberka. Nachází se v západní části obce a spolu s věží, jako nejstarší stavby, tvoří historický základ obce. Kdy a kdo jej postavil, není přesně známo. Předpokládá se ale, že se tak stalo v průběhu 14. století, kdy Černčice měli v držení páni z rodů Kouniců z Talmberka. Bývalo tehdy dost časté, že v blízkosti svých sídel si drobná šlechta stavěla kaple či kostely a obsazovala je, po dohodě s církví, svými kněžími. Z církevních dokladů té doby vyplývá, že i v Černčicích bývala fara. První známý kněz je uváděn v r. 1355 ? plebán Dobřemil. Fara údajně stávala v nynějším školním sadě. Zánik farnosti černčické se datuje kolem roku 1500, kdy Jan Černčický z Kácova odešel na své nové sídlo do Nového Města-Hradiště nad Metují. Od té doby přešly Černčice pod farnost bohuslavickou.

Kostel je postaven v gotickém slohu, jehož prvky jsou patrné na vstupním portálu, oknech a klenbě presbytáře. Během času byl kostel různě opravován až do dnešní podoby. V roce 1580 byl např. odstraněn původní dřevěný strop z barevně zdobených tabulí a nahrazen cihelnou klenbou s omítkou. Současně byla provedena vestavba empory/ kruchty/ na pískovcových pilířích. V roce 1617 byla přistavěna na východní straně kostela sakristie. Kolem roku 1744 byl kostel vyrabován pruským vojskem. Roku 1846, kdy došlo k opětovnému obnovení, byl zrušen a zazděn postranní vstup do kostela a zřízen vstup nový, přes sakristii. Rovněž byla na jihozápadní straně zbourána stará síňka a postavena nová se schodištěm pro vstup na kruchtu. Také šindelová krytina kostela byla vyměněna za taškovou. V roce 1907 byla střecha kostela doplněna o sankustník / věžičku / se zvonkem. Tento zvonek byl v době II. světové války sejmut a ukryt. Až v květnu 1970 byl nalezen p. Josefem Ježkem v krmelci pro zvěř ? Ve stráni?. V roce 1907 byla také provedena barevná okna a na kruchtu pořízeny nové varhany.

Vnitřní zařízení kostela sestává z hlavního oltáře z roku 1874 / viz foto/ s obrazem sv. Jakuba. Autorem tohoto obrazu je Josef Šichan, rodák z Černčic z čp. 23. Dále jsou zde dva oltáře postranní. Žďárkův a Čečetkův, nazvané po místních rodinách, které na jejich zřízení přispěly. Nalevo od oltáře je dřevěná kazatelna se schůdky. Kostelní lavice jsou umístěny ve dvou řadách, darovaných  rodinou  Štěpánovou z Osíčka při rekonstrukci v roce 1907.  Na levé straně presbytáře je ve zdi pískovcový sanktuář (výklenek), který původně sloužil pro uložení obřadních předmětů.

Dalším vybavením kostela je cínová křtitelnice na trojnožce z r. 1585 s nápisem: ?Jdouce na tento svět, kažte evangelium všemu tvorstvu.

Kdo uvěří a pokřtí se, spasen bude, kdo neuvěří, zatracen bude.?Na víku je dále uvedeno: ?Udělána ode mne Mikuláše Beránka, konváře, za rychtáře Jana Ždiarka a za Jana Bakše kostelníka a Vítka Ždiarka kostelníka.!? Zajímavým architektonickým prvkem v kostele je také kamenný závorník klenby nad presbytářem se znakem dvou leken, jaký měly ve svém erbu rody Kouniců, Talmberků a dále potom Černčičtí z Kácova. Interiér kostela má kromě drobných plastik i obrazovou výzdobu. Je to původní oltářní obraz z roku 1663, dále obraz sv. Jakuba z r. 1874, již výše zmiňovaný, soubor obrazů křížové cesty a další. V presbytáři se nachází hrobka, v níž by dle údajů ze ?Žďárkovy tabule? / dnes v majetku Plašilových čp. 70/měli být pohřbeni dva černčičtí rychtáři ze Žďárkova rodu. Dle záznamu v obecní kronice na str. 37 byly při opravě kostela v r. 1907 objeveny na stěně malby s husitskou symbolikou / kalichem/. Z toho vyplývá, že v minulosti býval tento kostel nekatolický.

Další rekonstrukce kostela, při které byla zrekonstruována zchátralá střecha a částečně i věžička kostela proběhla v roce 1995,  2006 rekonstrukce kostelních oken, 2010 kompletní vnější omítka včetně všech nátěrů  nákladem obce Černčice.

Mezi kostelem a věží se nachází místní hřbitov. Je velmi pravděpodobné, že byl založen současně s kostelem, tj. ve 14. století. Jeho plocha je cca 1400m2. Slouží jako místo posledního odpočinku jak pro místní občany, tak i pro sousedy z Vršovky. V minulosti kapacitně nepostačoval, a proto byl v r. 1907 na severní straně asi o 5m rozšířen. Rovněž bylo provedeno i nové oplocení. V současné době je zde umístěno asi 267 hrobů, a to včetně pěti větších hrobek. / Např. Žďárkova, Kavalírova, Štěpánova aj. / Areál hřbitova je celý oplocen a přístup na něj je z volného prostranství před věží. Při vstupu na hřbitov je na levé straně kříž kamenný z r. 1903 tzv. Žďárkův, s deskou a citátem z bible: ?Já jsem pastýř dobrý. Dobrý pastýř dává život svůj za ovce své, Jan X-10?.

Na zdejším hřbitově se nachází mimo jiné také hrob rodiny Slabých čp. 27. Zde je pohřben významný černčický rodák generál Josef Slabý, / nar. 1914/, který po okupaci ČSR v roce 1939 odešel do ciziny, aby tam mohl bojovat za osvobození naší vlasti. / jeho rodný dům se nachází v těsné blízkosti hřbitova /. Za kostelem můžeme nalézt bývalou márnici, která již dlouhá léta svému původnímu účelu neslouží. Na její severní zdi je zazděn barokní kamenný portál s hlavami andělů. Odkud tento portál pochází, není známo. V šedesátých letech 20. století bylo k tomuto objektu přistavěno jednoduché sociální zařízení.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)