Kostel stojí uprostřed hřbitova na výšině zvané Olymp, jihovýchodním směrem od vlastní, dnes už neexistující vesnice. Na severní straně kostela stála fara ze 17.století, na západě pak byla budova školy z roku 1722, oba objekty byly v letech 1969-1970 demolovány. Dnes zde můžeme nalézt zbytky těchto objektů v podobě ruin a zbytky zdí.Původně románský kostelík, čtvercového typu o rozměrech 5,90m široký, 6.85m dlouhý s jednoduchým křížovým klenutím z cihel a kamene, jemuž odpovídají 2 opěrné pilíře, žebra jsou hmotná, skosená vybíhají ve formě konzol ze zdí a končí ve svorníku zdobeném pětilistou rožmberskou růží. Triumfální oblouk je lomený, s rohy skosenými, přerušený románskou plotnou. Do sakristie vedou staré železné dveře s kruhem v kamenném ostění z konce 15.století. Okna jsou zakončena v ostrém úhlu. Naproti tomu pochází zdivo lodi 11.8m dlouhé a 6.1m široké, z doby románské jak dokazuje konzolka na vnější zdi nad schodištěm a zakulacená úzká okénka na severní i jižní straně. Zeď s triumfálním obloukem není vázána s lodí. Ještě zachovalejší je věž, stojící v průčelí kostela. Je čtyřstranná o čtyřech poschodích, z nichž přízemní je sklenuto do kříže a je osvětlenou jen malým okénkem. Ve dvou vyšších patrech jsou sdružená okénka a to v 3 a ve 4, dělená žulovým sloupkem s kostkovými zaokrouhlenými hlavice-mi a patkami, které jsou dekorované hrubě nebo hladce. Do přízemí a prvního patra věže na rozích žulovými kvádry roubené vedou dveře z lodi a kůru, jejichž ostění do půl kruhu je sklenuto z menších kvádrů. Ve věži se nacházely 3 zvony, z nichž největší zasvěcený sv.Markétě byl zhotoven v roce 1624, v malé věžičce byl zvonek. Střecha je původního valbového tvaru s vysedlými dřevěnými krakorci. Nynější strop je po rekonstrukci z roku 1992, podle vzoru táflového stropu z roku 1892 (který byl zhotoven podle původního z 18.století). Dřevěný hudební kůr již neexistuje. Na levé straně presbytáře byla přistavěna sakristie, založená původně jako samostatná kaple, pravděpodobně z 15.století, se síťovou klenbou podle vzoru milevského kostela sv. Jiljí, spočívá na konzolách zdobených lidskými, zvířecími a listovými tvary, upomínající na sakristii krumlovskou, polenskou a černickou. Je zakončena do osmihranu. Žebra jsou žlábkovitě vykroužena, svorníky jsou hladké, ve východním čele stávala stará kamenná mensa. V severní zdi sakristie je lavabo s odvodňovacím kanálkem. V západním obvodu sakristie je zazděný nepůvodní portál vstupu z exteriéru. Pod sakristií byla umístěna hrobka. Na jižní straně kostela, na rozích římsy jsou ve způsobu konzol umístěny dvě, ve tvaru medvědích hlav. V novější době byly v kostele odkryty nástěnné malby v presbytáři a lodi. V kostele byly umístěny tři oltáře z roku 1757, zbyla jen torza. Kazatelna při vchodu do sakristie byla dřevěná.
přidat fotografie