Horní Bělá (obec) [3795]

Území obce Horní Bělá je rozděleno na 3 části obce - Horní Bělá, Hubenov a Tlucná.
Na území obce jsou 4 základní sídelní jednotky - Horní Bělá, Vrtbo, Hubenov a Tlucná. Dále k obci patří osady Brod, Kostelíky, samota Cihelna a rekreační oblast Černý rybník. 

Byla založena r.1379 rytířem Sezemou (Sezimou z Vrtby) a původně se jmenovala Slavíkovice. Bylo to asi v místech, kde se dnes říká v Součné jámě, proti Lesíkům. Je tam pořád krucifix a bývala tam i Boží muka, ale zídka už tam není. Býval tam i rybníček a dole studánka.

Byla to křižovatka cest z Kostelíků do Plzně a z hradu Bělá na hrad Vrtbo.

     Tato obec prý byla za dob husitských válek vypálena a její občané se přestěhovali do míst, kde je dnes obec Bělá. V těch místech již stála hájovna (čp.15)

     Dějiny obce Horní Bělá jsou poměrně mladé. Tato ves byla založena v letech 1590 - 1600 Kryštofem z Hrádku a jeho synem Divišem, kteří v té době vlastnili Bělské panství. Horní Bělá od svého založení patřila pod hrad Bělá. Konkrétní zmínka o Horní Bělé se objevuje r.1654, kdy je tato obec v Berním registru označena jako Ober Biela . Nedlouho po svém založení byla Horní Bělá postižena Třicetiletou válkou. V této době bylo ze 14-ti usedlostí 5 spáleno.
     Roku 1714 měla Horní Bělá 145 obyvatel a r.1848 zde bylo již 67 domů a 517 obyvatel. V tomto roce byly k Horní Bělé připojeny osady Vrtbo a Tlucná, které vznikly po zrušení nevolnictví. Osada Hubenov byla připojena až v 60.letech 20.stol.
Místní jméno Bělá vzniklo odvozením od jména vsi Bělá, která se rozprostírala pod hradem Bělá. Dnes se tato vesnice nazývá Dolní Bělá. Ke jménu Bělá dal pravděpodobně podklad potok, který měl bílou barvu a nebo protékal otevřenou krajinou, takže se v něm bíle odráželo slunce.

     Občané, kteří chtěli hospodařit, dostali asi 100 strychů polí (bylo jich asi 16 ­20) a obec přejmenovali na HORNOBĚLOU. Byla stavěna kolem cesty k hradu Bělá.Kromě těchto hospodářů se postupně přistěhovali živnostníci a řemeslníci (kovář, švec, sedlář, kolář, pastýř, krejčí, hrobař a jistě i nějaký obchod). Tito přistěhovalci si vykupovali od hůře hospodařících sedláků půdu a tak se tyto celé dvory (asi 25 ha) zmenšovaly a potom hlavně dělily až některé úplně zmizely.

Tyto prameny jsou čerpány z obecní kroniky

Poloha

přidat fotografie