Loučim (obec) [3564]

Loučim leží zhruba v polovině cesty mezi Klatovy a Domažlicemi a spolu s Libkovem je vstupní bránou Kdyňské kotliny a dolního Chodska. Místopisný slovník historického království českého zmiňuje Loučím, farní ves s kostelem, již roku 1357. V té době vládl v Čechách Karel Čtvrtý, Otec vlasti. Loučímský kostel byl tehdy nejoblíbenějším poutním místem v celém Pošumaví. Loučím byl majetkem Viléma z Příchovic, po němž se v držení vystřídala řada šlechtických rodů. V roce 1900 se Loučim stala samostatnou politickou a katastrální obcí, obyvatelé si zvolili obecního přestaveného, který se staral o záležitosti obce, která od roku 1850 patřila do plzeňského kraje, domažlického politického okresu a kdyňského soudního a berního okresu. Majitelem byl nicméně až do parcelace v roce 1924 Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringen. V roce 1881 bylo v Loučimi napočítáno 381 obyvatel, v současné době je to 124 lidí. Kostel Narození Panny Marie je nejstarší historickou památkou vsi. Je v něm uschována kopie sošky tzv. Černé loučimské Madony, která má v hlavě zaseknutý meč. Podle pověsti ukryly ženy mariánské družiny před husitskými nájezdníky sošku v hustém šumavském hvozdu na bavorské straně hranice v dutém kmeni staré lípy. Tam ji objevil husitský vůdce Ctibor Krčma, rychtář z Votavy (Otova) a mečem jí rozťal hlavu. Z rány dřevěné sochy vytryskla čerstvá krev a násilník začal okamžitě svého činu litovat. litovat. Na místě nálezu zázračné sošky postavili bavorští věřící kapli, kterou později nahradil františkánský klášter s kostelem nazývaný dnes spolu s městečkem Neukirchen bei heiligen Blut. V tomto klášteře je stará mariánská soška uložená dodnes. Na hřbitově u kostela je kromě zdejších význačných duchovních pochován také český básník a spisovatel, představitel májovců Rudolf Mayer (nar. 13. října 1837 v Nové Hospodě u Plánice, zemřel 12. srpna 1865 v Loučimi). Dějiny zdejší židovské náboženské obce připomíná starý hřbitov, sloužící pěti židovským obcím – Dlažov, Kdyně, Koloveč, Loučim a Všeruby – založený těsně po roce 1841. Poslední pohřeb do země se zde uskutečnil v roce 1948. K hřbitovu vede dobře značená polní cesta podél silnice z Loučimi do Libkova. Okolí obce nabízí krásné výhledy na panoráma jihozápadní Šumavy a dobře značené turistické cesty okolními lesy.

Poloha

přidat fotografie