Dobřany (obec) [3624]

Okolí města bylo vzhledem k výhodné poloze osídleno již v mladší době kamenné. Významné nálezy byly učiněny při stavbě psychiatrické léčebny. Pravěké výšinné sídliště je zjištěno i západně od Hůrky u Šlovic. Z období halštatského se zde našla bronzová nádoba zvaná situla. Z doby laténské byla v okolí města nalezena keramika a pod lesem Vysoká pohřebiště. Rozvoj slovanského osídlení je doložen nalezením pohřebiště využívaného v 10. a 11. stol. severovýchodně od města při cestě ke Šlovicům. Vlastní sídliště příslušející k pohřebišti leželo pravděpodobně v rozptýlené formě na říčních terasách. Archeologicky je dokázáno pro 11. a 12. stol. i přímo v okolí kostela sv. Víta. Předchůdcem města byla raně feudální, nepochybně významná osada položená v úrodné nivě řeky Radbuzy. Osada ležela na důležité cestě spojující přemyslovské správní centrum ve Staré Plzni, dnešním Starém Plzenci, s Německou říší. Nedaleko odtud se na téže cestě od počátku 13. století rozvíjela klášterní fundace v Chotěšově, která se brzy stala nejvýznamnějším mocenským i kulturním centrem širokého okolí. Pro toto období existuje jen velmi málo pramenů. První písemnou zmínku o existenci sídla se jménem Dobřany máme uchovánu k roku 1243 v predikátu Záviše z Dobřan, člena královského doprovodu. Ze skromné informace vyplývá, že Dobřany byly poddanskou osadou patřící zcela nebo zčásti šlechtici Závišovi, který zde zároveň měl své sídlo. Další písemná zpráva je již konkrétnější a dokládá, že nejpozději kolem poloviny 13. století byla osada považována za město. Od počátku je zde doložen kostel sv. Víta, v jehož blízkosti s velkou pravděpodobností stávalo i opevněné vlastnické sídlo. Roku 1259 totiž Jan z Dobřan spolu se svou ženou a tchánem Vikartem z Thumau daroval právo ke kostelu sv. Víta ve městě Dobřany řádu magdalenitek, který zřejmě dlouho předtím uvedl do města. Platy příslušející ke kostelům měly sloužit k postavení řádového domu. Svědkem udělení dalších milostí v roce 1260 byl již dobřanský městský rychtář.