Malé Hydčice (osada) [36513]

Nejstarší doložené osídlení poblíž Malých Hydčic se nachází nad strání za dnešním č.p.10, kde byly nalezeny střepy a dále na kamenném závětří "Na škálách", kde bylo objeveno více kamenných sekyrek z mladší doby bronzové. Podle hypotéz inspirovaných Kosmovou kronikou je možné vznik souvislého osídlení středního Pootaví datovat do první poloviny 11. století, kdy kníže Břetislav I., spolu s ostatky sv. Vojtěcha, přivezl 1. září roku 1039 z Polska bohatou válečnou kořist, jejíž součástí byla početná komunita zajatců. Tito mohli být určeni k osídlení zdejšího kraje. Pro tento názor hovoří i sídelní názvosloví (Katovice, Volyně, a pod). I samotné jméno Hydčice, odvozené od jmenného základu, tuto teorii podporuje. Jméno Hydčice = ves lidí Hýdkových, jméno slovanského základu, rus. gídkij. V minulosti jména ve tvaru: Hidchice(1045), Hinczicz Minor(1331), Hydczicz(1346), Hydczicze Minor(1406), Hyczicze stransky(1558), Maly Hycžicze(1654), Hyčice Malé(1884).
Vůbec první zmíňkou o Hydčicích je darovací dekret knížete Břetislava I. z 18. října 1045 při příležitosti úmrtí pošumavského poustevníka sv. Vintíře, jež byl pohřben v Břevnovském klášteře v Praze. Břevnovský klášter byl v této souvislosti obdarován územím na jihozápadě Čech. I když někteří historici pravost dekretu zpochybňují (ale pouze s odkazem na pravděpodobný opis z listiny pravé - viz Lit1), obsahuje ve výčtu darovaného území i výslovné darování "...Hydčice i ves téhož jména Hydčice s řekou..."(cit. orig.:"...Hidchice et ibidem villam eiusdem nominis Hidchice cum flumine..." ). Tato trochu neobvyklá formulace bývá vysvětlována i možnou existencí tvrze na místě někdejší vesnice. Zároveň bývá zvažováno, na kterém břehu by to přicházelo v úvahu. Pravá strana řeky, na níž se nacházejí Velké Hydčice, je příznivější místo pro běžné osídlení s povlovným svahem, na malohydčické straně je ostřejší břeh s vyvýšeným prahem, který je naopak vhodnější k obranným účelům.
Další zmínka o Malých Hydčicích je z 19. srpna 1331, kdy král Jan Lucemburský potvrzuje mj. i ves Malé Hydčice ve vlastnictví Břevnovského kláštera. Při Břevnovském klášteře je ves uváděna ještě v soupisu roku 1346 a naposledy roku 1406. Ve vlastnictví Břevnovského kláštera byla vesnice do husitských válek. V roce 1558 je ves už uvedena jako součást horažďovického panství, podobně i roku 1594.
Další doložená historická fakta jsou z roku 1654, kdy berní rula uvádí v roce 1653 v Malých Hydčicích po třicetileté válce jediný osídlený grunt Jana Němce s obdělávanými 28 strychy zemědělské půdy a jako nového usedlíka téhož roku Jana Bryzka s 24 strychy. V roce 1654 přibyl na ves Jakub Držka s 26 strychy. Jelikož berní rula uvádí jejich půdní obhospodařování u každého nad 20 strychů (1 strych = cca 0,24 ha) lze předpokládat, že obsadili již existující, ale opuštěná hospodářství. Revizitace berní ruly z roku 1676 uvádí u Jakuba už přízvisko Sládek, což má nejpravděpodobnější vysvětlení, že přijal původní jméno gruntu.
Během následujících staletí se rozrostl počet stavení ve vsi na cca 9, a to částečně dělením pro výměnky a výstavbou čelední. Ve vsi byl rovněž, pro příznivou polohu, vybudován mlýn s říčním jezem. Druhá polovina 19. století zaznamenala ve vesnici intenzívní hospodářský rozvoj, a to zřejmě jako následek zrušení roboty a souvisejících vztahů, přispělo i vyvazování půdy z panského vlastnictví. Vznikly dvě cihelny - u hospodářství Panušků a poté u hospodářství Janečků. Na návsi stála dřevěná kaplička, jejíž zvon visí dnes v kapličce v Týnci. Byla budována správní struktura, kde Malé Hydčice jsou v od r. 1869 osada obce Bojanovice v okr. Strakonice, a to až do 50.let 20. století. Dnes jsou Malé Hydčice součástí Obce Malý Bor.

Poloha

přidat fotografie