Lípa (osada) [31412]

Lípa osídlena byla již v mladší době kamenné. Nasvědčuji tomu hlavně nálezy kamenných nástrojů u dvora Gabrielina nad obcí Lípa.
V místech kde stojí statek č. 3 , bývala nepochybně tvrz a při ní dřevěný dvůr vůkol ohrazený.
V místech těch stávala též sýpka, do níž za panování Marie Terezie a Josefa II. Ukládalo se obilí, aby z ní mohlo se dostati v případě neúrody poddaným. Ještě r. 1619 tvrz stála. Byla dřevěná a bylo v ní několik světnic, komor, kuchyně a sklep. Kde je stavení č. 15, stávala prý kaple, jež ke tvrzi náležela a k níž se přes úpad vedla lávka.
Pode dvorem Gabrieliným při cestě vozové stojí na kamenném sloupě kamenná soch sv. Jana Nepomuckého z roku 1720.
Na pozemku v blízkosti Chlumu, který věnoval majitel dvoru v Lípě Karel Weinrich a choť jeho Gabriela, postaveno bylo roku 1899 tzv. Ossarium ve slohu gotickém Frant. Dvořáčkem, učitelem sochářské a kamenické školy v Hořicích, dle návrhu stavebního rady Bedřicha svob. Pána Schmida, stavitelé svatoštěpánského domu vídeňského. Uprostřed kapličky je žulový sarkofág. V hrobce pod Ossariem po obou uloženo bylo roku 1899 36 koster na bojiští vykopaných. Před vchodem do Ossaria po obou stranách postaveni jsou dva kamenní lvové, kteří bývali do roku 1900 před kasárnou cís. Josefa I. ve Vídni a odtud byly sem převezeny. O něco dále před vchodem postaven byl roku 1867 Egonem kníž. Furstenbergem a chotí jeho Leontinou, padlým rakouských vojínům železný kříž. U dvora Gabrielina v malém sadě stojí pískovcová vysoká pyramida s kaplí, kterou na památku padlých bojovníků rakouských a saských postaviti dal roku 1867 Jan baron Liebig. Roku 1867 opravena byla Ústředním spolkem pro zachování vojenských pomníků v Čechách. V ní bývá ve výroční den bitvy 3. července sloužená mše.
Padlých důstojníkům a vojínům postaveno bylo v katastru lipském ještě 7 kamenných pomníků a několik železných křízů.
U lesa nedaleko Chlumu vypíná se železná rozhledna, 48 m vysoká, jež i s restaurací vystavena byla roku 1899.
Jméno Lípa dostala osada založená buď na místě, kde před ní rostla lípa nebo byl lípový háj. Osada ta vznikla při potůčku, který v Dohalicích vlévá do Bystřice, a při staré obchodní cestě, která spojovala Hradec Králové s Hořicemi a Jičínem.
Lidé bydleli na Lípě již v době kamenné a pak nepřetržitě až do doby historické, jak svědčí četné předhistorické památky tu nalezené. První známí držitelé Lípy byli Jan z Lípy a syn Mikuláš, připomínání roku 1339, v l. 1355 - 1364 Jan, rozený Bílý z rodu Kordulů ze Sloupna a roku 1408 Tomáš a Hošek z Lípy a počátkem 15. století Matěj Salava, který stal se praotcem Salavů z Lípy. Příbuzní jichž též z lípy pošli, byli Trčkové z Lípy a Lipští z Lípy. Ti vládli na větší části Lípy v 15. století a na počátku 16. století, kdy žil tu Věřek Lipský. Sirotci po něm Jan, Ludmila a Hedvika prodali tvrz a dvůr ze dřeva vystavené a ves L. před rokem 1540 Mikulášovi Bořkovi z Dohalic. Za nových majitelů Bořků z Dohalic byla ke konci 16. století Lípa připojena nejprve k Dohalicům a pak po nějaký čas drželi ji jako statek samostatný. Po smrti Zd. Bořka Dohalického z Dohalic byla L. 1599 prodána Janu Přechovi Třemeskému ze Železna za 4 850 kop gr.
Před rokem 1619 k panství Smiřickému přikoupena byla i druhá část Lípy.

Poloha

přidat fotografie