Čermná (obec) [3535]

Prvotní pravěké osídlení v okolí řeky Radbuzy bylo již ve střední a pozdní doby kamenné (mezolitu a eneolitu 8000 – 2500 l. př. n.l., další osídlení v okolí je doloženo z počátku doby bronzové (1700 – 1500 l. př. n.l.), přičemž největšího rozkvětu dosáhlo ve střední době bronzové (1500 – 1200 př. n.l.). Lid česko – falcké mohylové kultury se ve zdejším území usadil natrvalo, což dokládají mnohá mohylová pohřebiště v okolí, osídlená v době bronzové a dále i v době železné, resp. v období halšatském (750 – 500 l. př. n.l.) a laténském (500 – 400 l. př. n.l.). Značná intenzita osídlení je dávána do souvislosti s výskytem cínových rud, používaných pro výrobu bronzu. V tomto období byla zdejší oblast pod vlivem tzv. milavečské kultury (pojmenované po významném mohylovém pohřebišti poblíž Milavčí u Domažlic). Další trvalé osídlení v okolí je známo z doby raného neolitu.
Historické slovanské osídlení při okrajích údolí Radbuzy počíná v širším okolí ojedinělými slovanskými rovinnými sídlišti již od 10. století. Pravděpodobně v 11. století při brodu zemské cesty z Prahy do Řezna zřejmě vznikla kupecká osada Staňkov. Kontinuální osídlení spojené s postupným znovu odlesňováním krajiny v blízkém okolí nastává od 11. století. Celá okolní oblast v období hradské soustavy spadala až do 12. století pod správní centrum Starého Plzence (na tamní Hůrce). Obec Čermná byla údajně založena již ve 12. století, kdy zde docházelo k rýžování zlata v Srbickém potoce. První zmínka o obci Čermná je až z r. 1233 (tehdy pod názvem Czirmnuves), stejně jako o vsi Staňkov (ležící na pravém břehu Radbuzy u soutoku se Zubřinou), neboť župan Vitla ze Staňkova (Witla ze Stancowic) z rodu Bohuslavů / Bohuchvalů vlastnil jak Staňkov, tak dvůr a ves Čermná. Tento významný velmož, který vlastnil značnou část zdejšího území, darovanou mu králem, sídlil na hrádku Lacembok (Lanzenbach), který patrně založil 2 km v. od Staňkova. K příbuzným Vitly příslušeli páni z Herštejna a rod rytířů z Hrádku – Lacemboku. K trvalému sídelnímu osídlení a přetváření zdejšího území na kulturní krajinu docházelo převážně již od 13. století.
Dalším známým majitelem Čermné byl v r. 1373 Bohuchval z Hrádku, kterému patřil dvůr a ves. Jeho prvorozený syn zemřel a tak zdejší "zboží" převzal druhý syn Václav, připomínaný v r. 1366. Následně držel ves spolu se Škrchleby (Krchleby), Podiehúsy (Poděvousy), Chřenov (Křenovy) a Horní Kamenicí syn Bohuchval II. z Hrádku a Škrchleb, který pak přikoupil Bukovou. Syn Bohuchvala II - Jan Bohuchval z Hrádku (1404 - 31) připojil Hlohovčice a pak se přesídlil do Kamenice (1421). Historický vývoj obce a okolí výrazně poznamenaly náboženské husitské války v letech 1420 – 1434 (po kostnickém koncilu a upálení Mistra Jana Husa), takže Hrádek a Škrchleby se staly pustými. Po smrti Jana Bohuchvala z Hrádka kolem r. 1519, zdědila lštěnský statek sestra Eliška a druhá část kamenického panství byla prodána Janu Dobešovi ze Šlovic v r. 1521, tj. Čermná, Hlohovčice, Hradiště, Chřenovy a Kamenici dolní a horní. Jeho nástupce Štěpán vyženil s manželkou Reginou statek Bukovou. Po jeho smrti v r. 1582 zdědil až v. 1615 jeho syn Vilém (jeden ze 4 synů) Čermnou.
Poslední z rodu Ludmila Kateřina ze Šlovic, která zemřela r. 1666, odkázala své statky manželovi, císařskému vojenskému hodnostáři, Janu ze Staufenberka. Ten se však zadlužil a proto v r. 1676 bylo jeho panství vč. Čermné prodáno (komisaři od zemského soudu) Kateřině Hochanzerové z Leskova, která pak tento majetek věnovala chotěšovskému klášteru.
Od počátku 17. století se situace v Čechách postupně dramatizovala. Po bouřlivých událostech, souvisejících s vydáním majestátu Rudolfa II. a tzv. pasovském dobrodružství na počátku r. 1611 přišlo období stavovského povstání českých pánů proti Habsburkům (1618 – 20). Zkonfiskované staňkovské panství zakoupil v r. 1622 císařský rada a obratný politik hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu, pocházející ze štýrského rodu. Pobělohorští Trauttmansdorffové skupováním vylidněných okolních malých panství získali Horšovský Týn a téměř celé okolí (celkem 90 okolních obcí). V následující vleklé třicetileté válce byl osud zdejších obcí podobný, ne však tak drastický jako ostatních oblastí Českého království. Toto období přinášelo poddaným kontribuce, výpalné, projíždějící vojska těžce poškodila, případně vypálila řadu obcí. V r. 1678 Matyáš Trauttmansdorf z Horšovského Týna koupil od chotěšovského kláštera kamenické panství spolu se vsí Čermná, načež se ves stala součástí horšovotýnského panství až do konce feudalismu. Toto panství bylo rozděleno do samostatných vrchnostenských obvodů - úřadů s vrchním, kontribučním, písaři, drábi a vedením pozemkových (gruntovních) knih, přičemž Čermná příslušela pod Čečovice. Správa obce začala působit až po r. 1700. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. (1740 - 90) vznikl tzv. Josefínský katastr (první ucelená evidence půdy a majetku), která i na zdejším panství byla vedena. Počátkem 19. století trpělo i zdejší území trpělo vleklými napoleonskými válkami. Farností i školou byla Čermná připojena ke Staňkovu. Děti chodili do dvoutřídní farní školy ve Staňkově, s výjimkou let 1832 - 61, kdy si Poděvousy a Čermná vydržovaly svého učitele, v r. 1891 byla v Čermné postavena vlastní škola. V roce 1848 došlo ke zrušení poddanství. Původně byla v obci slavena pouť na sv. Víta, kterému byla zasvěcena stará kaplička, ta byla v r. 1895 zbourána a nahrazena novou, v níž byl na oltáři namalován obraz sv. Jana a Pavla a tak slavení pouti bylo změněno na neděli po těchto svatých, tj. po 26. červnu. V r. 1910 byl obci velký požár. Během 2. světové války byla od r. 1939 Čermná součástí tzv. Protektorátu Čecha a Morava. V r. 1945 došlo ke konfiskaci majetku Trauttsmannsdorffů. Po r. 1945 došlo k velkému úbytku obyvatel obce a okolních sídel vzhledem k dosídlování pohraničí. V r. 1957 bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, načež v r. 1960 se sloučilo s JZD Poděvousy a v r. 1975 se Srbicemi. V r. 1978 zde byla v obci zavřena zdejší škola. V l. 1980 – 90 došlo k přidružení obce k MNV Srbice. Od r. 1991 se Čermná opět stala samostatnou obcí s obecní samosprávou.

Poloha

přidat fotografie