Suchdol (osada) [38175]

Suchdol leží v mělké úžlabině v nadmořské výšce cca 500 - 550 m n.m., na samém okraji Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, v těsné blízkosti Pustého žlebu. Součástí Suchdolu je i osada Nové Dvory ležící zhruba asi 2 km jihozápadně od centra vesnice. Rozloha katastrálního území těchto dvou místních částí obce Vavřinec je cca 530 ha. Nedaleko Nových Dvorů se nachází zřícenina hradu Blansko (v regionu častěji používaný název Blansek), od něhož získalo později název dnešní město Blansko.

Počátky osídlení Blanenska lze klást do 1. poloviny 12. st., kdy jsou zmíněny osady Blansko a Rájec jako majetek olomouckých biskupů. Záměrné osídlování - kolonizaci - však organizoval až Bruno ze Schauenburgu po svém jmenování biskupem r. 1245. Tento muž přivedl na Moravu na 25 000 kolonistů z přelidněných německy mluvících oblastí včetně rodného Saska. Ti ve 2. polovině 13. st. zakládají na Moravě stovky nových vsí a desítky městeček. Bruno je iniciátorem výstavby několika hradů - včetně hradu Blanska. V této době jsou založeny téměř všechny okolní vsi, z nichž později mnohé zanikly (např. Neradice, Bezděčice a Podolí u Petrovic). Biskupové spravovali Blanensko prostřednictvím manů - příslušníků nižší šlechty v biskupových službách. Hospodářský růst umožňuje asi v 60. letech 13. st. výstavbu hradu na odlehlém strmém ostrohu nad Pustým žlebem.

První doložená písemná zmínka, nejen o hradu, ale i o nejbližším okolí, je Brunova listina z r. 1267. Podle této listiny k hradu patřilo městečko Blansko a majetky ve vsích Češkovice, Suchdol, Vilémovice, Veselice, Neradice, Bezděčice .... a dalších. (Těchov a Vavřinec patřily ke zboží petrovickému.) Další zmínka o Suchdolu je z roku 1318, za doby nástupu biskupa Konráda. V soupisu majetku příslušejícímu ke statku blanenskému je uvedeno, že v Suchdole půdu obhospodařovali Budeč na 2 lánech a Henzlin s Franěk, každý na 1 lánu.

Od r. 1396 již olomoučtí biskupové nedrží blanenské zboží pod svou přímou správou, ale pronajímají je různým šlechticům. V letech 1396 - 1416 to jsou páni z Kunštátu, pak pán Vilém Zajíc z Valdeka, jenž padl 1. listopadu 1420 na straně Zikmundově, v památné bitvě proti husitům pod Vyšehradem. Po něm získávají hrad od protivníka husitů biskupa Jana Železného rytíři ze Studnice, r. 1436 za biskupa Pavla z Miličína jeho rod. Jelikož se ještě r. 1440 na hradě schází biskup se svými many, je pověst o zničení hradu vojsky Prokopa Holého r. 1431 pouhým výmyslem. Za celou dobu existence hradu není jeho obléhání v pramenech doloženo. Krátce po roce 1440 však z neznámých důvodů dochází k zániku či opuštění hradu. Další zmínka z r. 1461 již mluví o hradu pustém. Jednou z příčin zřejmě byla ekonomická náročnost udržování rozlehlého areálu umístěného na okraji panství mimo obchodní cesty i výhodná poloha mladšího manského dvora na Novém Blansku, který byl kolem r. 1424 přeměněn na tvrz. Tato tvrz později převzala úlohu centra a stala se předchůdkyní dnešního zámku v Blansku.

Z uvedených údajů je zřejmé, že dnešní město Blansko bylo od zmíněné druhé poloviny 13. století centrem oblasti, jejíž součástí byl i Suchdol, Nové Dvory (původně Dva Dvory) a Veselice. Vlastníkem blanenského panství byl od roku 1694 do roku 1766 rod Gellhornů. Právě rok 1766 byl, jak pro Suchdol s Novými Dvory, tak i Veselici s Vavřincem významným mezníkem. V tomto roce došlo ke spojení panství blanenského s panstvím rájeckým. Přičinil se o to hrabě Antonín ze Salmu, vlastník rájeckého panství, který panství blanenské od rodu Gellhornů koupil. Příslušníci rodu Salmů, takto zvětšené panství neustále rozvíjeli. Celá oblast se postupně stala centrem železářské výroby na Moravě, jejíž hlavní výrobní závody byly soustředěny v Blansku, Adamově a Arnoštově údolí. Výrobní závody v těchto lokalitách byly zprvu místem hutní výroby železa a litiny a postupně přešly ve výrobu strojírenskou. Po celou dobu rozvoje hutní a později strojírenské výroby byly výrobní závody zdrojem pracovních příležitostí i pro občany ze Suchdolu, Nových Dvorů, Veselice a Vavřince.

Za zmínku určitě stojí i informace o přírodních zajímavostech na suchdolském katastru. Jde především o řadu zajímavých krasových jevů. Ve skalách a stráních Pustého a Suchého žlebu se nachází 510 jeskynních vchodů. Je to více než 40 % vchodů registrovaných na celém území Moravského krasu. Kromě světoznámých veřejnosti přístupných jeskyní Punkevních a Kateřinské, majících na suchdolském katastru vstupy pro své návštěvníky, je na suchdolském katastru situována také vstupní štola do Amatérské jeskyně - nejrozsáhlejšího dosud známého podzemního systému České republiky. Z dalších speleologicky významných lokalit lze jmenovat jeskyně Průtokovou, Řečiště, Zazděnou, Pod hradem, Štajgrovku, Koudelkovy propasti, Propasťovité bludiště, Korálový závrt a Koňskou jámu.

Tolik závěrem v krátkosti k historii Suchdolu a Nových Dvorů a přírodních zajímavostech na jejich území.

Poloha

přidat fotografie