Kostelany (obec) [3271]

Obec Kostelany v okrese Kroměříž se rozkládá na severovýchodním výběžku pohoří Chřiby a ze tří stran je obklopena pěknými lesy. Otevřenou krajinou na severovýchodu je vidět modravý profil sv. Hostýna. Žije zde 535 obyvatel. 
Název Kostelany je starobylého původu. Je odvozen od lidí z Kostela, nebo od opevněného místa, kastelu. Podle lidové pověsti pochází název od kostelíku, jenž zde v dávné době stával při hradské cestě. Druhá pověst říká, že zde bydlel při založení obce bývalý kastelán z hradu Buchlova. Tato vesnice byla založena asi ve 14. století na území patřícím královskému hradu Buchlovu. Zatím nejstarší písemná zpráva o Kostelanech je v zástavní listině krále Zigmunda z roku 1422, která zaznamenává názvy obcí patřících k hradu Buchlovu. Součástí buchlovského panství byly Kostelany až do roku 1464, kdy byla část panství pro zadlužení majitele Jiříka z Mošnova odtržena.
Až dalším majitelům se podařilo tuto část panství vyplatit a připojit ke svému panství. Stalo se tak za času Jana Bočka z Kunštátu /1478-80/ nebo jeho nástupce Jiříka Hrabiše Kostky z Postupic /1481-84/. V roce 1542 došlo k rozdělení buchlovského panství na dvě části. Žerotínové získali severní část s Kostelanami, Vrbkou, Lubnou a Kudlovicemi a připojili ji k napajedelskému panství. Žerotínové drželi Kostelany do roku 1580. Potom vlastnili Kostelany do roku 1599 Vartenberkové, kdy odkázali panství Vilému z Roupova. Vilém odprodal tvrz Napajedla i s městečkem a řadou vsí, mezi nimi i Kostelanami v roce 1602 Václavu Molovi z Mořic a jeho manželce. Václav Mol po získání Kvasic prodal v roce 1611 Napajedla hraběti Janu Jakubovi Rottálovi.
K odtržení Kostelan a jejich připojení k sousedním Kvasicím došlo mezi léty 1636-1649, kdy na Kvasicích sídlil syn Jana Jakuba Rottála – Jan. Ten v roce 1636 totiž koupil od své manželky Aliny Bruntálské z Vrbna kvasické panství. Na mapě tohoto panství z roku 1649 se Kostelany nenalézají. Rottálové vlasnili kvasické panství i s Kostelanami až do roku 1746, kdy zemřel hrabě Adam Jáchym Rottál. Vlastníkem panství se stala jeho nejstarší dcera Marie Anna, která se v roce 1757 provdala za hraběte Františka Adama z Lambertů.
Lambertové vlastnili Kvasice po čtyři generace. Všechny statky zdědila Leopolda z Lambertů, která se v roce 1845 provdala za Bedřicha hraběte z Thun-Hohensteinu. Vlastníky kvasického panství a tedy i Kostelan byli až do roku 1945 hrabata z Thun-Hohensteinu.
Nejstarší dochovanou památku v Kostelanech najdeme pod vrcholem Kameňákem. Tou památkou je bezesporu pískovcový smírčí kříž s tělem do klínu a s klínovými rameny. Tento svědek zašlých časů o rozměrech 125 x 68 x 25 cm pochází zřejmě z období třicetileté války,tedy z první poloviny 17 století. Na jeho místě prý byl zabit švédskými rejtary místní hajný. Kříž stojí v lese pod Kameňákem, vedle Klimešovy studánky, nad Kudlovickým potokem. V roce 1907 se o něm zmiňuje badatel P.František Přikryl. Ve svých spisech uvádí, že místo kde tento kříž stojí, jmenuje se Pod Kameňákem u velehradského chodníku a objevil jej revírník Vincenc Zahradník. Podle Přikryla má být kříž takzvanou „Babou“ a měl náležet k památkám z dob věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří tudy měly procházet po „ Hradské“ na misijní cesty směrem od Velehradu. Podle jiného výkladu byl kříž spojován s nejzazším velehradským kamenným mýtem. Ve skutečnosti se jedná o smírčí kříž. V katalogu Kamenných křížů Čech a Moravy je zapsán pod číslem 1553.
Za významnou památku lze také považovat pomník prvního prezidenta T.G.Masaryka, stojící v parčíku v horní části obce. Obyvatelé Kostelan, jako jediní z mála v okolí, zachránili pomník po příchodu fašistických okupantů. Socha byla zhotovena a odhalena v roce 1938. Nacisté nařídili 12.listopadu 1941 sochu odstranit a úplně zlikvidovat tento doklad našeho přiznání k životním zásadám prezidenta Osvoboditele. Občané Kostelan uchránili poškozenou sochu od naprostého zničení. Místní dva kameníci,bez svědků, zničili jen spodní část sochy rozsekáním na kousky. Po příchodu četníků byly trosky odvezeny do trativodu dálnice a nebylo již možno zjistit, zdali jsou to trosky z celé sochy nebo jen z části. Poprsí sochy bylo pečlivě uschováno. O činu vědělo mnoho občanů Kostelan, a je ctí, že tu nebylo zrádců a nacisté se o tom nedověděli. Dne 26.srpna 1945 byla vykopaná socha opravena a znovu slavnostně odhalena. Po únoru 1948 se snažil režim sochu odstranit, ale kostelanští si svoji sochu uhlídali.
Po druhé světové válce byl odhalen v parčíku v dolní části obce památník rumunské armádě a jejich generálu Monzuimu. Pomník obětem I.světové války byl doplněn o desku se jmény kostelanských obětí II.světové války.
O pobožnosti našich předků svědčí i to, že v našich obcích stojí mimo kapličky i 8 křížů, ve Lhotce socha panny Marie Neposkvrněného početí a v Kostelanech socha panny Marie Lurdské. Kříže a sochy byly postaveny v letech 1903 – 1922 nákladem obce nebo nákladem místních občanů.

Poloha

přidat fotografie