Kostel Nejsvětější Trojice - Žatčany (kostel) [37961]

Kostel Nejsvětější Trojice patří k nejstarším na Moravě, usuzuje se, že zde stával již v 12. století. První písemná zmínka o duchovní správě je z r. 1247, kdy papež Inocenc III. dovolil , aby olomoucký biskup obsadil uvolněnou žatčanskou faru. Původní kostel, či románská kaple sv. Martina, byl později rozšířen a přebudován ve slohu gotickém. Z té doby se zachovalo zdivo v základech kostela a podpěrné pilíře ve východní části stavby. Uvnitř kostela můžeme z gotického slohu vidět svatostánek po levé straně a sedadlo pro kněze na pravé straně presbytáře. Za oltářem a po jeho stranách jsou zazděny otvory po gotických oknech.

Po velké morové ráně v r. 1616 zůstalo v obci jen 28 lidí a pro malý počet věřících samostatná duchovní správa zanikla. Zbylí věřící zasvětili kostel Nejsvětější Trojici. V r. 1634 byla obec přifařena do Újezda, tento stav trval téměř 300 let. Přesto se věřící o svůj kostel stále starali.

Kolem r. 1700 byla provedena generální oprava kostela, vnitřek byl úplně zrestaurován ve slohu barokním. Gotická okna byla nahrazena lunetovými v dnešní podobě . Nově instalovaný hlavní barokní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice nese ozdobnou tabulku s nápisem , S. Trinitas unus Deus, miserere nobis A. 1700 („Svatá Trojice, smiluj se nad námi“). Oltář je bohatě vyzdoben uměleckými řezbami. Po obou stranách chrámové lodi stávaly boční oltáře postavené v r. 1750, po posledních opravách v r. 1982 odstraněny.

Další velkou proměnu prodělal kostel v r. 1850. Pod věží byl prolomen vchod do kostela, sakristie byla odtud přeložena za hlavní oltář. Původní vchod do kostela z jižní boční strany byl zazděn. Podpěrný sloup uprostřed chrámové lodi byl odstraněn, klenba nad lodí válcovitě sklenuta do dnešní podoby. Z kostela byla přemístěna kamenná kazatelna na hřbitov vedle kaple (později odstraněna) a do kostela pořízena nová dřevěná. Kůr byl rozšířen a podepřen ocelovými sloupy (v r. 1980 odstraněny). Původní šindelová krytina byla v roce 1853 nahrazena břidlicí, v letech 1983 a 1989 měděným plechem. Věžní hodiny s třemi ciferníky byly zakoupeny v r. 1908, a když byla věž kostela v r. 1931 o 85 cm zvýšena, byl na východní stranu pořízen ciferník čtvrtý.

O zvonech nacházíme první zmínku v r. 1624, tehdy byly na věži 2, později 3 a umíráček. Za l. světové války byly 3 zvony zabaveny pro válečné účely, zůstal umíráček. Nové 3 zvony z r. 1922 stihl za 2. světové války stejný osud. Na věži zůstal celých 16 let jen umíráček. Nyní jsou na věži zase 3 zvony: hrubý ,,Maria“ o hmotnosti 382 kg, polední ,, Václav“ 210 kg a hlásný ,,Don Bosco“ 148 kg. Zvony byly pořízeny ze sbírek farníků v letech 1958 a 1959. Umíráček z r. 1922 již 80 let věrně slouží při ohlašování úmrtí našich občanů.

Poslední velké opravy kostela prováděla farnost za působnosti duchovních správců P. Otmara Kaplana a P. Jana Peňáze v letech 1980 - 1989. Vejdeme-li do kostela, vidíme novou vstupní bránu, novou mramorovou dlažbu, nové dubové lavice, nová lunetová okna, nově ztvárněnou křížovou cestu, zrestaurovaný hlavní oltář a křtitelnice, obětní stůl v pokoncilní úpravě, sedačky pro ministranty, zbudovanou zpovědní síň. Bylo zavedeno akumulační vytápění a rozhlasové zařízení. Na kůru byla položena nová podlaha a provedena generální oprava varhan. Z kostela byla v té době odstraněna stará křížová cesta, kazatelna, boční oltáře, odstraněny sloupy pod kůrem, z výklenků na bočních pilířích odstraněny sochy P. Marie a sv. Františka a výklenky zazděny. Také z venkovního výklenku na fasádě, kde dříve býval vchod do kostela, byla do trávníkové plochy před kostelem přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého a výklenek zazděn.

V roce 1997 byl kostel nově vymalován a zvenku obnovena fasáda.

Kapli sv. Maří Magdalény nechala postavit v letech 1616 - 1618 rodina Mensdorfova, z níž pocházel olomoucký biskup Ditrichštejn. Traduje se, že byla zbudována zbylými 28 farníky, kteří v obci přežili morovou epidemii v roce 1616. Je v ní dřevěný oltář, upravený na Boží hrob a za ním napodobení krápníkové jeskyně se sochou světice. Na břidlicové střeše je korouhev s letopočtem 1618 a se znakem rodu Ditrichštejnů.

Při opravách kaple v r. 1984 byla korouhev obnovena a opatřena tímto ryteckým nápisem:

,,Svatá Maří z Magdaly, svatí Sedmipočetníci, orodujte u Boha za Moravany“.

Při opravách byla pořízena tato nová korouhev a dvouramenný Cyrilometodějský kříž, jako věrná kopie původně zhotovené při zřízení kaple M. Magdalény L.P. 1618. Původní kříž s korouhví byly umístěny v chrámovém depozitáři. Práci provedli Pavel Husák z Nesvačilky a Bořivoj Opluštil ze Žatčan. Rytecké práce František Polák ze Šlapanic.

Dále jsou po levé straně korouhve uvedena data: 1755, 1821, 1869, 1881, 1962, 1984, označující roky, ve kterých byla kaple opravována.

V roce 1984 byla na kapli provedena nová fasáda, v r. 1986 položena mramorová dlažba.

V letech 1997 - 1998 byla za přispění státu (80 tis Kč) kaple znovu zvenku i zevnitř opravena, kolem ní zbudován vzduchový kanál proti zemní vlhkosti, provedeny vnitřní sanační omítky, na fasádě obnoveny původní ozdobné prvky a fasáda barevně upravena podle doporučení památkářů. V roce 2001 byla zabudována nová okna.

Kaple je postavena v barokním slohu a je jako součást areálu kostela chráněnou kulturní památkou.

Poloha

přidat fotografie