Vyhledávání lokalit (cílů)

www.krasnecesko.cz/lokality/350-bystrovany-obec.html

Bystrovany (obec)

[ ID: 350 ]         


HODNOCENÍ
80%
hodnotitelů: 1

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
značka značka žlutá cyklotrasa
6103 , 5 ,


  Vlajka obce

vlajka Bystrovany (obec)

Turistický cíl Bystrovany (obec)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Bystrovany (obec)
Bystrovany (ulrych.miroslav)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Bystrovany - leží v rovině pod posledním výběžkem Jeseníků na obou březích řeky Bystřice, asi 6 km východně od krajského města Olomouc. Její význam je dán charakterem a polohou ve vztahu k přírodnímu prostředí, okolním obcím a výbornou dopravní dostupností. Podle prvního písemného dokladu z r. 1277 byla vesnice majetkem kláštera Hradisko. V roce 1975 došlo k přičlenění obce k městu Olomouci. Od 1.1.1993 bylo nadpoloviční většinou občanů v referendu odhlasováno osamostatnění Bystrovan.

Historie

obec leží v rovině pod posledními výběžky Jeseníků asi 4km od Olomouce. Do konce 19 století se rozprostírala jen po pravé straně řeky Bystřičky (úředně Bystřice) a teprve začátkem 20. století se započalo se stavbou na levé straně řeky a od školy na sever. Soudní rozhodnutí z r. 1277 Podle prvního písemného dokladu z června 1277 byla ves majetkem konvektu premonstrátů kláštera Hradisko. Jednalo se o soudní spor o 4 lány polí s obcí Chválkovice, které byly majetkem konvektu premonstrátů Velehradu. Soudní rozhodnutí bylo velmi přátelské a sice 2 lány dostaly Bystrovany a 2 lány dostaly Chválkovice. Podle všech předpokladů, byly Bystrovany před rokem 1277 majetkem králů českých a markrabí moravských. Nasvědčuje tomu také závazek Bystrovan, ačkoliv byli poddáni klášteru Hradisku, museli vozit seno a dříví purkrabí olomouckému. Za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem předal Matyáš roku 1473 Bystrovany městu Olomouci. Podle dokladů docházelo k soudním sporům o Bystrovany mezi Olomoucí a klášterem Hradisko a teprve roku 1531 byl spor vyrovnán tím, že Olomouc zaplatila 200 kop grošů a tím získala trvalé držení Bystrovan až do roku 1848, kdy se stala samostatnou obcí olomouckého okresu. Do roku 1535 bylo v Bystrovanech dědické fojtství asi 80 jitry pozemků na parcelách č. 19 a 20. Fojt byl muž samostatný, jež mohl v obci v rámci své pravomoci povolit usazení řemeslníků. Sám byl osvobozen od roboty, avšak musel posílati na robotu ostatní občany. Byl také soudcem v menších rozepřích. Další jeho povinností bylo v čase válečném účastnit se bojů, nebo schopnou osobou se nechat zastupovat na své náklady. Posledním fojtem byl Jiří Heška, poněvadž neměl děti, zřekl se na přímluvy olomoučanů své svobody a od té doby byl fojt jmenován vrchností. V roce 1635 byli v Bystrovanech 2 sedláci s 57 měřicemi polí, 1 3 pololánů s 38 měřicemi a 2 čtvrtláníci s 1 9ti měřicemi polí. Celková výměra polí činila 646 měřic polí a zbytek katastru byly pastviny. Podle dochovaných dokladů se na těchto pastvinách konaly trhy dobytka z Uher a Polska. Všichni poddaní museli chodit na robotu a odvádět daně podle velikosti majetku. Podle patentu z roku 1738 pololáník Josef Hrabský, který měl 46 měřic polí byl povinen robotou od sv. Jána do sv. Václava 4 dny v týdnu dvěma koňmi a 1 osobou. Ročně platil daně 20 zlatých 16 krejcarů. O svátku sv. Martina ováděl 4 slepice a o velikonocích 24 vajec. Chalupník Ondřej Procházka r.č.1 měl 4 měřice pole, robotoval od sv. Jiří do sv. Václava 4 dny jednou osobou a daně platil 24 krejcarů a o sv. Martině odváděl1 slepici a o velikonocích 6 vajec. Domkař bez polí robotoval 1 den v týdnu jako podruh. Za vlády Marie Terezie byla robota zrušena a místo ní zavedeno výkupné, které pro Bystrovany činilo ročně 706 zlatých. Toto výkupné bylo zrušeno v roce 1848, kdy se také obec osamostatnila. Po vytvoření samosprávné obce v roce 1850 převzal správu osmičlenný obecní výbor. Z tohoto výboru bylo zvoleno představenstvo obce a následně pak starosta a dva radní. Hlavní obživou až po 20 století byla zemědělská výroba. K Bystrovanům patřily velké pastviny a vojenské cvičiště, které byly postupem času likvidovány a jejich zaorávkou se zvětšovala velikost polí až na dnešních cca 220 ha. Po druhé světové válce bylo v naší obci 14 sedláků s výměrou nad 12 ha, 4 chalupníci s výměrou do 6 ha a zbytek obhospodařovali domkaři a chalupníci. Do 30-tých let 20. století pro obdělávání polí převládaly koňské potahy, celkem 20 párů jinak to byly kravské potahy. S rozvojem techniky dochází i na mechanizaci zemědělství. Před 2 světovou válkou byly v naší obci 2 traktory. Kaple sv. Bartoloměje

Značný význam pro život obce měla železniční trať Olomouc - Krnov stavěná v létech 1870- 1879 s železniční zastávkou v Bystrovanech. Zahájení provozu na trati bylo 1.10. 1872. V obci byly postaveny dvě cihelny. Jednu postavil p. Moric Fischer z Olomouce v roce 1889 a druhou akcionáři Mačák a spol. Cihelna firmy Mačák zkrachovala v třicátých letech. Druhou cihelnu zakoupila Pražská úvěrová banka a utvořila společnost Durit. K cihelně byla přistavěna parní pila, která v roce 1927 zanikla. Osud cihelny zpečetila druhá světová válka, kdy po bombardováni nebyla obnovena a zanikla. Dne 6.srpna 1914 zasáhla celé Bystrovany a hlavně část obce Zábraň velká povodeň. V okolí Velké Bystřice byla průtrž mračen a první příval zachytila železniční trať. Voda se přihnala na večer a teprve po půlnoci začala opadávat. Nejhůře bylo na Zábraní, kde se museli vystěhovat nejen lidé, ale i dobytek. Podobné záplavy byly i v minulosti. V třicátých letech v době celosvětové hospodářské krize, byla provedena regulace řeky Bystřičky od Olomouce po Velkou Bystřici, takže nebezpečí záplav pominulo. Zajímavostí bylo, že dodavatelské firmy nesměly používat těžké mechanizmy, aby se zaměstnalo co nejvíce dělníků, neboť stavba byla dotována státem za účelem snížení nezaměstnanosti. Po nastolení vlády jedné strany v roce 1948 dochází k politickému tlaku na zřízení JZD. V dubnu 1949 byl ustanoven 1 osmičlenný přípravný výbor s předsedou Jaroslavem Sklenářem. Družstvo bylo utvořeno v roce " 1950 a prvním předsedou družstva zvolen Stanislav Peřina. Jednalo se o menšinové družstvo prvního typu, které se po roce 1953 rozpadlo. V dalších letech dochází k přesvědčování zemědělců informátory KSČ o výhodách společného hospodaření ruského typu. Zemědělci byli dlouho do noci přesvědčováni o výhodách tohoto společného hospodaření a bylo použito i vyhrožování že se děti nedostanou na školy, zvýšením předepsaných dodávek a dodatečným předpisem zemědělské daně. Velikost státních dodávek bylo také hlavním argumentem, neboť za nesplnění dodávek se zavíralo. Ustavující schůze obnoveného JZD se konala 4.5.1957 a předsedou byl zvolen Antonín Sklenář. Teprve v roce 1962 došlo k úplnému zesocializováni zemědělské výroby a družstvo obhospodařovalo 260,26 ha půdy z toho 242,43 orné půdy. v roce 1975 dochází ke slučování družstev ve velké ekonomické celky s výměrou 5000 ha a naše družstvo bylo začleněno do JZD Holice. Tento stav trval až do roku 1991, kdy se dužstevníci rozhodli, že budou znovu hospodařit samostatně. Delimitace mezi JZD Holice a obnoveným družstvem vlastníků hospodářské půdy byla provedena finančním vypořádáním. Družstvo hospodaří na 212 ha orné půdy. Po roce 1945 dochází v naší obci do roku 1992 k výstavbě 46rodinných domků a jednoho činžovního domu o 4 bytových jednotkách a k modernizaci bytového fondu. Během těchto let bylo zbouráno 5 domků a velký činžovní dům Port-artur, který byl zbourán v roce 1951. V rámci akce "Z" byla v obci vybudována dešťová kanalizace v několika etapách od roku 1956 až 1970. Výstavba vodovodu byla zahájena v roce 1960 a teprve novým obecním úřadem dokončena v roce 1996.Místní komunikace byly budovány postupně od roku 1962 až 1990. Po připojení k Olomouci bylo dodavatelsky postaveno nové výbojkové osvětlení v celé obci. S výstavbou závodu PREFA byl vybudován nákladem přes 20 mil. Kč obchvat Bystrovan. Od státní silnice byla zbudována nová silnice mimo obec, postaven nový betonový most přes řeku Bystřičku a nadjezd nad železniční tratí. Veškerý silniční provoz směrem na Šternberk je již od roku 1990 veden touto novou silnicí. I když se v průběhu let výstavba rodinných domů zvyšovala, došlo od roku 1930 do roku 1992 ke snížení počtu obyvatel obce. Jedním z hlavních důvodů vystěhování z Bystrovan bylo zrušení cihelny. Další skutečností je snížení počtu členů rodin z 5 -6 osob na nynější průměr 3 -4 osoby. Dalším důvodem je modernizace a přestavba jednopokojových bytů na byty s větší obytnou plochou. Slučování obcí ve větší celky začalo již v roce 1973 avšak k vlastnímu sloučení došlo až v roce 1974. Integrace se stala čistě administrativní záležitosti MNV Bystrovany a MěNV v Olomouci, neboť Olomouc se potřebovala zařadit mezi města s více jak 100 000 obyvateli. K Olomouci bylo integrováno více okolních obcí. V kronice je uvedeno, že naše obec svoje záležitosti v letech míru i v dobách válečných zpravovala pod feudální i církevní vrchností. Početně se rozrostla v souladu s rozvojem kapitalistických podniků, aby se konečně ve změněných politických podmínkách socialistické společnosti stala součásti hlavního města Olomouce od 1.1.1975 jako Olomouc-Bystrovany. Přes 570 let trvalo spojeni Bystrovan s Olomouci. Po sloučeni v roce 1975 byl utvořen v Bystrovanech Občanský výbor, který měl pouze poradní hlas a velmi omezené pravomoci. Veškeré záležitosti museli občané vyřizovat na úřadech v Olomouci. Po roce 1989 byla v Bystrovanech ustanovena komise místní části, která rovněž nebyla vybavena žádnými pravomocemi i když o tyto pravomoci usilovala. V rámci platných zákonů byla vypracována žádost na ministerstvo vnitra o osamostatnění obce a plebiscit se uskutečnil v září 1992. Nadpoloviční většinou bylo odhlasováno osamostatnění obce.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Bystrovany (obec) Olomouc

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze