Stajice (hrad) [37425]

Hrad Stajice byl na vrcholu kopce Stejc (466 m.n.m.) mezi obcemi Maršovicemi a Zdera-dicemi založen rytířským rodem pánů ze Stajic někdy během první poloviny 14. století. Rytířové ze Stajic patří do rozrodu rodu Drslaviců. Roku 1348 je v listině Karla IV. zmiňován první doložený majitel hradu Jindřich ze Stajic. Po něm vlastní hrad jeho synové - Přibík a Bernard. První zmínka o obou je z roku 1364. Přibík v roce 1388 prodává dvůr kmecí v Homolové Lhotě Hynku Drbalovi z Neveklova. Poslední zmínka o něm je pak z roku 1391. Na pře-lomu 14. a15. století je doloženo hned několik členů rytířského rodu ze Stajic – například Ješek Stajička (louží v roce 1393 Rožmberkům), Přibík Stajička či jistý Albera – nikdo z nich však hrad nedrží. Poslední z rodu ze Stajic je v roce 1454 připomínán Jindřich.
Od konce 14. století jsou Stajice sídlem lapků. V roce 1406 je hrad obsazen posádkou hejtmana Mutiny. Oddíl najatý Herbartem z Kolovrat na Ročově a lehnickým purkrabím Petříkem měl škodit nedalekému zboží jihočeských Rožmberků. Definitivně pak vzal hrad za své během nepokojů během vlády Jiříka z Poděbrad. Rožmberští vojáci jej v roce 1467 do-byli napodruhé a od té doby hrad zůstal opuštěný. Jakékoliv písemné zmínky o něm chybí. Až v roce 1542 postupuje Aleš Karlík z Nežetic, k vyrovnání svého dluhu, Ludmile Karlíkové z Vítěněvsi svůj zděděný majetek: pustý hrad Stajice, tvrz a poplužní dvůr ve Zderadicích a části obcí Libeč a Řehovice. Ve smlouvě je hrad uváděn již jako pustý. Dalším majitelem Stajic se stává Jan Kosohorský z Říčan na Maršovicích. Od té chvíle je osud Stajic spojen s vlastníky Maršovic.
Hrad byl dvojdílný. Krom východní strany, kde pata svahu končí hluboko pod hradním jádrem, byl obehnán valem a příkopem. Val je dnes na západní straně dvakrát přerušen. Severnější přerušení valu bylo zřejmě vstupem do hradu.
Na hradě bylo učiněno několik archeologických nálezů. Mezi ztracené předměty patří velký středověký klíč, pečetidla Beneška ze Stajic a Hanuše z Maršovic. V polovině sedmdesátých let minulé-ho století prováděl na hradě povrchový průzkum archeolog Tomáš Durdík, o dvacet let později zde prováděli menší vykopávky členové Vlastivědného klubu Šternberk.
Zajímavé jsou pověsti vážící se ke Stajicím. Na hradě je údajně zakopán zlatý oltář.Povídá se o chodbách směřující z hradu k Zahrádce, do maršovickéh statku Topolovina či do Dvora. Když prý Žižkovo vojsko táhlo krajem stajická posádka je ostřelovala a tak se husité vrátili od Vráců (proto ten název) a Stajice dobyli. Hradní pán prchal jednou z chodeb a pak prý na loďce přeplul rybník, který byl v místě dnešního fotbalového hřiště.

Poloha

přidat fotografie