Kostel sv. Marka - Knínice u Boskovic (kostel) [36339]

Nejvýznamnější knínickou památkou je Farní kostel sv. Marka. Nachází se na vyvýšeném místě starého hradiště. Nad ním je hřbitov a pod ním fara. Z městečka vedou nahoru ke kostelu kamenné schody. Do Knínic jsou přifařeny obce Vážany, Sudice a osada Melkov na Bělé. Kostel je evidován v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 0467. Byl vystavěn v letech 1805 až 1806 nákladem 5 574 zlatých 27 krejcarů jako neorientovaná jednolodní stavba (tj. stavba, v níž není oltář na východní straně kostela), s půlkruhovým závěrem kněžiště a čtyřbokou věži nad průčelím v místech, kde dříve stával chatrný kostelíček stejného zasvěcení pocházející z doby kolem roku 1097, který spravovali mniši benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce. Kostelík stával proti kamenným schodům rovnoběžně s farou vystavěnou roku 1097 a byl zbořen roku 1802. Stavba byla provedena z důvodu stálých oprav zdiva způsobených sesuvem půdy. Polovina základů byla zbudována na zemině jíl-slín, druhá část na slepenci zvaném místně „steklina".
V sousedství nového kostela stával dříve kostelík sv. Markéty, který byl při stavbě nového kostela rozebrán. Zachovalo se pouze bývalé kněžiště užívané dosud jako márnice. Protože věž nového chrámu nebyla dimenzována na zatížení velkými zvony, byla u něj koncem 18. století zbudována dřevěná zvonice, do které byly z důvodu bezpečnosti tři kostelní zvony přemístěny. Uvnitř kostela se nachází řada zajímavých a cenných památek, z nichž za zmínku stojí na evangelní straně lodi se nacházející kazatelna zdoby kolem roku 1802 - 1806 a na epištolní straně pak z téže doby pocházející křtitelnice. Další křtitelnice, středověká, je umístěna v depozitáři u schodiště. Po stranách hlavního oltáře je umístěno několik cenných soch. Na evangelní straně je to sv. Václav z třetí čtvrtiny 18. století, na epištolní straně socha sv. Floriána z druhé poloviny 18. století. Z konce 18. století pochází socha sv. Barbory a socha Krista na evangelní straně lodi a socha Panny Marie na epištolní straně lodi. Z 18. století je také nástolní kříž za hlavním oltářem. Dílem vrcholného baroka je kredenční skříň s ozdobami z doby kolem roku 1700. Z téže doby pocházejí také kostelní lavice pod kůrem. Nejstarší památkou je pak zvon z roku 1556 zhotovený mistrem Filipem z Vyškova. Nejmladšího data je 6 kusů postavníků umístěných v depositáři u schodiště do kostela, které pocházejí z 19. století.
V roce 1829 byla pod kostelem vybudována rodová hrobka hrabat Strachwitzů. V současné době je vchod do hrobky chráněn masivní kovanou železnou mříží ozdobenou písmenem S a ručně tepanou hraběcí korunkou, a dále obrovským náhrobním kamenem, do kterého je vytesán erb hrabat Strachwitzů. Nad ním je na žlutě natřené a zubem času již značně poničené čelní stěně umístěna nástěnná malba dvou vznášejících se andělů nesoucích latinsky psaný nápis Reguiescant in páce. V roce 2004 vyšel v týdeníku blanenského okresu Týden u nás článek JUDr. Leoše Vaška nazvaný Za tajemstvím knínické hrobky, v němž autor zveřejnil jména osob pohřbených v kryptě. Seznam pořídil koncem 20. století, kdy byla hrobka u příležitosti sjezdu rodáků na dva dny zpřístupněna veřejnosti.

Poloha

přidat fotografie