Švihov (město) [3514]

Město Švihov se rozkládá v údolí řeky Úhlavy asi 10 km severně od Klatov. Dnešní švihovský mikroregion zahrnuje kromě vlastního Švihova obce Bezděkov, Jíno, Kaliště, Kamýk, Kokšín, Lhovice, Stropčice, Těšnice, Třebýcinku a Vosí. Samotný Švihov má 1160 obyvatel.

Význam sídla je posílen existencí řady památkově chráněných, kulturních a přírodních zajímavostí jak v sídle samotném tak v jeho okolí. Nejvýznamnější dominantou města a atraktivitou cestovního ruchu nadregionálního významu je vodní hrad Švihov, zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Množství přírodních i historických památek v blízkém okolí dávají městu předpoklad rozvíjet se díky sílícímu cestovního ruchu.

Jeho okrajovou částí prochází významný dopravní tah silnice E 53 a železnice vedoucí z Plzně do Klatov a dále na hraniční přechod v Železné Rudě. Dobré silniční i železniční napojení na okolní střediska osídlení, poloha v jedné z hlavních rozvojových os okresu Klatovy i blízkost Klatov činí ze Švihova do budoucna atraktivní rozvojové sídlo.

Vlastní ekonomická základna je však poměrně malá a neodpovídá významu sídla. I přesto je město díky největšímu množství pracovních a obslužných kapacit přirozeným spádovým střediskem pro nejbližší okolní obce. Největšími zaměstnavateli jsou zemědělský podnik, provoz na výrobu textilních vzorků a dva malé strojírenské provozy. Mnoho lidí zde pracuje v sektoru služeb. Avšak více než polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva se vydává za prací především do Klatov a v menší míře také do Přeštic a Plzně.

Přestože město nevyniká velikostí, má nadprůměrnou občanskou vybavenost. Ve Švihově se nachází zdravotní středisko s ordinacemi praktického, zubního, dětského i ženského lékaře, nechybí ani lékárna nebo dům s pečovatelskou službou. Do základní a mateřské školy zde chodí děti z dvaceti okolních obcí. Pro sportovní a kulturní vyžití nabízí město hřiště, kulturní dům, kino. V radnici sídlí vedle městského úřadu s matrikou také pošta.

V roce 2002 si město prodělalo nepříjemnou zkušenost. Švihov postihla ničivá povodeň. 13. 8., kdy řeka kulminovala, byla v místech, kde má běžně hloubku kolem 1,5 metru, naměřena hloubka 5 m. V místech, kde je řeka za normálních okolností široká 10 metrů, měla šířku až 400 metrů. Na náměstí Dr. E. Beneše bylo v té době 180 cm vody. Pod vodou se ocitla polovina Švihova. Některé ulice a louky kolem města se změnily v široké koryto rozvodněné řeky. Hrad, národní kulturní památka, byl prakticky odříznut vodou od okolí. V centru města se lidé pohybovali pouze ve člunech. Zaplaveno bylo ve Švihově 116 domů, z nichž 14 muselo být v důsledku vážného narušení statiky zbouráno. Škody na majetku způsobené povodní dosáhly 50 miliónů Kč.

I když uběhlo spousta vody, po té, která Švihov v roce 2002 zaplavila, následky zůstávají dodnes. V současné době jsou již vybudována protipovodňová opatření reprezentovaná inundačním mostem na silniční komunikaci E53, protipovodňovými hrázemi, hradidly a uzávěry kanalizace.

Dnes městečko Švihov přivítá návštěvníky velmi příjemným prostředím a kruhová křižovatka už nikoho nepřekvapí. Ale až do roku 2003 to zde vypadalo, jako by se člověk náhle ocitl v osmdesátých letech minulého století. Místo po chodnících se tu chodilo po vydupaných hliněných a štěrkových cestách. Zvlášť když zapršelo, stála cesta kalužemi za to. Během tří let se ale velká část Švihova změnila k nepoznání - díky miliónům korun z fondů Evropské unie. Unie přispěla třeba i na obnovu starých betonových skruží od studní, na kterých vytvořil klatovský výtvarník Václav Fiala z dubových trámů tři objekty připomínající různá tělesa.

K dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve Švihově bude sloužit i plánovaná naučná stezka okolím Švihova nebo cyklostezka č.38 z Klatov přes Švihov a Červené Poříčí.


strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie