Kostel sv.Mikuláše - Boletice (kostel) [31194]

Boletický kostel sv. Mikuláše jehož původ se klade na konec 12.století, je považován za nejstarší památku jižních Čech.Kostel je jednolodní, plochostropý, s hranolovou věží v západním průčelí s podvojnými sdruženými románskými okénky ve dvou horních patrech. Ukončená byla závěrem, který se jako jediný nedochoval. Rovněž zanikla původní románská panská tribuna s nástupem z exteriéru v úrovni prvního patra věže, kterou dokládají jen zbytky konzol v lodi. V letech 1483 - 1498, byl kostelík už majetkem pánů z Rožmberka, byl původní románský závěr nahrazen pravoúhle ukončeným presbytářem, sklenutým jedním polem křížové klenby s kamennými žebry a svorníkem ve tvaru pětilisté růže. Poněkud zvýšeno bylo v této stavební fázi též zdivo lodi a upraveny byly i okenní otvory, na počátku 15.století byla také přistavěna trojboce ukončená sakristie, sklenutá síťovou klenbou s cihelnými žebry na dekorativních kamenných konzolách. Dochovaná oltářní menza naznačuje, že sakristie zřejmě zároveň sloužila jako kaple. V souvislosti s touto úpravou byla zároveň rozšířena okna kostela. Sakristie je podsklepená a tento valeně sklenutý prostor sloužil jako kostnice. V průběhu druhé poloviny 15. století byl kostel a jeho mobiliář obnoven. Z této doby pochází patrně i krov věže, jenž je základem vysoké valbové střechy, předsazené před líc zdiva na dřevěných krakorcích. V letech 1623 – 1625 předpokládáme opravy či dokonce vylepšení kostela a to podle nalezených nástěnných maleb. V roce 1674 nechal opat Ungar pořídit podrobné soupisy. Z boletické farní pamětnice se dovídáme, že kostel sv.Mikuláše byl pokryt taškovou krytinou, mel kamennou věž neboli kampanilu, byl obklopen prostorným hřbitovem obehnaným zdí, poblíž stála fara postavená částečně v roce 1673 s okny na jih a východ. Ve velké věži se nacházely tři zvony, z nichž největší, zasvěcený sv.Markétě, byl zhotoven v roce 1624, v malé věžičce pak zvonek. Uvnitř kostela byly umístěny tři oltáře, hlavní byl zasvěcen sv.Mikuláši, patronu kostela, v pravé části kostela se nacházel oltář sv. Anny, v levé pak sv.Panny Marie, kazatelna při vchodu do sakristie byla dřevěná, jednoduše zhotovená, v roce 1674 byl nad starobylou křtitelnicí na železném plechu vymalován sv.Jan Křtitel křtící Ježíše Krista. V letech 1683-85 byla na dvoře fary kopána z příkazu opata nová studna.Přibližně ve třetí čtvrtině 17. století byla ke kostelu přistavěna předsíň a kostel byl nově omítnut. V roce 1714 byl zřízen nový kazetový strop kostelní lodě truhlářským mistrem Adamem Hoffmannem z Krumlova. Za pána Desideria Moczehrada byly v roce 1736 v kostele instalovány nové varhany. Z roku 1722 máme také první zprávu o budově školy, která v blízkosti kostela stála. V roce 1785 se boletický kostel stává majetkem Schwarzenberků, kteří se podílejí na údržbě kostela. Zřejmě kolem roku 1800 byl znovu obnovován vnější plášť stavby a závěr presbytáře byl opatřen edikulou. Na této barokně klasicistní edikule byly umístěny nápisové desky se jmény zemřelých. V 19.století bylo přistavěno nové schodiště na kůr, vyměněn krov nad lodí a kněžištěm, okna byla opatřena barevnými vitrážemi. Vnější plášť kostela byl opakovaně opravován. V letech 1913-14 proběhla renovace chrámu. Již před tím byl rozšířen kůr, opatřeny nové varhany a opravován strop. V této době již byly vídeňskou Centrální komisí stanovovány památkářské podmínky pro prováděné opravy. V kostele byl zaveden elektrický proud a umístěn hromosvod. Interiér kostela je opatřen bohatou středověkou malířskou výzdobou z roku 1300, velmi pravděpodobně celoplošného rozsahu, tak jak se již ukázalo v kněžišti. Další mladší malířská výzdoba menšího rozsahu pochází z roku 1623 a let těsně následujících. Mobiliář kostela byl převážně barokní, zahrnoval však i několik středověkých plastik, které se dochovaly v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově a v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Ostatní církevní předměty jsou ukryty v českobudějovickém muzeu a v českokrumlovském zámku. Ostatní pak byl nenávratně zašantročen nebo zničen. Vytvoření vojenského újezdu, které má počátek bezprostředně po odsunu Němců, nastartovalo proces postupné devastace památky. Nezabránila jí ani poslední oprava kostela, která se uskutečnila ještě v roce 1956. Výsledkem bylo zničení mobiliáře, všech oltářů, varhan, kruchty, bylo strženo šnekovité schodiště a došlo k celkové devastaci hřbitova, fary, školy dokonce i márnice. Podlahy a oltářní menzy byly v téměř celém rozsahu rozkopány hledači pokladů, kterým neušla ani kostnice pod sakristií, nemalá část tohoto materiálu z dlažeb a oltářních menz byla ztracena, poslední případ je evidován z roku 2004.Výrazně byla poškozena střešní krytina a téměř zcela byl zničen strop nad lodí, stejně jako dřevěná konstrukce podlah i schodišť ve věži. Nástěnné malby byly vážně narušeny letitým zatékáním, místy otlučeny. Z větší části jsou ovšem dosud překryty tvrdou omítkou s obsahem cementu z počátku 20.století, která potencuje jejich spontánní destrukci. Záhy, po listopadu 1989, byly zahájeny práce na záchraně kostela. Byla opravena stará prejzová krytina věže i novodobá krytina ostatních částí stavby z pálených tašek bobrovek. Byl proveden detailní průzkum celého vnějšího pláště stavby, celoplošně sejmuty narušené omítkové vrstvy z tohoto století, provedené na bázi vápenocementové omítky. Na základě výsledků průzkumu byl celý kostel opatřen replikou raně barokní fasády, provedené v čistě vápenné technologii a se zachováním všech fragmentů starších omítkových vrstev. V lodi kostela byl osazen dřevěný kazetový strop, který byl zhotoven na základě několika dochovaných původních barokních polí a archivní fotodokumentace kostela. V kněžišti kostela byly ze všech třech stěn sejmuty novodobé vápenocementové omítky. Celoplošně dochovaná středověká malířská výzdoba byla fixována, v partiích nejvíce zdevastovaných dlouhodobým zatékáním sejmuta a připravena pro zpětné osazení. V sakristii byly osazeny vybourané gotické klenební konzoly včetně čtyř odcizených volných replik konzol. Ve věži byly doplněny chybějící dřevěné podlahy a schodiště a bylo opraveno točité schodiště v severním schodišťovém přístavku. Byly vráceny také původní gotické dveře do sakristie, které byly uloženy v krumlovském muzeu. Aby se zabránilo „nezvaným návštěvám“ byl vstup kostela v roce 2005 zabezpečen dřevěnými vraty, které sice neodpovídají typu kostela, nicméně účel, prozatím plní.

přidat fotografie