Ruprechtov (obec) [3063]

Zeměpisné položení Ruprechtova bychom mohli zařadit už v době jeho založení do území panství holštejnského, se sídlem na hradě Hohelstejn u současné vesnice Holštejn v Moravském krasu. Z tehdy mohutného hradu je dnes už jen stěží znatelná ruina, znatelná podle pozůstalých valů z původního hradního zdiva. Původní, v té době velké holštejnské panství vzniklo a rozvíjelo se do své mohutnosti v době Přemyslovských panovníků.

Pozdějším, částečným rozpadem v té době ještě velkého panství holštejnského, se dostala osada Ruprechtov i s nedalekým Vilémovem ( zaniklá osada v prostoru Maliná) do vlastnictví pánů z Račic, se sídlem na hradě Račice. Obě osady však v té době zpustly, patrně okolo roku 1350. Toto období je ve znamení vlády císaře Karla IV. krále Římského a Českého a markrabího Moravy. Obě osady zpustly v důsledku epidemie černého moru, který v té době řádil v moravských městech i vesnicích. Na výčtu vsí z roku 1375-6, které patřily do panství Račického, není ani jedna ze vsí uváděna, z čehož historikové usuzují jejich zpustnutí. Podle původního tvaru Ruprechtova a jeho polohy je právem usuzováno, že je svým původem kolonizační vsí holštejnského panství, ostatně jako většina vsí ve jmenovaném panství. Název kolonizační lze chápat jako záměrně nebo uměle založená dosavadními kolonizátory. Vlastní název Ruprechtov pochází od osobního jména Ruprecht - dřive Ruprechtův dvůr. Původní obyvatelé, tedy kolonizátoři, byli Němci a k jeho založení došlo v polovině 13. století, přesněji kolem roku 1250. Tedy za vlády českého krále Václava I. a vládce moravy markrabího, Přemysla Otakara II., později nazývaného králem železným a zlatým, který už v tu dobu prosadil samostatnou vládu na Moravě a v Čechách byl uznán jako spoluvládce a tedy mladší král. Po husitských válkách došlo s největší pravděpodobností k novému osídlení Ruprechtova, a to už českým obyvatelstvem.

Poprvé je obec Ruprechtov úředně uváděna v roce 1446, a to v seznamu vsí račického panství, které v té době zdědila moravská šlechtična Kunka z Kravař, po svém otci Jiřím, posledním mužském potomku tohoto rodu. Rod pánů z Kravař vlastnil Račické panství a tedy i vesnici Ruprechtov 80 roků. Tedy první úřední uvedení vesnice Ruprechtov je v záznamech v období, kdy v Čechách a na Moravě vládl Fridrich, poručník Ladislava pohrobka, zvoleného krále Čech.

Druhá úření zmínka o Ruprechtově pochází z roku 1511, kdy v Čechách a na Moravě vládl Vladislav II., král Uher a Čech, markrabí Moravy atd. V tomto historickém čase vrcholného, nebo už vlastně končícího středověku, prodával podílník paní Kunky z Kravař, Ladislav z Boskovic račické panství i s Ruprechtovem svým čtyřem bratřim z Boskovic - řečených "pánů z Boskovic".

Další, třetí archivální zápis je z roku 1562, kdy Jindřich Dobeš Černohorský z Boskovic přenechal hrad a městečko Račice včetně vsí Pístovice, Ježkovice, Drnovice a pusté vsi Vilémov a Sokolí, Janu Jindřichu Černohorskému. V roce 1568 bylo panství Račické i s Ruprechtovem prodáno Hanuši Hauguicovi Petřvaldskému z Biskupic, jehož syn, v té době vysoký císařský úředník, Přestavěl středověký hrad Račice na zámek do soudobé podoby v ranně renesančním slohu.

Ruprechtov byl dlouhou dobu vlastně jen panský dvůr, ale v roce 1571, za vlády císaře Maxmiliána II. už měl svého rychtáře, bývalého majitele panství habrovanského, pana Jana Dobčanského mladšího ze Zdenína. V tomto roce si stěžoval u zemského soudu v Brně podomský pán, nižší šlechtic Vilém Jedovnický ze Želetavy na to, že ruprechtovští poddaní pana Hanuše Hauguice honí dobytek na lesní pastvu na Kuchlov, nad Vilémov a ves Hamlíkov (osady zaniklé). Hamlíkov stával nad potůčkem, který protéká lesním údolím za Ruprechtovem, kde se dodnes říká Psí žleb. V této žalobě jsou poprvé uvedena jména některých ruprechtovských usedlíků, a to přikladně Jan Šoustal, Václav Čela, Vítek Juralů. V souvislosti s touto žalobou je uváděna žaloba následující v roce 1572, kterou podal račický pán Hanuš Hauguic u jmenovaného soudu, že pán na Podomí, Vilém Jedovnický, zabil na svém dvoře bez důvodu Pavla, syna Václava Čely z Ruprechtova. I u tohoto sporu jsou uváděni svědci Jan Šoustal a Tomáš Sokol, osadníci Ruprechtova.

Poloha

přidat fotografie