Hrad založen snad po pol. 13. stol. Rubínem ze Skalice (v pramenech uváděn spolu s bratrem Petrem a Bohušem k r. 1241-1250), první nepochybná písemná zmínka je z r. 1348, kdy je v Majestas Carolina uváděn jako hrad nezcizitelný, byť za jistých okolností zastavitelný. R. 1381 koupil Střmen Hynek z Dubé, který stál za husitských válek na straně katolické, což bylo důvodem vojenské výpravy proti
hradu v r. 1428 - ten byl dobyt Matějem Salavou z Lípy a
hrad následně připadl Janu Krušinovi z Lichtemburka. V r. 1438 se
hrad vrátil do rukou pánů z Dubé a stal se základnou pro výpady na slezské území - reakcí na tyto aktivity byl výkup
hradu vojenským spolkem slezských knížat a hornolužických a slezských měst a jeho následné poboření (v r. 1447 spolu s hrady Adršpachem, Vízmburkem, Žacléřem, Belverem a Skálami).
Hrad založený v extrémní poloze, konkrétně na puklinami členěném pískovcovém suku, kde stál vlastní "hrad" a plošině nacházející se na jeho západním úpatí, která plnila funkci předhradí - zde byly umístěny objekty hospodářského zázemí. Na vrcholových partiích skalního suku jsou dochovány četné záseky - stopy po ukotvení objektu, pravděpodobně čtverhranné dřevěné stavby. Složitější zástavbou se vyznačoval prostor na úpatí, kde se nachází několik úrovní záseků a především dráže signalizující existenci roubené stavby. Již zmíněné záseky indikují existenci více úrovní dřevěných podlah, jimiž procházelo rovněž dřevěné schodiště na vrchol skalního suku. Stopy po kamenné zástavbě nejsou zjevné. Významný doklad specializace funkcí - vzhledem ke své poloze a podobě nebyl klasickým plnohodnotným hradem, nýbrž vojenským pozorovacím bodem zajišťujícím a kontrolujícím přístup k nedalekému hradu Adršpachu ve směru od Teplic.