Trnová (obec) [3852]

Nejstarší písemné doklady o existenci obce Trnová pocházejí z konce 12.století, kdy na listině Čéče ze Železnice z roku 1181 je uveden jako svědek Ludvík z Trnové. Název obce měl tehdy podobu Trinova. Brzy poté nabyl Trnové velmož blahoslavený Hroznata, zakladatel významného západočeského rodu Hroznatovců. Roku 1197 se Hroznata vydává na cestu do Jeruzaléma. Jsa bezdětek odevzdal klášteru premonstrátů v Teplé na tři roky do správy obce Hunčice, Krukanice a Trnovou (zde uveden název Thirnow).

Otázka dalšího vlastníka obce, zvláště ve 13.století, je značně problematická. V Ottově slovníku je uvedeno, že ves původně patřila klášteru tepelskému, naproti tomu V.Kočka píše, že Hroznata sám sice po návratu z Jeruzaléma přijal klášterní řeholi v Teplé, kde se stal proboštem, ale Trnová zůstala v rodě Hroznatovců. Zmiňuje se o Jetřichovi, který se píše od roku 1319 z Gutštejna, o jeho synovi Sezamovi a jeho synech Janu, Jetřichovi a Půtovi, kteří drželi mnohé statky v okolí. Posledně jmenovanému, který vlastnil Gutštejn, Trnová již r.1379 skutečně patřila. V té době je uváděn název Trnowa. Je tedy pravděpodobné, že vlastníkem vsi byl od počátku 13.století tepelský klášter a teprve v pozdější době, určitě však před rokem 1379, ji získal rod Hroznatovců, a to větev pánů z Gutštejna.

Roku 1409 získal Trnovou společně se Všeruby a samotným Gutštejnem Jetřich, který zemřel v roce 1418. Trnová pak byla polovičním dílem rozdělena mezi jeho syny Jana a Burjana, který získal roku 1428 také Bělou. Jan zdědil Gutštejn a svoji polovinu Trnové brzy prodal Břeňkovi z Frumštejna. Rozdělení Trnové pak trvalo až do 2.poloviny 16.století.

Na počátku husitských válek , v roce 1419, byla obec stejně jako okolní tvrz Tlucná, Loza a Ježlový vypálena husitskými vojsky Jana Žižky. Po skončení válek zůstala pustá ves Trnová, též uváděn název Trnovsko, jehož koncovka "-sko" svědčí o tom, že se skutečně jedná o pustinu, v držení Jetřicha, syny již zmíněného Břeňka z Frumštejna. Z hlediska majetkových poměrů není tato formulace zcela přesná, jelikož se pravděpodobně jednalo pouze o držbu jedné poloviny obce, a to té, která v roce 1418 připadala Janovi z Gutštejna. Druhá část obce nejspíše zůstala při Bělé. Toto je možné doložit záznamem z kaceřovského urbáře z roku 1558, kde je zmínka o vsi Trnové a Starém Trnovsku. Usuzuje se, že když získal roku 1555 Markvart Šebestián Bělou, díl Trnovska osadil, zatímco díl Všerubský zůstal zatím pustý. Markvart Šebestián z Bělé totiž nemohl osadit druhý díl Trnovska, jelikož patřil v té době Jiřímu Kokořovcovi z Kokořova, který jej zdědil po svém otci Petrovi z Kokořova. Ten jej v roce 1520 koupil od Jana z Gutštejna, který tento díl Trnovska zdědil po svých předcích Jiříkovi a Burjanovi mladším z Gutštejna, který jej získal po roce 1460 po smrti již zmíněného Jetřicha z Frumštejna. Markvart Šebestián však prodej z roku 1520 zpochybnil s tím, že Trnovsko náleželo k Bělé a tudíž nemohlo být prodáno. Spor byl vyřešen v roce 1561, kdy Kokořovec postoupil za 15 kop Trnovsko a ves pustou Ježlový k Bělskému panství. Tím byly obě části obce opět spojeny pod jednoho vlastníka.

Celé Bělské panství bylo Markvartům z Hrádku v roce 1623 zabaveno a prodáno Vilémovi z Vřesovic. Za třicetileté války pak bylo silně poničeno. Roku 1656 byla Trnová postoupena Evě Kokořovcové, která ji připojila ke Krašovicům, a celé panství pak prodala Antonínu Steinbachovi, rytíři z Kranichštejna. V roce 1656 bylo v Trnové 6 osedlých, 1 chalupník a 2 dvory pusté (Václav Zelenka, Vondra Kunzl, Jíra Prantl, Jíra Mikuláš, Hanoušek Poc, spálený dvůr Hanělovský, pustý grunt Tomáše a chalupník myslivec Zelenka). Pode vsí byl mlýn o jednom kole.

Po smrti Antonína Steinbacha se celého Krašovického panství ujal Jiří Karel Steinbach na Líšťanech. V té době bylo v Trnové 25 domů. Od roku 1799 bylo panství Líšťany spojené s Luhovem a jeho vlastníky se stali Dohalští z Dohalic. K tomuto panství náležely vsi Luhov, Třebobuz, Líšťany, Náklov, Bučí, Dohalice, Dolany, Hracholusky, Hunčice, Klenovice, Košetice, Krašovice, Lipno, Písek, Pňovany, Popovice, Radimovice, Rájov, Těchoděly, Trnová a Vísky. Rozloha panství byla 5 500 ha, z toho dominikálu 3 045 ha. Celé toto obrovské panství se však již od roku 1804 začalo rozpadat. Trnová zůstala součástí statku Krašovice. Podle Sommera měla 29 domů a 243 převážně českých obyvatel, ve Vískách bylo 7 domů - dvůr, ovčárna s obytným stavením, fořtovna, cihelna, vodní hamr a dva obytné domy.

Po vzniku ČSR v r.1918 nastává v obci osvícenská doba. Probouzí se společenský a politický život. Vznikají, nebo se obnovují různé spolky a organizace, např. Sbor dobrovolných hasičů, Dělnická tělocvičná jednota, Československý červený kříž, divadelní soubor a je založena místní knihovna. V r.1951 byl uveden do provozu dětský domov, o 11 let později byla dostavěna a otevřena mateřská a základní škola pro děti 1. až 5. ročníku. Byl tím naplněn dávný sen obyvatel, aby zdejší děti mohly docházet do školy v místě svého bydliště a nedocházet každodenně pěšky do školy v Krašovicích. Prvním ředitelem byl jmenován p.Kavka Zdeněk, učitelkami pak byly pí.Králová a pí.Marešová. Pozdějším ředitelem byl p.Fiala Vladimír, následován pí.Marešovou Marií, pí.Oplovou Hanou a dosavadním ředitelem p.Krausem Josefem. Ředitelkou mateřské školy byla pí.Bulínová Jaroslava, kterou vystřídala pí.Langová Vlasta. Následovaly pí.Vodičková Jarmila a pí.Weberová Jitka. V současné době spadá mateřská škola pod integrovanou základní a mateřskou školu.

Dominantou obce je 12 hektarový rybník Vísecký, zvaný též Hamr, zřejmě po dřívější manufaktuře. Tato vodní plocha v současné době slouží k rekreačnímu využití, sportovnímu rybaření a je významnou zásobárnou vody pro hornobřízské keramické závody. Ve dvoře č.2 je situováno roubené obytné stavení, pravděpodobně nejstarší stojící stavba ve vsi. V čele statku č.21 je klenutá brána. V prostoru návsi je osazen pamětní kříž z r.1857. Na severním okraji obce byly v minulosti nalezeny pravěké žárové pohřby. Po těžbě černého uhlí zůstaly rozlehlé odvalové haldy.

V celé obci jsou kompletně dokončeny inženýrské sítě - elektřina, vodovod, kanalizace, zemní plyn a telefonní síť. Obec má vlastní čistírnu odpadních vod, v okrese Plzeň - sever jedinou svého druhu. Na území obce je rozvinuta podnikatelská činnost rozličného zaměření. Nyní již jen zbývá postupně opravit všechny místní komunikace, aby ráz obce získal celistvý a upravený charakter.

Poloha

přidat fotografie