Bohuslávky (obec) [345]

Obec Bohuslávky má staletou historii. Přesný letopočet jejího vzniku však není přesně znám, ale jak napovídají historické dokumenty , lze bezpečně doložit dobu prvního osídlení a založení osady před rok 1300. Za nejstarší písemnou sbírku o obci Bohuslávky , byl dosud považován zápis v moravských zemských deskách z roku 1371, kde je zaknihován prodej obce Bohuslávky Mikulášem a Janem z Bohuslavic, markraběti Janu, bratru císaře Karla IV. První zmínka o obcije však z roku 1322 a nachází se v tzv. Oseckém misálu. Po Janově smrti v roce 1375 zdědil panství jeho syn Jošt. V dalších obdobích se pány nad oblastí, mezi kterou patřily i Bohuslávky se stali Albrecht z Cimburka, Jan a Ctibor z Cimburka, Hynek z Valdštejna, pánové z Pernštejna, Půtové z Ludanic , pánové z Vrbna a další. V letech 1738-1781 za vlastnictví Karla z Ditrichštejna probíhají války s Pruskem, které vedla Marie Terezie a v kraji dochází k novým útrapám. V r.1768 obnovil Karel v Bohuslávkách , zvláštním privilegiem dědičné fojtství, kterým povyšuje statek Jiřího Chalupy na dědičnou rychtu s právem šenku. Jde o dům č.1 - bývalá hospoda. Posledními vlastníky panství, na němž se rozkládaly Bohuslávky byli v letech 1781-1808 Jan Karel z Ditrichštejna a 1808-1850 František Josef z Ditrichštejna. Za něho byl císařským dekretem zrušen svazek poddanský. Obec se stala svobodnou a volila své zastupitele. První volby se uskutečnily v roce 1850, ale věrohodné záznamy o jejich průběhu se nezachovaly. Obecní výbor v Bohuslávkách míval 9 volených členů, kteří mezi sebou volili starostu a dva radní. Jméno prvního starosty se nezachovalo. Prvním doložitelným starostou byl podle záznamů ze sčítání lidu v roce 1869 František Sedlák. První zachované písemné záznamy jsou až z voleb v letech 1910 a 1913. V této době se obec zaměřila na vybudování silniční sítě. Byly vybudovány nové silnice do Lipníku, Loučka a Dolního Újezda. V době mezi Světovými válkami se v důsledku zvýšeného počtu sňatků projevilvelký nedostatek bytů, který motivoval občany ke stavbě rodinných domů. V letech 1927-28 jich bylo postaveno sedm. V roce 1930 rozhodlo zastupitelstvo o zahájení výstavby obecního vodovodu, který však vzhledem k nedostatku peněz postaven nebyl, a v roce 1935 o elektrifikaci obce. Po 1. světové válce se v obci začal rozvíjet bohatý spolkový život. Namátkou lze uvést organizaci Katolická omladina, Včelařský spolek, Hospodářský spolek, Spolek chovatelů a mezi nejvýznamnější patřící dodnes Sbor dobrovolných hasičů. Po 2.světové válce se v obci začaly práce na nové kanalizaci, úpravě návsi, instalaci místního rozhlasu. V roce 1951 jela z Bohuslávek první autobusová linka. V 60. a 70. letech došlo k nejrozšířenějšímu rozmachu bytové výstavby. V tomto období bylo postaveno více než 20 rodinných domků. V tomto období vyrostla i nová budova MNV a hasičské zbrojnice. V sedmdesátých letech byl byl zahájen integrační proces obcí a měst do větších územních celků. K 1.1.1976 se obec stala součástí Lipníka a nesla název Lipník nad Bečvou-II, místní část Bohuslávky.

Poloha

přidat fotografie