Bohdíkov (obec) [344]

Vznik dnešní vesnice Bohdíkov a jejích přilehlých osad Raškova Vsi, Raškova Dvora, Komňátky a části Aloisov, které patří mezi nejstarší obce šumperského okresu, zapadá do historických událostí v této oblasti. Souvisí s postupující slovanskou kolonizací z moravského vnitrozemí, vznikem nových sídlišť při toku řeky Moravy a jejích přítoků, t.j. řeky Desné, Branné a Krupé. Již dávno před velkou kolonizací ve 13. a na počátku 14. století vedla údolím řeky Moravy stará obchodní stezka do Kladska a Slezska, zvaná jantarová, spojující Středomoří s Pobaltím. Svědčí o tom slovanské názvy řek a osad v této oblasti. Například název Komňátka je pravděpodobně odvozen od "komnata", místa odpočinku putujících kupců. Kolem roku 1201 - 1216 se vytvořila kolem řeky Moravy celá řada malých slovanských osad, mezi nimi i obce Bohdíkov, Raškov a Komňátka.

První písemná zmínka o Bohdíkově a Raškově se uvádí kolem roku 1351, první zmínka o Komňátce je uvedena v roce 1397 a první zmínka o založení Aloisova se objevuje koncem 18. století, kdy byl Aloisov založen knížetem Aloisem z Liechtenštejna.

První název, pod kterým je obec Bohdíkov známa, je Villa Martini (vesnice Martinova), německy Marzdorf (vesnice březnová), v roce 1397 se nazývá Budíkov a teprve potom Bohdíkov. První název osady Raškov byl Villa Nicolae (vesnice Mikulášova), německy Nicles, později Rasskow a nakonec Raškov.

Bohdíkov, pak Český Bohdíkov, nejseverněji položená česká obec v pohraniční oblasti, stále sváděla v minulosti zápas o udržení svébytnosti a českého jazyka, neboť byla obklopena obcemi, které již v minulosti podlehly německému tlaku v důsledku kolonizace českého pohraničí německým obyvatelstvem. Po Bílé hoře pak připadly tyto oblasti zcela německé šlechtě.

Výhodná poloha obce Bohdíkov a jejích přilehlých osad při obchodní stezce však přinášela zdejším obyvatelům utrpení, bídu a zkázu v době českouherských válek. V této době byly vesnice zpustošeny, mnoho lidí zemřelo následkem různých šířících se epidemií a hladem. Za třicetileté války měla osada 24 usedlíků, v roce 1660 přibylo dalších šest chaloupek. V roce 1677 zde žilo čtrnáct sedláků, jeden zahradník a třináct chalupníků bez polí, všichni s českými jmény. Rychtářem byl Jakub Šimek, který měl v pečeti radlici se šesti hvězdami a nápisem "e;Peczel - dediny - Bohdykowa"e;. V roce 1793 zde bylo 93 domů a 682 obyvatel, v roce 1839 již 118 domů a 866 obyvatel. V roce 1921 se napočítalo 159 domů a 1 109 obyvatel, z nichž bylo 549 mužů a 560 žen, z celkového počtu bylo 991 Čechů, 105 Němců a 13 cizinců.

V době uherských válek byl zničen rozlehlý Nový hrad v novohradském panství Žerotínů, vypínající se nad osadou Raškov. První písemná zmínka o tomto zeměpanském hradu byla v roce 1374. Při jeho založení se Bohdíkov stal jednou z jeho poddanských vsí. Před rokem 1400 byl zástavním držitelem panství Nový hrad Boreš z Rýzmburka a Jindřich Lefl z Lazan. Kolem roku 1400 od nich zástavu vykoupil Mikuláš z Lobkovic, který zemřel v roce 1435. V roce 1423 dal král Zikmund Nový hrad lénem Benešovi z Valdštejna, který celé panství držel až do roku 1438. Po něm jsou jako držitelé ještě známi Bernart ze Šumperka a Jiřík Tunkl z Brníčka. Historicky je dokázáno, že v roce 1490 už hrad ležel v rozvalinách.

V roce 1346 zřídil císař Karel IV. biskupství v Litomyšli, do kterého byl začleněn i děkanát šumperský s 24 farami, kostely a kláštery. Mezi nimi jsou jmenovány i obce Bohdíkov a Raškov, které měly v této době dřevěné kostely s farou. V roce 1678 prastarý dřevěný kostelík s farou v Bohdíkově vyhořel a fara přešla k Rudě. Nynější kostel sv. Petra a Pavla vybudoval deset roků po moru v roce 1725 nekatolík kníže Josef z Liechtenštejna. Od roku 1836 zde byla i duchovní správa.

Roku 1446 měla obec svobodný dvůr s tvrzí, která stála na místě dnešní „?Krčmy“?. V tehdejší době se jí říkalo zámeček a připomíná se v roce 1578 a 1592, kdy bylo jednáno o připojení osady k urbáři Leichtenštejnů. Po roce 1570 přešla obec do poddanství Tobiáše Prokopa z Venic, v roce 1598 na Jana Odkolka z Oujezda. Když mu byla roku 1622 odňata účast na českém odboji, přešla obec k rudskému panství Liechtenštejnů.

V obci také v té době docházelo k výraznému rozvoji průmyslu. Většina závodů a továren však patřila německým továrníkům.

Přímo v naší obci byly v provozu dvě vápenky, které patřily německé firmě A. Eisenstein ze Šumperka. První z nich byla postavena v roce 1872, druhá větší a modernější byla uvedena do provozu v roce 1929.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie