Bylnice (městská část) [37075]

Původně samostatná obec, ležící 2 km jižně od Brumova, na levém břehu Brumovky při soutoku s řekou Vlárou, důležitá křižovatka obchodních cest a vstupní brána do Vlárského průsmyku z moravské strany. Samotná Bylnice má přibližně 1890 obyvatel a celková výměra katastrálního území je 1608,8 ha. Nadmořská výška 315 m.

Železniční spojení: Bylnice je významným železničním uzlem (rozřaďovací nádraží na trase Brno-Trenčanská Teplá), dráha zbudována v roce 1887, (první vlak přijel do Bylnice 4. října toho roku) s napojením na Horní Lideč přes Brumov. Pošta i matriční úřad jsou v Brumově.

Historické názvy: roku 1464 Bilnici, 1508 z Bylnicze, 1520 ves Bylniczy, 1537 z Bilnice, 1633 Bilina, ještě v 19. století Bilnice, současný název až od 20. století tohoto století.

Poprvé se Bylnice písemně připomíná roku 1424, kdy ji král Zikmund pod označením „ves Bílence s clem“ postoupil Miroslavovi z Cimburka. Byla vždy součástí brumovského panství, s nímž sdílela všechny jeho osudy. V roce 1464 si stěžoval pán brumovského hradu Jan z Cimburka na vyplenění Bylnice, v roce 1508 se zde uvádějí Adam z Lomnice, obyvatelům Bylnice právo odúmrti. V následujících letech až do počátku 18. století Bylnice trpěla značně válečnými vpády z Uher, neboť byla první osadou, na kterou nepřítel narazil. Ve druhé polovině 18. století se však Bylnice již zotavila natolik, že v roce 1766 zde bylo 119 osedlých domů, dvě hospody (jedna na Vláře v místě zaniklé osady), dva mlýny, pila, valcha, apod. Mezi Bylnicí a Štítnou stála panská cihelna. V roce 1866 ustupovala na Slovensko rakouská armáda, resp. její velení po porážce u Hradce Králové.

Za první republiky zde měl brumovský velkostatek parní pilu, cihelnu a hospodářský dvůr. V dubnu 1945 byla Bylnice několikrát postižena těžkými nálety a 1. května 1945 ji obsadila rumunská vojska. V roce 1946 byla teprve obec elektrifikována, v roce 1952 zde bylo založeno zemědělské družstvo, později připojeno ke státnímu statku Val. Klobouky.

Na přelomu století žilo v Bylnici méně než tisíc obyvatel, v současné době žije v Bylnici přes 2000 obyvatel.

Významnou hospodářskou složku představovaly dřevařské závody se sídlem v bylnické pile, která se od sedmdesátých let prakticky stala průmyslovým závodem, jehož objem výroby dosáhl např. v roce 1985 na sedmdesát miliónů korun (polovina objemu výroby byla určena na vývoz. Škola byla v obci vybudována v letech 1989-1900.

Bylnice, stejně jako Brumov a celá oblast Vlárského průsmyku náleží do chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, zvláštností je zbytek vodního lužního lesa, který se uchoval na řece Vláře na katastru Bylnice.

Z památek dochována socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1830.

Na obecní pečeti je selská brána. Názvy tratí: Dráhy, Blizákovce, Rozsoší, Bližní a Zadní díly, Nadmostky, Březí, Nevšová, Laze, Hlinné, Stráž, Tuříčí, Rybníky, Březovské, Dúbrava, Kujalka aj.

Poloha

přidat fotografie