Kostel sv. Václava - Žabonosy (kostel) [37940]

Kostel v Žabonosích (popis dr. Papíka ze dne 15.6.2007)

V souvislosti s nejasným datováním slavníkovského panství v okolí Kouřimi

vyvstává otázka Cibulkova a Menclova původního předatování otonského kostela v Ž.

Podle nálezu tordovaného sloupku se čtyřmi náběžními štítky, z nichž východní má znak sovy s otevřenýma očima, což je nepochybný symbol Oty III., který se pokoušel kolem r. 1000 o římskou říši v Bamberku.

Slavníkovci byli orientováni právě na Otu III. na rozdíl od Boleslava II., který díky své matce Drahomíře byl orientován protiotonsky. Proto také papežská stolice propagovala sv. Vojtěcha a Štěpána Uherského a ignorovala Čechy.

Veškeré slavníkovské kostely byly otonské na rozdíl od přemyslovských, kde to nebylo podmínkou. Otonské kostely měly ze dvou třetin kryptu. V Kouřimi u sv. Štěpána z doby Přemysla Otakara II. Kolem 1257, zatímco původní žabonos. krypta nalezená při vykopávkách právě s tímto tardovaným sloupkem naznačuje, že otonský

kostel musel vzniknout r. 980 ( Slavníkovci byli vyvražděni 998 na Libici) a tím skončila přízeň Čech k Otovi III.

Etapy kostela

I. otonská 980 - 1100 - krypta a původní

kostel pod dnešní kaplí

II.vrcholně románská - 1150 -1200 - podvěží, věž, tribuna, přechod z empory do tvrze

III. lucemburská- Matyáš z Arrasu při stavbě katedrály v Kolíně užil v presbytáři kostela sv. Václava v Žabonosích pole křížové žebrové klenby se svorníkem a dva mohutné pilíře zvenč.

Po jeho smrti převzala huť Petra Parléře, který si vyzkoušel v kapli kostela v Žabonosích dvě travé- klenební pole křížové žebrové klenby, poprvé bez svorníku a poprvé sedlový portál.

Je to vlastně první pozdní (parléřovská) gotika ve středních Čechách, která byla vrcholně použita v presbytáři sv. Víta na Pr. hr.

Tím na evropském kontinentě začala pozdní gotika, ještě za Karla IV.

Jeden z největších kritiků Hitlera v Německu, prof. Wilhelm Pinder, znal nálezy v Ž. ( psal Zabonosy u Kouřimi) a velmi vysoce hodnotí nález vzácného tardovaného sloupu. Škoda, že po roce 1945 v úřední horlivosti byly knihy a články tohoto Němce vyhazovány a ničeny ( např. v Roudnici).

Pod kruchtou jsou dva významné náhrobky- jeden z r. 1573, dětský, kde dítě má hlavičku na podušce. Uzavírá se tak vývoj za císaře Maxmiliána, tzv. madona na lvu. Druhý náhrobek je ještě cennější, neboť pochází z r. 1612, kolem skonu císaře Rudolfa II. a je jedním z posledních našich náhrobků manýristických dle dr. Elišky Fučíkové. Zachovalo se zde dokonce brnění rytíře ( dle legendy zahynul společně s dítětem v závěji), pobíjený ornament. Barokizace kostela se naštěstí projevila pouze na báni věže a kostel se tak unikátně zachoval.

strana 1

Poloha

přidat fotografie

- Partneři

(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz * Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)