Brno - Medlánky (městská část) [3184]

Bývalá vesnice a od roku 1990 samostatná městská část města Brna Medlánky se rozkládá v údolí mezi Medláneckými kopci a Řečkovicemi, které klesá od Řečkovic k centru Medlánek dosti prudce a mírně se svažuje k severní části Králova Pole.
Západní část katastru Medlánek stoupá do zalesněných vrchů až k hranicím města Brna (vrch Bosně na jižním okraji Přírodního parku Baba).
Území Medlánek sousedí s dalšími městskými částmi města Brna - s k. ú. Komín, Královo Pole, Řečkovice a Mokrá Hora. Severozápadní část území sousedí s obcí Jinačovice (okres Brno - venkov).
Medlánkami neprochází žádná významná komunikace - hlavní tepnou je obchvatná komunikace vedoucí z Králova Pole do Řečkovic.
Značná část katastru je nezastavěná, severozápadní oblast je zalesněná, prostoupená početnou chatovou a zahrádkářskou oblastí. Na katastru Medlánek se nachází velké množství chráněných krajiných prvků a zajímavých přírodních útvarů, které jsou hostiteli mnoha druhů vzácné fauny a flóry.

Z posledního sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 vyplývá, že počet osob s trvalým pobytem v Medlánkách činí 3.153, z toho 1.497 mužů a 1.666 žen. 2.082 osob se přihlásilo k české národnosti, 947 osob k národnosti moravské, 60 osob k národnosti slovenské.
Co se týče věkové struktury, 162 dětí je v předškolním věku (z toho 84 holčiček a 78 chlapečků), 371 dětí je ve školním věku. Celkem 1.250 osob je mladších 30 let, 473 osob je ve věkové kategorii 30 - 39 let, 474 osob je v kategorii čtyřicátníků, 478 osob se nachází mezi 50 - 59 lety, 252 osob mezi 60 - 69 lety, 174 osob mezi 70 - 79 lety, 28 osob je starších 85 let.
Co se týče ekonomické aktivity, 68 % tvoří občané v produktivním věku, ekonomicky aktivních je 54,3 % - z toho 47,7 % zaměstnaných, 3,2 % nezaměstnaných. Nejvíce obyvatel má úplné střední vzdělání s maturitou (30,5 %), 25,3 % obyvatel je vyučeno nebo má střední odborné vzdělání bez maturity, 24,4 % vzdělání vysokoškolské, 13,3 % vzdělání základní a 5,6 % vzdělání vyšší odborné a nástavbové.
Více informací: .
Medlánky prochází bouřlivým rozvojem. Realizuje se výstavba obytného souboru V újezdech, připravuje se výstavba obytného souboru Pod hrázkou a Technologického parku. V druhé polovině roku 2003 se obydluje vesnička SOS. Během několika let by proto počet obyvatel městské části mohl být až dvojnásobný.

Počátky osídlení

K jihu otevřený katastr Medlánek s hojností sprašových půd tvoří – jak dotvrzují archeologové – součást odedávna osídlené oblasti jižní Moravy. Svědčí o tom četnost nálezů v medlánecké cihelně, zejména v roce 1905 objevená sídlištní jáma se zdobenými zachovalými zvoncovými poháry stejnojmenné kultury (2000 l. př. n. l.) a v letech 1935 – 1937 nalezené pohřebiště s hroby typických “skrčenců” doby bronzové – kultury unětické (1900 – 1700 př. n. l.).

Také archeologický ústav ČSAV při průzkumu v roce 1954 a následně plánovaném záchranném výzkumu v r. 1964 a 1984 na staveništích Meopty a Výzkumného ústavu energetického odkryl desítky základů kůlových domů a jámových sídlištních objektů s obilnými sklípky kultury velatické (1250 – 1000 př. n. l.) a podolské (1000 – 700 př. n. l.) a doby železné – kultury horákovské (700 – 400 př. n. l.).
Jednu odkrytou sídlištní jámu – obilnici se starobylou keramikou – kladou archeologové do 8. stol. a dalších bezmála 70 – z toho 8 obytných kůlových, s kamennými pecemi v rohu – do 9. stol., tj. období vzniku a rozmachu Velké Moravy.
Stopy keltského osídlení Germánů (400 př. n. l. – 400 n. l.) a z doby stěhování národů zde nebyly nalezeny.

Dějiny následných století, která zatím nejsou sídlištními ani hrobovými nálezy dokumentována, nám ponechávají právo usuzovat, že v té době zde usídlené společenství se dotvářelo v osadu či ves přemyslovského státu – majetek panovníka, jak stroze informují historické prameny.

Středověká historie

Prvním dochovaným písemným dokladem, prokazujícím existenci naší obce v této době, je ze 14. srpna 1237, kterou Medlánky, zničené jeho vlastním válečným tažením a doposud patřící škole sv. Petra v Brně, směňuje za svůj nepoškozený majetek v Bosonohách.

Po roce 1237 historické prameny znovu o naší obci na více než 100 let mlčí. Teprve v letech 1344 – 1380 se připomínají jako vlastníci brněnští měšťané.
Od roku 1381 do 1489 vlastní Medlánky vladykové Medlanští z Medlan.
Od roku 1489 do 1559 pak pánové z Pernštejna – toto 70 let trvající vlastnictví je pro Medlánky významné rokem 1532, kdy tehdejší majitel Jan z Pernštejna (byl tehdy Zemským hejtmanem Markrabství moravského) osvobodil medlánecké poddané od roboty – tato výsada trvala zhruba 100 let a byla zrušena v době pobělohorské;
Od roku 1559 do 1588 vlastnil Medlánky Petr Sádovský ze Sloupna, který je odkoupil od Pernštejnů, spolu s panstvím sokolnickým;
Roku 1588 se novým majitelem Medlánek za 22 tisíc zlatých stal Hendrych Pfefferkorn z Ottopachu. Dlouho se však ze svého majetku netěšil, neboť vzápětí zemřel. Zadlužení potomci prodali v roce 1590 Medlánky panu Jindřichu mladšímu, Půrkrabímu z Donína. I zde však vlastnictví netrvalo dlouho a roku 1596 se Medlánky stávají majetkem Bohuslava Bořity z Budče. 

V pobělohorské době, roku 1622, prodává Medlánky pan Bohuslav Bořita z Budče paní Alžbětě Pergarce z Pergu, rozené Kummerové, v jejímž vlastnictví jsou Medlánky až do roku 1650. V těchto letech na krátkou dobu drží Medlánky Zikmund Ferdinand Sak z Bohuňovic. Tento se zadlužil a již roku 1650 Medlánky prodává a tak se znovu ocitají v držení rodu Pergů. Paní Alžběta odkázala však tento majetek své dceři Prisce, která tou dobou byla provdána za hraběte z Magni. František Magnis dělal v období 30-tileté války poměrně rychlou kariéru. Nejdříve byl rytířem, svobodným pánem, pak hrabětem. Na Moravě zastával úřad Nejvyššího podkomořího, roku 1640 byl jmenován Správcem země a od roku 1649 byl Zemským sudím. Roku 1652 umírá.

Po jeho smrti založila bezdětná vdova Jana Františka Prisca z Magni roku 1654 Nadaci Marie Školské (tzv. Mariaschul) pro výchovu mladých šlechtičen a měšťanských dcer. Testamentem z 29. ledna 1654 této nadaci odkázala nejen 60 tisíc rýnských zlatých, četné šperky a klenoty, ale i dům na rohu Kobližné ulice č. 3, dvě zahrady a . A tak se stala nadace pro naše předky i pozemkovou vrchností.
Podle přání paní hraběnky se staly vrchními ředitelkami nadace vždy císařovny. Ony jmenovaly vedoucí nadace – byly jimi dámy ze šlechtických rodů – svobodné paní hraběnky.

Novodobá historie

Počátkem 19. stol. byla nadace přeměněna na Světský zaopatřovací ústav šlechtičen a v průběhu století doznala řadu změn. Od roku 1880 užívala titulu C. k. nadace šlechtičen (C. k. Adelige Stiftung). Poté se v roce 1913 změnil statut nadace a tato dostala nový název Adelige Stiftung Maria Schul, v roce 1918 pak, nesprávným překladem, název Dámský nadační ústav Marie Školské.
Majetkově přetrvala nadace do roku 1947/1949, kdy majetek, v rámci pozemkové reformy, převzalo Ministerstvo zemědělství ČSR a oprávněným byl z nadace vyplácen sociální důchod.
V nastalém období kolektivizace zemědělství bylo v Medlánkách v roce 1951 ustaveno Jednotné zemědělské družstvo. Zprvu je tvořili bezzemci a kovozemědělci. Později vstoupili i s majetkem rolníci, které k tomu donutila hospodářská úprava půdního fondu a nemožnost samostatně hospodařit.

JZD v Medlánkách prosperovalo až do roku 1975, kdy se sloučilo s JZD Komín a v obci zůstal pouze pobočný závod s ubývající rentabilitou výroby zeleniny a květinářství, končící do ztracena. Zůstaly po něm chátrající a nevyužité budovy někdejšího statku s přilehlými pozemky, kde v současné době probíhá rekonstrukce areálu a nová výstavba.

K rozsáhlé změně v Medlánkách došlo po roce 1968, kdy díky iniciativě několika mladých nadšenců (bratři Hlaváčové, Ing. Sedlák, paní Pokorná a další) zde vzniklo sídliště Jabloňová. Po jeho dostavbě (návrh Ing. arch. Fuchse a Ing. arch. Rozehnala) se počet obyvatel v obci téměř ztrojnásobil.

Poloha

přidat fotografie