Chanovice (obec) [3464]

Nejstarší písemná zmínka o Chanovicích a první vladykové: Nejstarší písemná zmínka o Chanovicích pochází z roku 1352 .  V registrech papežských desátků z této doby je uveden chanovický kostel jako farní . Tehdejšími patrony kostela byli bratři Batík a Vintíř z Chanovic . Tito první známí chanovští vladykové měli ve svém erbu dva trojzubé klíče , podobně jako majitelé okolních tvrzí ve Lnářích , Kotouni , Poli , Hošticích a Čekanicích . Další majitelé Chanovic měli ve znaku tři ryby nad helmou . Chanovští z Dlouhé Vsi (1468 - 1717)

Chanovští byli jednou z odnoží českého vladyckého rodu Dlouhoveských z Dlouhé Vsi , který pobýval na Prácheňsku již ve 13. století . V jejich erbu je starý rytířský štít zvaný kotouč . Chanovští z Dlouhé Vsi byli potomky Jana Lhoty mladšího z Dlouhé Vsi . O tomto šlechtici je známo , že obstaral pro válečné potřeby Jana z Rožmberka více než padesát koní .

Volfgang Chanovský z Dlouhé Vsi  ( na chanovické trvzi od roku 1505 ) provedl stavební úpravy chanovické tvrze , které byly pravděpodobné nutné po ničivém požáru . Stopy tohoto požáru odhalil archeologický průzkum . Z jeho synů byl nejslavnější  Adam Chanovský, který zemřel roku 1598 ve věku 94 let a je pochován v Buděticích . Adam Chanovský byl blízkým přítelem Viléma z Rožmberka. Koupil od něj hrad Rabí , protože vzhledem k svému postavení potřeboval odpovídající sídlo . Psal se i nadále Chanovský , i když jeho hlavním sídlem bylo Rabí a význam Chanovic poklesl . Z této doby pochází pravděpodobně i chanovický pivovar , který byl na zámku objeven při archeologickém výzkumu . Díky přátelství Adama Chanovského s Rožmberky mohl na jejich dvoře působit také Adamův synovec Volf Chanovský . Volf Chanovský byl služebníkem Petra Voka na želčském zámku . Měl na starosti fedrování vína - tzn. byl degustérem a nákupčím vína . Později se stal na Želči purkrabím a dostal se i do družiny Viléma z Rožmberka , který byl v té době bohatší než český král . Syn Adama Chanovského - Volfgang se stal doktorem teologie , kanovníkem pražským a proboštem karlštejnským. Byl pokládán za budoucího arcibiskupa Českého království , ale bohužel v jednatřiceti letech náhle zemřel ( psal se rok 1586 ) . Vnuk Adama Chanovského - Jan Jindřich Chanovský to dotáhl až na podkomořího Českého království (od roku 1640 ). Mezi jeho pravomoci patřilo např. jmenování městských rad královských měst . Žil v době Rudolfa II., který mu dlužil 5 000 kop míšeňských . Pánem Chanovic byl též syn Adama Chanovského - Kryštof . Musel být zbaven role poručníka na hradu Rabí , protože jej nechal zpustnout. V souboji zabil Oldřicha Bukovanského z tchořovické tvrze , který ho urazil. Protože byl katolík, vyhnul se konfiskaci majetku, a za to, že podpořil Fridricha Falckého , zaplatil jen pokutu 200 zlatých. Díky svému prokatolickému postoji zachránili Chanovští hrad Rabí před zbořením . Nejvíce ovšem ze svého vyznání vytěžil Kryštof , který se stal císařským radou , purkrabím Hradeckého kraje a zemským soudcem. Vnuk Adama Chanovského - Albert Chanovský se stal jezuitou . Roku 1636 založil jezuitskou kolej v Klatovech . Vyučoval matematiku a hebrejštinu na jezuitských školách v Praze . Jako rektor působil rok v Českém Krumlově. O tuto funkci přišel svou přílišnou pastorační horlivostí . Nechal totiž v chrámu sv. Víta odstranit překážející rožmberskou hrobku, což se nelíbilo manželce posledního Rožmberka , paní Polyxeně . Od tohoto incidentu se Albrecht věnoval drobné misionářské činnosti v jižních Čechách , stal se apoštolem Prácheňska . Víru šířil na poli i v hospodě . Na rozdíl od evangelických kněžích toleroval masopustní veselí a nezavrhoval a hájil tanec . Pravnuk Adama Chanovského - Jan Ignác Chanovský se stal kanovníkem a poté proboštěm svatovítské kapituly na Pražském hradě. Stejně jako Albrecht Chanovský usiloval o duchovní obrodu českého národa. Roku 1688 vysvětil kostel Povýšení svatého Kříže v Chanovicích. Z jeho činnosti stojí za zmínku např. výstavba kostela sv. Anny u Kraselova , kde je pohřbeno několik Chanovských. Za připomenutí stojí i Bedřich Ludvík Chanovský, který bojoval ve třicetileté válce na straně stavovských vojsk. Jeho náhrobek můžeme vidět ve francouzském Strassburku . Poslední příslušník rodu Chanovských František Xaver Chanovský zemřel roku 1877

Rummerskirchové (1717 - 1789) Ferdinard Jáchym Rummerskirch byl purkrabím Pražského hradu a také hejtmanem prácheňského kraje. Obnovil chanovický kostel, faru a školu a nechal postavit sýpku. Po požáru v roce 1781 získal zámek svou dnešní barokní podobu, z této doby pochází i anglický park a sochy sv. Martina a sv. Donáta. Když prodávali Rummerskirchové Chanovice novému majiteli, stála v kupní smlouvě také zmínka o chanovickém pokladu , jehož polovina by při nálezu měla patřit Chanovským a druhá polovina novému majiteli .

Becherové a Daubkové (1809 - 1888) Po období mnoha držitelů (1789 - 1809) přecházejí Chanovice do rukou plzeňského obchodníka , Franze Bechera . Jeho syn Franz Gustav Becher nechal v Újezdě postavit cukrovar , později přebudovaný na škrobárnu . Stal se říšským a zemským poslancem a v roce 1867 byl povýšen do šlechtického stavu. Dalším majitelem byl od roku 1871 JUDr. Eduard Daubek a po něm jeho syn Eduard rytíř Daubek . Daubkové prosluli jako velcí mecenáši umění . Finančně podporovali malíře Františka Bohumila Doubka , který maloval obrazy i v chanovickém kostele .

Schmiedlovi a Golldeggovi (1889 - 1945) V roce 1889 koupil chanovické panství Isidor Schmiedl , majitel hornobřízských kaolinových dolů . Po něm převzala panství jeho dcera Anna z Goldegg-Lindenburgu . Její syn baron František Goldegg byl posledním šlechtickým majitelem zámku . Mezi lidmi byl znám jako dobrý člověk ochotný pomoci v nouzi . Velmi dobře také maloval .

Tragický konec posledního majitele zámku - Františka Goldegga Dne 6. května 1945 , když probíhala v kostele mše svatá , přijeli na motocyklu dva muži , Viktora a Šilhavý . Na prostranství před zámek vyvedli barona Františka Goldegga a jeho přítele , italského šlechtice Carla Bailou , který byl od dubna se svou rodinou na návštěvě na zámku . Viktora a Šilhavý , samozvaní "partizáni" , nutili šlechtice provádět cviky "k zemi - vztyk - k zemi - vztyk" a nakonec do nich střelili dávku ze samopalu . Baron Bailou byl na místě mrtev , Baron Goldegg s průstřelen břicha podlehl zranění druhý den ve strakonické nemocnici.

Zámecký areál po 2. sv. válce Od 1.9.1947 byla v zámku otevřena základní škola . Hospodářské budovy kolem zámku využívala zemědělská družstva . Od 90. let 20. století je výlučným vlastníkem celého areálu Obec Chanovice .

Poloha

přidat fotografie