Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Plzeňský kraj » okres Klatovy » město, městys » Hartmanice (město)

Hartmanice (město) [3456]



Na základě dnešních znalostí můžeme předpokládat, že obec Hartmanice byla osídlena až v rámci druhé kolonizační vlny v rámci tzv. hornické kolonizace. Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1437 – Hartmanic - když císař Zikmund daroval své druhé manželce Barboře Celské věnem panství Svojanov, k němuž náležely i Hartmanice. Je ale pravděpodobné, že obec vznikla již mnohem dříve, v 11. stol.

Dějiny obce i celého kraje jsou spjaty s dějinami hradu Svojanova a Bystrého. Do roku 1583 patřily Hartmanice k svojanovskému panství. Toho roku došlo k trvalému rozdělení panství na díl bysterský díl svojanovský. Hartmanice přešly trvale pod správu bysterského panství až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

V dalších letech patřily do obvodu politického okresu Litovmyšl (1848 – 1855), dále do roku 1940 do politického okresu Polička, v letech 1940 – 1945 do okresu Boskovice, pak opět do okresu Polička (do roku 1960) a následně do okresu Svitavy.

Nejstarší dostupné údaje máme v pozemkové knize Hartmanic z roku 1654, kde je o obci uvedeno: „Na kopčitým a studeným položení, půda skalnatá, kamenitá a studená.“

V této době prožívali poddaní bysterského panství přetěžké doby, zuřila třicetiletá válka (1618-1648).

V prvních letech 18. století byly položeny základy nové kaple na návrší u Hartmanic.

V roce 1712 přijíždí na bysterské panství nový majitel Jakub Hanibal III., hrabě z Hohenemsu.

Mimo těžká utrpení způsobená válkou postihovaly naše předky i různé epidemie. Roku 1713 se objevil v našem kraji mor. Do rakouské říše byla nákaza přenesena z Turecka a za krátký čas byla zachvácena morem celá země. Moru podléhal i hovězí dobytek. Ztráty byl obrovské. V Hartmanicích zemřelo 36 lidí. V Dějinách Trpína a okolí čteme: “V tehdejší době živili se lidé v našem kraji povoznictvím. Dojížděli daleko do různých měst se zbožím. Hartmanský občan Jíra Hejtmánek z čp. 15 provozoval obchod s máslem a vejci a dovážel je do Vídně. Při jedné návštěvě v uvedeném městě požádala ho známá žena, která z obav před morem chtěla toto velkoměsto opustit, aby ji vzal s sebou. Předala mu bednu s tím, aby na smluveném místě na ni čekal. Po půldenním marném čekání vydal se na cestu k domovu. Cestou bednu otevřel a zjistil, že jsou v ní součásti oděvu, z nichž po příjezdu do Hartmanic dal šátek pacholkovi souseda Peterky. Ten jej daroval svému děvčeti, které v krátké době zemřelo a s ním dalších 36 osob.

Proto ihned byly uzavřeny hranice bysterského panství, zejména u moravských hranic u Trpína. Po sv. Václavu byly postaveny na moravských pozemcích šibenice, které hlídali strážní, lidem nazývaní „Hasačerti“. bedlivě byla střežena zemská cesta od Ústupa k Trpínu, kde zejména za noci byly činěny pokusy o překročení hranic. Odvážlivci byli chytáni a měli být na připravených šibenicích oběšeni. Stalo-li se tak, není zpráv. O Sv. Václavu roku 1714 byly hranice uvolněny. Téhož roku na památku odvrácení moru byly postaveny sochy sv. Šebestiána a sv. Prokopa v Bystrém.“

Bylo velmi obtížné překonat bídu a zaostalost vesnického lidu. Lidé dobývali v potu tváře chléb, který byl spolu s bramborami (byly do Hartmanic poprvé přivezeny v roce 1739 z Vysokého Mýta) základní potravinou vesničanů.

V druhé polovině 18. století se výrazně zapsala do dějin našeho kraje Marie Rebeka Josefa z Harrachu, rozená z Hohenemsu. Osvícená hraběnka dala v roce 1788 rozšířit bysterskou školu i pro děti z Hartmanic.

Stojíme na začátku 19. století. Z této doby jako dokumenty života v Hartmanicích můžeme uvést 2 zápisy z roku 1804:
„Jiřík Drašar, konšel obce Hartmanice, z NO. 31 prosí vrchnostenský úřad v Bystrém, aby byl z konšelství propuštěn, protože cizího čeledína nemá a tři dny v potažní robotu v týdnu konati musí, tak že neví, zda robotě, konšeltsví nebo svému hospodářství sloužiti má. Dáno v Hartmanicích, dne 16. Julii 1804.“

„Jan Kořínek v Hartmanicích v NO. 43 žádá vrchnostenský úřad o povolení, aby svou sešlou chalupu mohl přestaviti a v ní dvě světnice proti sobě zříditi. 30. Apríle 1804.“

Těžký život našich předků v této době dokumentuje i „Rozpis vojenské dodávky v roce 1805.“ Obec Hartmanice musela odevzdat 204 rakouských měřic žita a 194 měřic ovsa. A v témže roce musela obec vyplatit 15 zlatých na výstavbu zdi kolem bysterského kostela.

V archivních záznamech z roku 1811 čteme, že: “Hartmanští sousedé z No. 25, 26 a 28 prosí hraběnku Marii Valburgu z Harrachu, aby jim milostivě odpustila připadající ouroky na rok 1811, neboť je veliké neštěstí postihlo. Dne 27. Augusti běžícího roku udeřil blesk a všechny tři jejich usedlosti do gruntu vypálil.“

Po porážce Napoleona si naši předkové na několik desetiletí oddechli od neustálých válek a s nimi spojených utrpení. Do tohoto klidu přišlo vytoužené zrušení roboty v revolučním roce 1848. Soudobý kronikář poznamenává, že: „...revolučními událostmi byli drobní lidé přivedeni z míry.“

Koncem 19. století se naši předkové dočkali uklidnění poměrů a zlepšení životních podmínek na vesnici. V Hartmanicích se začínají objevovat nové, obrozenecké tendence. Přesto, že Bystré bylo přirozeným správním a kulturním střediskem, začali představení obce prosazovat zájmy hartmanických občanů přímo ve své obci.

Významným činem bylo založení obecné školy v roce 1867. Tato událost se velmi významně zapsala do dějin obce. Můžeme jen s úctou obdivovat pokrokové snahy obecních představených, kteří i přes značné potíže dokázali zřízení školy prosadit. Pro další život obce byla škola vždy na prvním místě všech zájmů, přinesla celé vesnici a jejím obyvatelů, veliký užitek. Generace učitelů, nadšených šiřitelů pokroku, kteří se věnovali svému povolání s nadšením a ku prospěchu žáků i celé obce. Vzorně vedená Kronika obecné školy v Hartmanicích byla založena v roce 1881. Z jejich stránek na nás dýchá noblesa pánů učitelů, jejích krásný, vytříbený český jazyk a úhledné, krasopisné písmo. Dočítáme se, že učitel nejen vyučoval žáky, ale byl i dobrodincem školy. Za svoje prostředky nakupoval školní pomůcky, zakládal zahrady, sázel a staral se o památné stromy v obci, byl v obecní radě, psal kroniku a vedl knihovnu. Kromě toho byl aktivním členem Sboru dobrovolných hasičů. Dnes můžeme jen s pokorou vzpomenout těchto úctyhodných mužů a žen.

O aktivním životě v Hartmanicích se dočítáme i v dalších archivních dokumentech, a to z roku 1875, kdy se Hartmanice připojily k žádosti o zřízení Okresního soudu v Bystrém, která však nebyla příznivě vyřízena. Podobně Hartmanice společně s ostatními okolními obcemi podaly roku 1894 petici, aby byla zahájena stavba železnice z Březové přes Bystré do Poličky a dále do Litomyšle.

Další významná událost v historii obce, která zasahuje až do současnosti, bylo založení Sboru dobrovolných hasičů v roce 1886.

Do kolorit1u doby můžeme jako zajímavost zaznamenat i pobyt básníka Jaroslava Vrchlického v našem kraji. Jaroslav Vrchlický pobýval na bysterském zámku u své dcery a zetě. Celý náš kraj si zamiloval a pobyt zde zvěčnil ve svých básnických sbírkách. Chodíval na dlouhé vycházky až do Svojanova. Pří těchto cestách se rád zastavil v Hartmanicích v hostinci u Králů na sklenku. Z okolní přírody a z dějin kraje čerpal náměty pro svá díla. Pro nás nejzajímavější je Balada bysterská, kde zvěčnil bysterského správce Hoppu. Vrchlický se rád setkával s prostými lidmi a dával se s nimi do řeči. „Jednou potkal u hartmanské kapličky jimramovského malíře pokojů. Malíř, který byl v povznesené náladě, mu vzdal svůj hold a pochlubil se mu, že také píše do novin a časopisů, domnívaje se , co tím u Vrchlického získá. „Člověče, to se dnes nevyplácí, toho řemesla nechte!“ odpověděl mu Vrchlický.“

Čas se naplnil, přišel rok 1914 a s ním 1. světová válka. S úctou vzpomínáme všech padlých hartmanických občanů. Jejich mladé životy a hrdinskou smrt připomíná pamětní deska v kapličce sv. Jana Nepomuckého.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Hartmanice (město) Klatovy
obec, osada Hartmanice (obec) České Budějovice
obec, osada Hartmanice (obec) Svitavy



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)