Vyhledávání lokalit (cílů)
Jihočeský kraj » okres Prachatice » hrad, zámek, tvrz » Tvrz Drslavice (tvrz)

www.krasnecesko.cz/lokality/36011-tvrz-drslavice-tvrz.html

Tvrz Drslavice (tvrz)

[ ID: 36011 ]         

Turistický cíl Tvrz Drslavice (tvrz)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+


Vložení nových fotografií přidat fotografie

Roku 1538 byl do zemských desek vložen prodej tvrze, dvora a vsi Drslavice Volfu Wienarovi z Murau. To je první přímá zmínka o panském sídle, které bylo v té době téměř dvě století staré. Podle archeologického průzkumu vzniklo někdy v první, nejpozději ve druhé polovině 14. století, kdy se také po ní psali vladykové z Drslavic, kteří nejspíše příslušeli k rožmberské služebné šlechtě. Prvním, o kterém víme, byl Štěpán z Drslavic, který roku 1384 platil ze vsi desátek pro kostel v Bavorově, o rok později další poplatek do bavorovské kaple sv. Ducha a zemřel roku 1390. Roku 1395 byla prohlášena královská odúmrť po Petru z Drslavic, jiný Petr řečený Rychart z Drslavic jako jeden z mnoha roku 1415 pečetil stížný list české šlechty proti upálení Jana Husa v Kostnici. Jeho pečeť je v řadě hned za pečetí Čeňka z Vartmberka, který byl tehdy poručníkem mladého Oldřicha z Rožmberka. I to tedy může naznačovat blízké vztahy k rožmberskému dominiu. Zatímco dospělý Oldřich z Rožmberka změnil stranu a stal se až fanatickým katolíkem, Petr z Drslavic setrval na kališnické straně i v dalších letech a naposledy se s ním shledáváme roku 1424, kdy spolu s táborským hejtmanem Janem Smilkou z Křemže bojoval proti Oldřichu z Rožmberka.

Na další půl století se Drslavice z dochovaných pramenů vytratily až do roku 1479, kdy zde sídlili bratři Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda. Ti vedli drobnou válku s pasovským biskupem, jehož bavorští vojáci podle Sedláčka onoho roku Drslavice vypálili. Petr držel Drslavice ještě roku 1493, po něm převzal majetek syn Diviš zmiňovaný na Drslavicích roku 1522, kdy svědčil u soudu v sousedském sporu. Právě on spolu s dalšími statky někdy ve třicátých letech 16. století prodal i Drslavice a v uvedeném roce 1538 nechal prodej zapsat do zemských desek.

Volf Wienar (Binar) z Murau držel Drslavice až do své smrti roku 1548. Ještě ve své závěti z 26. října 1548 odkázal tvrz i s domem v Českých Budějovicích dceři Maryně, v případě její smrti v nezletilosti pak manželce Anně ze Vztuh. Vzápětí je však nucen prodat tvrz prostředníkovi tehdy nezletilých Rožmberků Viléma a Petra Voka Zikmundu Robmhápovi ze Suché. Ten za ně o tři roky později obdržel 1200 kop grošů jak zaznamenal rožmberský kronikář Václav Břežan. Rožmberkové zde samozřejmě nesídlili, a tak se do popředí dostala především hospodářská funkce přilehlého dvora, zejména pak pivovaru. Již k roku 1548 se o něm zmiňuje Břežan ve své kronice: "Vařila se také piva i na Drslavicích za písaře Jana Klatovskýho". V dalších letech je zde podle Sedláčka doloženo několik panských úředníků, roku 1549 Jan z Ploskovic, který o rok později uprchl s penězi zpronevěřenými na Drslavicích. Poručníci Viléma a Petra Voka z Rožmberka jej nechali stíhat, až byl dopaden v Salzburku, zdejší soud jej však nechtěl vydat. Dalším úředníkem byl Jan Černý, který roku 1551 nechal v drslavickém pivovaře vařit pivo a kromě Drslavic spravoval z hradu Vimperk i nedaleké panství hradu Hus. Jako drslavický a vimperský správce je uváděn ještě roku 1566. Z uvedených zmínek vyplývá, že pivo se v Drslavicích vařilo jen občas, jak Březan k říjnu 1558 píše "zase k tomu se měli, aby na Drslavicích k ruce Jeho Milosti páně vařili (nebo, jakž napřed oznámeno, byly várky panské přestaly)". Roku 1560 následoval Šimon Vodička z Plzně, 1561 Linhart Holub, 1572 Petr Skála. Roku 1575 se Vilém z Rožmberka dohodl s prachatickými měšťany, že do roka zastaví vaření piva v Drslavicích a místo něj budou do krčem vystavovat z Prachatic. Ve dvou splátkách za to měl obdržet 2000 kop míšeňských grošů. Posledním drslavickým úředníkem byl roku 1595 Bedřich Čejkovský. Téhož roku zastavil Petr Vok z Rožmberka prosperující drslavické panství za 25000 kop grošů českých Adamovi Hrzánovi z Harasova, do roku 1602 byla zástavní částka vyplacena a rožmberským úředníkem zde byl Šimon Hanšpergar z Hanšperka.
Již o rok později prodal Petr Vok z Rožmberka Drslavice s připojeným panstvím pustého hradu Hus za 7000 kop českých nejvyššímu sudímu Volfovi Novohradskému z Kolovrat, který tak ve svých rukou spojil tři sousedící panství Drslavice, Hus a již roku 1601 získaný Vimperk. Po Volfově smrti (+1609) zdědil Drslavice jeho syn Jáchym a roku 1618 je prodal Jetřichovi Malovcovi z Malovic na Hluboké za 77 000 kop grošů míšeňských. Polovinu částky Jetřich ihned složil k zemským deskám, stavovské direktorium, které převzalo vládu v zemi do zvolení nového krále, však peníze použilo na krytí svých výdajů. Proto byl také vzápětí prodej zrušen a Drslavice navráceny Jáchymovi z Kolovrat. Ještě před tím, 10. června 1619, se nechal velitel stavovských vojsk hrabě Mannsfeld vlákat do léčky a v krvavé bitvě u Záblatí byl poražen slabším vojskem císařského generála Buquoye. Vítězné vojsko se pustilo do plenění širokého okolí a 20. června vypálili císařští husaři i Drslavice včetně tvrze, tehdy uváděné jako zámek, a pivovaru. Požár však nejspíš nebyl příliš rozsáhlý nebo byl brzy uhašen, soudě podle toho, že se v severní budově dochovaly původní okenní rámy a snad i mohutné stropní konstrukce. Přesto dokázal tvrz natolik zpustošit, že byla podle nedatovaného prodejního odhadu neobyvatelná: "… od Uhrů naskrz vypálená, vydrancovaná, tak že v té k bidlení pokojů (krom sklepy klenuté dva) není". Jáchym z Kolovrat nebyl příliš dobrým hospodářem a pro dluhy přišel o veškerý svůj majetek. Roku 1627 byla jmenována komise, která prodala tvrz Drslavice a městečka Husinec a Záblatí. Novým majitelem Drslavic se stal rádce a horlivý diplomat císaře Ferdinanda II. Jan Oldřich kníže z Eggenberku. Jeho věrné služby mu už roku 1622 vynesly sousední Vimperk. Drslavice byly opět a tentokrát již definitivně připojeny k vimperskému panství, jehož osudy nadále sdílely. Eggenberkové byli dobrými hospodáři, již za Jana Oldřicha byly Drslavice obnoveny, úpravy se však týkaly především hospodářského dvora, tvrz díky své omezené využitelnosti zůstávala pustá. Po dalších 150 let písemné zmínky o tvrzi v Drslavicích opět mizí, ani pivovar se panská správa nesnažila udržet a celý komplex do konce století degradoval na řadový poplužní dvůr s pustým panským sídlem.

Teprve koncem 18. století se pozornost panstva znovu obrátila k Drslavicím. To již je vlastnili knížata ze Schwarzenberku, kteří roku 1710 dědili po vymřelých Eggenbercích. Kníže Josef I. Adam roku 1776 při osobní navštěvě Drslavic shledal patro a podkroví staré tvrze vhodným k využití jako sýpka pro žito a oves. Následně vydal pokyny svým úředníkům, aby vypracovali plány "starého zámku" a odeslali je za ním do Vídně. V květnu následujícího roku od něj přišly výkresy s navrhovanými úpravami. Díky dochovaným plánům i návrhům úprav víme, že ve spodním patře se měly zřídit komory na nářadí a jiné potřeby, v patře pak sýpka o kapacitě asi 5000 strychů obilí. Jeden strych odpovídal podle místa asi 93 (Praha) až 125 (Vimperk) litrům, vezmeme-li za míru vimperský strych, měla sýpka pojmout asi 625000 litrů, tedy 625 m3 obilí. Bývalý pivovar měl být upraven na byt šafáře a chlév pro 44 dojnic a telata, v patře opět se sýpkou. Během následujícího roku byly úpravy provedeny. Nad přízemím byla celá tvrz přepatrována na dvě sýpková podlaží, zdiva z vybouraných příček bylo využito k postavení dalšího podlaží nad všemi křídly kromě východního.

O další čtvrt století později došlo k další radikální změně využití. Objekty tvrze i dvora byly roku 1804 rozprodány po malých dílech schwarzenberským poddaným. Severní křídlo tvrze bylo při tom rozděleno na dva díly, v jednom z nichž nový majitel přestavěl část sýpky na doposud dochované typické krajové obydlí. Pouze západní křídlo si vrchnost ponechala jako sýpku (uváděna ještě roku 1894) a prodala jej teprve roku 1931 Josefovi a Marii Švejdovým, majitelům hospody čp. 1, jejichž potomci počátkem 90. let celý objekt tvrze restituovali. Od té doby jej v rámci svých možností uvádějí do původního stavu.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku






NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze