Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Svařenice (osada) [31179]



Ves Svařenice se poprvé připomíná r. 1253, kdy Přemysl Otakar II. daroval její část spolu s částí Polep a vsi Hrušovany a Vrutice kolonistům, kteří se pokusili založit v Litoměřicích na tzv. Dómském pahorku Nové Město. Tento pokus brzy ztroskotal. Od
r. 1272 byla tato část Svařenic v majetku chotěšovského kláštera, který od r.1271 vlastnil i blízké Hrušovany. Ve druhé části vsi bylo vladycké sídlo, tvrz na níž se v 
r. 1259 jako první připomíná Jindřich ze Svařenic. V držení tohoto rodu, který zřejmě tvrz vybudoval byla část vsi až do r. 1308. Tehdy Bětka, manželka zemřelého Jindřicha ze Svařenic zapsala tvrz a část vsi Hrzkovi a Janovi ze Snědovic. Mezi vladyky ze Svařenic, jejich zástupci a chotěšovským klášterem, držitelem druhé části vsi, probíhaly dlouholeté spory. Druhá část vsi má společné dějiny se vsí Encovany. V 
r. 1411 je doložen na svařenické tvrzi Vykant ze Svařenic. Poslední zmínka o vladycké části obce je z r. 1483, kdy připadla jako dědictví Valentinovi z Lipníku. Další zpráva je až z r. 1545, kdy patřila k Čakovicům. O tvrzi tehdy již není ani zmínka, patrně již dlouho před tím zanikla a neví se ani kde stála.

Původ vzniku názvu obce vykládají Dr. A. Profous a Dr. J. Svoboda ve své knize Místní jména v Čechách z roku 1957. Původně znělo jako "Svařimícovi" lidé Svařimicovi. Časem na Svařimice, Svařemice a nakonec na současné Svařenice.

Samostatná ves je vsí starobylou s návsí ulicového typu s kaplí na křižovatce. Domy jsou většinou lidovými stavbami z 18. až 19. století, srubové s pavlačemi, dřevěnými štíty, případně obloženými štípanou břidlicí. Zděné domy ampírového typu např. čp.1 s letopočtem 1842, čp. 2 a 13 s letop. 1864, čp. 14,17 a 21 s letop. 1860. Některá vrata jsou původní se "sluncovým" motivem.

Kaple je pozdně barokní z r. 1762. Zasvěcena byla sv. Václavu a sv. Martinovi. Je čtvercová s trojbokým závěrem, oválná boční okna. Uvnitř je křížová klenba. Ve výklenku nad vchodem je soška sv. Floriána, v současné době je opravená a na své místo bude usazena po zabezpečení proti krádeži. Ve věži je dosud zvon s nápisem: Franciskus mefudit Pragae 1761. 

Samotná obec Svařenice leží při silnici vedoucí z Litoměřic na Mělník. Podle vsi protéká Úštecký, dříve nazývaný - Starý potok. Katastrální území je 302 ha. Na západě hraničí s obcí Vrutice, na sever s Malešovem na východ s Hoštkou a na jihozápadě s Mastířovicemi a Vrbicí.

Průměrná nadmořská výška je asi 160m nad mořem. Odedávna se zde pěstovalo obilí, brambory, víno, chmel a cukrová řepa. Také zde bývaly kamenolomy na těžbu opuky. Byly zde nalezeny zkameněliny. Kámen se dodával na stavby a vyráběla se z něj i koryta, sloupy, sochy a překlady nad okna. Na hranici s kat. územím Mastířovic a Vrbice protéká potok zvaný Obrtka.

Podle překladu listin z věže kapličky bylo o Svařenice vedeno mnoho sporů díky tomu, že byly rozděleny na dvě části, z nichž jedna patřila i robotou k Encovanům a druhá Premonstránskému klášteru v Chotěšově u Plzně. Jeden z nich byl, když se vdova po Rudlinovi ze Svařenic dostala do sporu s klášterem. Tento spor byl 23. dubna 1335 Martinem Lovem, Niklasem Zvrzou z Loun, pány Čeňkem z Rochova a Petrem z Kvítkova a Hyldebranedem urovnán. Záznamy z r. 1367 dokazují, že obec byla převážně česká. Dá se tak usuzovat ze jmen tehdejších rolníků. Tehdejší hospodáři se jmenovali: Richter Johan, Vostěrálek, Král, Vít, Králík, Plch, Říčný, Zuha, Pechan, Jareš, Bobík, Čilík, Gallus, Prudič, Geora, Mathias, Sešel, Holubář, Chlupatý, Přivřel, Kozel, Vondra a Zigmund.

Hospoda patřila klášteru, který ji pronajímal Encovanským. V 16. století byl ve vsi veliký dvůr, který ve své závěti z roku 1589 odkázal rytíř Oswald von Schönfeld své manželce Lucrecii von Witten. Tento statek však byl na konci 18. století zlikvidován, polnosti pronajaty občanům Svařenickým. Z budov po něm zbyly jen zříceniny ovčína na kopci. V těchto listinách jsou také popsány robotní povinnosti sedláků z Encovan.

Po roce 1848 zde byla jako jeden zrušena robota. V roce 1813 v bojích s Napoleonem zde bylo utábořeno ruské vojsko. V roce 1848 patřili k Národní gardě také 2 občané Svařenic. V roce 1872 při stavbě severozápadní dráhy byly zbořeny 3 obytné domy. Jednalo se o čp. 6., čp. 31 a obecní kovárnu čp. 32. Obec také prodělala mnoho požárů. Dne 23.2.1838 vyhořelo čp. 23, 24, 25. V roce 1850 vyhořely stodoly při čp. 12,13,14,15 a 16. V roce 1860 vyhořelo čp. 23 stodoly při čp. 8,21,29 a 3, obytné domy čp. 31,32,9,10 a 11. 

V listině z 6. června 1876 je popisován život obce od roku 1848. Píše se zde o velké bídě, která po revoluci v roce 1848 nastala. V roce 1866 zažila země válku s Pruskem, která se však obce nijak zvlášť nedotkla. V roce 1870 byl předložen projekt železnice, provedená měření a započato s její výstavbou. Železnice byla dána do provozu v roce 1873. V roce 1875 došlo k oddělení od školy v Hrušovanech a děti začaly docházet do nově postavené školy v sousední Vrutici.
 

V roce 1876 byla také opravena kaple na obecní útraty. V tu dobu bylo ve Svařenicích 33 domů a 212 obyvatel. Obecní zastupitelstvo bylo 8 členné a starostou byl p. V. Verner z čp. 1. V další listině z Věže Svařenické kaple, která má datum 1.5.1922, kdy byla tato znovu opravována, se píše, že 12.7.1889 postihlo večer obec strašlivé krupobití, při kterém byla veškerá úroda zcela zničena. V roce 1890 byla na náklad obce zahájena stavba silnice na hranice s Vrbicí. Dokončena v roce 1892 nákladem 2.964 zlatých 28 krejcarů.

V roce 1890 byl také založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1895 prodělal svůj křest při požáru v čp. 27. V roce 1897 vyhořela úplně stodola v čp. 24. Další požár byl v roce 1900, při kterém vyhořely stodoly v čp. 12 a 13. 

Dne 4. července 1891 došlo v okolí Úštecka k průtrži mračen. Následně Úštecký potok vystoupil z břehů a zatopil celou spodní část obce.

17. prosince 1891 byli manželé Josef a Anna Geruhovi, bytem v kovárně čp. 37 v práci a nechali své 3 děti doma bez dozoru. Tyto způsobyly požár, při kterém všechny uhořely. V roce 1914 začala I. Světová válka. Z obce bylo celkem 28 padlých nebo nezvěstných.

V roce 1918 došlo k utvoření ČSL státu. Byly založeny politické strany a byl vydán nový volební zákon. Po volbách v roce 1919 bylo obecní zastupitelstvo 9 členné. Starostou byl p. Josef Wolf z čp. 17, za českou stranu byl členem obecního zastupitelstva p. Josef Přeučil z čp. 16. V roce 1919 až 1921 došlo ke krizi v prodeji chmele, takže ještě v roce 1922 nebyl z předcházejících let chmel prodán.

Při opravě kaple v roce 1922 byl kříž nově zhotoven mistrem klempířem p.A. Wobořilem z Hoštky, zednické práce provedl pan Kuzler z Hoštky a malířské práce p. F. Hille z Jištěrp. Jelikož se nenašla kronika obce, nejsou další záznamy, jen pamětníci vzpomínají na slavné svařenické poutě.

Tak jako Vrutice, tak i Svařenice patřily do oblasti Sudet. Proto také došlo k vystěhování českého obyvatelstva za II. světové války. Většina, pokud mohla bydlela v nedaleké Vrbici nebo ve Vetlé. Odtud se také vraceli po skončení války do svých domovů. Během války byli také v čp. 2 a 40 ubytováni váleční zajatci.

Po dosídlení obce začal pracovat MNV Svařenice. V jeho čele jako předsedkyně byla dlouhá léta paní Emilie Hájková. 14.6.1964 byla činnost MNV ukončena a následně sloučen s MNV Vrutice. Tak jako jinde tak i ve Svařenicích bylo na několik pokusů založeno JZD. Jeho předsedou byl po dlouhá léta pan Vratislav Šinfelt ze Svařenic. JZD Svařenice fungovalo jako samostatný celek do roku 1966, kdy se sloučilo s tehdejším JZD Vrutice. Obě družstva už jako celek se v roce 1975 spojila s tehdejším JZD Přátelství Hoštka. 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Svařenice (osada) Litoměřice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)