Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Plzeňský kraj » okres Tachov » město, městys » Bezdružice (město)

Bezdružice (město) [3872]


    další pojmenování: (de) Weseritz

Město Bezdružice (dříve Weseritz) jsou malé město s tisíci obyvateli a najdeme jej stranou rušných silničních tahů a je obklopené krásnými lesy. Město leží přibližně 35 km severovýchodním směrem od města Tachov a severním směrem od lázeňského města Konstantinovy Lázně. Do Bezdružic vede železniční trať z obce Pňovany. Na návrší zvedajícím se nad městským náměstím najdeme pěkný barokní Bezdružický zámek, jež je od roku 2004 zpřístupněný veřejnosti.

Historický vývoj

Založení města se zmiňuje k roku 1227, kdy ves Bezdružice patřila velmoži Kojatovi z Mostu. Dále se střídali majitelé, za zmínku stojí rytíř Bušek, který vlastnil panství v letech 1360-1379, a zřejmě patřil mezi předky pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic. Zřejmě v období pana rytíře Buška byl na čedičové skále nad vsí vystavěn malý kamenný hrad. Zakladatelem větve Kolovratů z Bezdružic byl Pukart z Kolovrat, který panství vlastnil od r. 1390. Tento rod držel panství až do r. 1542, kdy bylo prodáno rytíři Hanuši Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Za pozornost stojí, že v r. 1459 byly Bezdružice povýšeny na městečko s právem týdenního trhu, s právem pranýře a šibenice. Za Elpognarů docházelo k postupné germanizaci obyvatel a dosídlování území německými luterány.

V r. 1569 přechází panství do majetku pánů ze Švamberka. V roce 1578 bylo Jindřichem ze Švamberka stvrzeno privilegium cechu kovářů a kolářů. V roce 1586 potvrdil Jindřich privilegia cechu ševcovského a koželužského a ve stejném roce se dostalo i na cech bednářů a kolářů.

V průběhu 30tileté války (kol. r. 1646) byl hrad i městečko vypáleny Švédy. Později krátce vlastnili panství Heissensteini. Od r. 1712 již knížecí rod Löwensteinů. V té době již na místě původního hradu stál starý a nový zámek. Pod zámkem stál pivovar a poplužní dvůr.

V r. 1714 byla v Bezdružicích uvedena do provozu manufaktura, na panství vznikla i sklárna. Tato manufaktura byla jedna z nejstarších textilních manufaktur v Čechách. Vyráběly se tu punčochy, vlněné látky a pytlovina. Provoz zpracovával většinou vlnu z panských ovčínů ale i dodávky od soukromníků.

V r. 1730 zpustošil městečko velký požár. Na ochranu před dalšími požáry byl na náměstí postaven sloup se sochou sv. Floriána. Další požáry však následovaly.

2. polovina 19. století byla pro městečko příznivější. V roce 1850 se Bezdružice staly sídlem soudního okresu Bezdružice, který střídavě spadal pod politické okresy Planá nebo Teplá. V roce 1851 byla zřízena četnická stanice a pošta.

Rod Löwensteinů spravoval panství poměrně úspěšně až do pozemkové reformy v r. 1933, kdy byla značná část panství rozparcelována a řada dvorů odprodána jako zbytkové statky. V r. 1945 byla löwensteinská panství Bor s Bezdružicemi zabavena a jejich majitelé byli donuceni opustit Čechy.

Bezdružice byly původně pod želivskou farou. Vlastní faru získaly Bezdružice až v r. 1867. První písemná zmínka o kostele Nanebevzetí Panny Marie je až v r. 1515, i když je možné, že se zde vyskytoval tzv. zámecký kostel či klášteřík. Současný kostel byl vybudován v r. 1710 – 11, zřejmě po zboření starého kostela, neboť ve zdi se nalézají historické kvádry. Stavební úpravy kostela byly provedeny v r 1838 v souvislosti s požárem města.

Významným dokladem vývoje je mapa stabilního katastru z r. 1839, dokladující vývojovou fázi zástavby. Zřejmě původně byl prostor náměstí větší a měl oválné náměstí mírně zúžené v severozápadní části situováním panského dvora, před nímž se rozkládala vodní nádrž nepravidelného tvaru. Na návsi byly dva kříže – jeden v pozici dnešního sv. Floriána, druhý na příčné ose ve směru průhledu na kostelní věž. Na jižní straně návsi byla uliční fronta plná, neodpojovala se zde žádná komunikace. Jihovýchodní nároží návsi bylo sevřenější – uzavřené domem na poz.č.67 (na stabilním katastru) – ten zde dnes chybí. V severozápadní části byl zmiňovaný panský hospodářský dvůr, vedle sevřená řada domů uzavírající náves na této straně, za nimi sad a druhý rybník. Návesní prostor byl tedy kompaktně uzavřen, obestavěn, jasně vymezen. Dominoval mu na západní straně kopec se zámkem posazeným na vrcholu. Na svahu byly sady a zřejmě zámecká zahrada s centrálním schodištěm.

Po obvodě návsi byly zděné domy. Za domy byly dvory, oddělené od sadů stodolou – tyto byly převážně dřevěné. Za stodolami byly zahrady a sady. Část dvorů měla ještě po obvodě hospodářské stavby, zděné, posazené na hranici dvora – takto byly ještě od sebe odděleny jednotlivé dvory. Domy na návsi byly průjezdné, stejně jako stodoly. Teprve za zahradami byla zemědělsky obhospodařovaná půda – zahrady usedlosti chránily, izolovaly.

Zřejmě až po výstavbě kostela kol. r. 1710 – 11 byl střed náměstí postupně zastavován, takže se původní náměstí opticky zmenšilo. Na náměstí byla vybudována v centrální poloze v r. 1842 radnice, jejíž kratší křídlo bylo využíváno jako fara. Naproti radnice východním směrem byla obecná škola. Západně s radnicí sousedily menší domy, které sem postupně byly přistavěny, až uzavřely prostor formou sevřené špalíčkovité zástavby. Vedle školy byla postavena reprezentativní budova záložny a spořitelny.

Domy na náměstí jsou většinou klasicistní a novodobé, bohužel jen malá část je opravena. Domy byly za socializmu zbavené zdobných prvků, často jsou vložena nevhodná okna. Vlastní prostor náměstí byl ještě v r. 1912 uvolněný, zcela bez zeleně, s povrchem zadlážděným a mlatovým.

V průběhu 2. světová války byly Bezdružice přičleněny k říši. Konec II. světové války přinesl první americký džíp 4. května 1945. Poté došlo k násilnému odsunu německého obyvatelstva, které zde bylo usídleno plných 500 let a nastal devastační proces vyvolaný jednak drastickým snížením počtu obyvatel a jednak přetržením kontinuity vývoje a sounáležitosti obyvatel s místem – nové osídlení bylo provedeno umělým osídlováním obyvatelstva bez kořenů.


strana 1 | dále >

    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Bezdružice (město) Tachov



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)