Úherce (obec) [3854]

O vsi Úherce se zmiňuje již papež Gregor V. v potvrzovacím spise z r. 1272. Nejstarší tvary slovanského pojmenování obce vznikly z názvu kmene nebo lidového názvu. Zřejmě dle ves obývajících Uhrů. Král Přemysl Otakar daroval vesnici urozenému Drslavu ze Žinkov. Po jeho smrti r. 1213 připadá ves jeho dceři Helze jako věno. Ta po smrti svého otce a manžela složila do rukou prvního probošta Zdislava za přítomnosti olomouckého arcibiskupa Robertuse slavnostní slib a všechen svůj majetek předala pod správu kláštera v Chotěšově. Toto bylo později potvrzeno písemně králem Přemyslem Otakarem. Jediná památka, která na Helgu zbyla, je studna u kostela. Studna se nazývá Helga a je celá vyzděná kamenem. V 15. století se v obci nacházely 4 selské usedlosti, jejichž dělením mezi děti a vnuky vzniklo 22 selských statků. V roce 1490 zde probošt Tristanus uzavřel smlouvu o založení rybníka Chobot se dvěma hrázemi. Sedlákům, jejichž louky a pole byly ohroženy záplavami, odpustil dávky a přidal louky a pole kolem celého dvora.

V r. 1925 byla obec Úherce připojena na elektrickou síť. V r. 1929 byly opět pořízeny 3 velké kostelní zvony. Byla na ně vyryta dle abecedy jména všech padlých v I. světové válce. Tyto zvony pak byly opět sundány za II. světové války. Koncem r. 1928 bylo v obci provedeno sčítání dobytka s tímto výsledkem: 346 ks hovězího dobytka, 160 ks prasat a 68 koní. Důsledkem poddolování ubyla ve studních voda natolik, že v letech 1929-1930 muselo být přikročeno k rozdělování vody podle počtu členů rodiny. V r. 1930 byla postavena ze sbírky mezi obyvateli německá mateřská škola. V r. 1930 byla obec napojena na telefonní síť. Rok 1937 byl rokem dalšího velkého sucha a sedláci byli nuceni prodat velké množství dobytka.

Za 2. světové války se stává obec součástí sudet s převažujícím německým obyvatelstvem, zůstalo pouze několik českých rodin. Po válce a zabavení majetku německým občanům a jejich odsunu do Německa, jsou do obce nastěhováni převážně horníci s rodinami.

Poloha

přidat fotografie