Doloplazy (obec) [362]

Doloplazy leží v jihovýchodní části okresu Olomouc, resp. Olomouckého kraje při hlavním tahu z Olomouce na Lipník nad Bečvou a Ostravu. Od krajského města je obec vzdálena 12 km. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měly Doloplazy 1199 obyvatel, podle údajů z roku 2004 už 1235 obyvatel, z toho 626 žen a 609 mužů (ČSÚ). Nadmořská výška je stanovena na 298 m a katastrální plocha o rozloze 804 ha (2003) je tvořena Tršickou pahorkatinou, která je součástí Nízkého Jeseníku. Valná část této výměry připadá na ornou půdu, menší na lesy. Úrodná půda umožňuje pěstování obilnin (ječmen, pšenice), okopanin a chmele. Vesnice leží na pramenech říčky Týnečky, z nichž jeden obcí protéká. Severovýchodní hranici tvoří svým tokem říčka Olešnice. Obcí prochází silnice 2.třídy č.436, která je spojnicí východní části okresu Olomouc s Přerovem.

V historických pramenech se jméno vesnice objevuje poprvé v roce 1228, daleko dříve, než vesnice stejného názvu na Kojetínsku. Za feudalismu byly Doloplazy vždy samostatným statkem a až do roku 1719 náležely k panství velehradského kláštera, později byly drženy u úřednické šlechty.

V roce 1233 moravský markrabě Přemysl, syn českého krále Václava I. daroval cisterciánskému klášteru v Langheimu v Rakousích ves Doloplazy v Olomouckém kraji. To znamená, že ves stála již před tímto datem. Langheimský opat zanedlouho prodal Doloplazy za 100 hřiven stříbra dalšímu klášteru, tentokrát na Velehradě. Doloplazy stále neměly dlouhodobého majitele. Byly prodány i bratrovi českého krále Václava Janovi za 60 hřiven stříbra.

K rodu doloplazských zemanů patřil i Václav z Doloplaz, který koupil několik dalších vesnic v okolí a založil Velkobystřický statek. Dále připomeneme některé doloplazské památky, např. kamenný sloup z roku 1679 a kříž u hřiště. Dominantu Doloplaz tvoří kostel z roku 1896.

Asi největší společenský a kulturní rozkvět zažily Doloplazy v období před 1. světovou válkou, kdy v obci působil spolek, který zřídil první veřejnou knihovnu v obci, převzal i konání ochotnických divadelních představení a rozvíjel další kulturní činnosti. Rozsáhlou činnost rozvíjel doloplazský dobrovolný hasičský sbor, založený v roce 1892. Do dnes je sbor dobrovolných hasičů významným sdružením, mající úspěchy v celém kraji. V roce 1912 zde byl založen Sokol. Po založení ČSR, o kterém se v Doloplazích dozvěděli 29. října 1918 dopoledne se konaly první obecní volby, a to v červnu 1919.

Druhá světová válka znamenala stagnaci a omezování, ale nikdy nebyla na vesnicích tak krutá, jako ve městech. I občané Doloplaz se podíleli na partyzánském boji a k osvobození došlo hned ráno 8. května 1945.

Po roce 1948 došlo k postupné socializaci české společnsti, stejně tak zasáhla i Doloplazy. Za války zakázaný Sokol se nyní změnil v tělovýchovnou jednotu - TJ Sokol, vznikl Československý svaz mládeže, a v roce 1957 založeno JZD. V roce 1974 byla obec připojena k Tršickému obvodu. V 90. letech došlo k opětovnému osamostatnění obce.

Poloha

přidat fotografie